Estonsko stejně jako další pobaltské země sleduje válku na Ukrajině s obavami o svou vlastní suverenitu a bezpečnost, a to i s ohledem na početnou ruskojazyčnou menšinu. „Chtěla jsem zjistit, jak moc je to ruské obyvatelstvo pátou kolonou – jak moc se těší, anebo naopak bojí případného ruského útoku,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus novinářka Deníku N Petra Procházková, proč se po letech vrátila do Narvy, rozděleného města na hranicích s Ruskem.

Slovenská vláda po svém nástupu slibovala orientaci na všechny světové strany, její zahraniční politika ale zatím směřuje hlavně na východ. „Je to rétorika převzatá od Vladimíra Mečiara. Premiér Robert Fico už příliš nejezdí na návštěvy evropských zemí, takže ani nevíme, kde je ten největší spojenec,“ přibližuje slovenská novinářka a nová vedoucí Zahraniční redakce Českého rozhlasu Oľga Baková.

Izrael vyšetřuje pondělní tragický útok na nemocnici v Chán Júnisu, při kterém na jihu Pásma Gazy zemřelo 20 lidí včetně 5 novinářů. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové je nyní útok předmětem vyšetřování, premiér Benjamin Netanjahu se za něj ale již omluvil. „Dosud vždy, když izraelská armáda omylem zasáhla civilní cíl, tak to přiznala, vyšetřila a vyvodila důsledky,“ tvrdí.

Pro případná jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina je podle řady komentátorů klíčová otázka bezpečnostních záruk – ty dosavadní totiž Ukrajině bezpečí nezajistily. „Ukrajina potřebuje, aby bylo jasně garantováno, že pokud se Rusko potřetí pokusí ji napadnout a měnit její hranice, tak to musí znamenat jasné následky,“ říká pro Český rozhlas Plus reportér Seznam Zpráv Martin Novák.

V Trutnově se do neděle koná TrutnOFF, nejstarší rockový festival u nás. Takzvaný východočeský Woodstock má 41letou tradici a počátky spojené s komunistickou perzekucí i Václavem Havlem, který má dodnes oficiální titul Náčelník. „Jak říkal, lidé sem jezdí za atmosférou spiklenecké pospolitosti. Ten festival není jen o hudbě, ale také o setkávání,“ popisuje jeho zakladatel Martin Věchet, přezdívaný Geronimo.

Sýrie si zvyká na novou politickou situaci po pádu režimu Bašára Asada a 30 letech vlády jedné strany. Země se postupně dostává z mezinárodní izolace, nad novou vládu se ale vznáší stín džihádistické minulosti prozatímního prezidenta Ahmada Šary. „Zatím vládne absolutně pragmaticky, zatím se neprojevily možné islamistické sklony. A drží se hodně v pozadí, neviděl jsem jediný jeho portrét,“ popisuje v Interview Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.

Černá středa pro evropské zemědělství – tak farmářské organizace ve státech sedmadvacítky nazvaly 16. červenec, kdy Evropská komise představila návrh nového víceletého rozpočtu. V něm je totiž pro zemědělství vyhrazeno 300 miliard eur, tedy o 86 miliard méně než v tom stávajícím. „Jde o absolutní minimum. Vedle toho bude na členských státech, aby si řekly, kolik peněz chtějí do zemědělství investovat,“ podotýká v Interview Plus eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen.

Do českých parlamentních voleb zbývá sedm týdnů a většinu politických uskupení spojuje především to, že doposud nepředstavili své volební programy. Vládní koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) ho představí ve středu, v předvečer výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy. „Je to symbolické, předpokládám tam silný důraz na bezpečnost, zahraniční politiku a hodnoty. Otázkou je, co dalšího ještě nabídne,“ poznamenává komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo.

Summit amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní závěry. „I přesto, že ta limuzína, červený koberec, i to Trumpovo vřelé přivítání Putina byly pro hodně lidí, kteří to sledovali, poněkud silnou kávou. Já si ale myslím, že jediný, kdo dokázal Putina ke stolu dostat, byl Donald Trump. Musíme se v tom nějak zorientovat a dělat i takovéhle kroky,“ říká v Interview Plus europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO).