Německo chce, aby Evropská unie přijala další balík sankcí proti Rusku. Ministr zahraničí Johann Wadephul v Kyjevě ujistil Ukrajince o pokračující podpoře, ať už jde o dodávky zbraní nebo ekonomickou a humanitární pomoc. „Německo se snaží být konzistentní, protože se od první chvíle postavilo na stranu Ukrajiny a tehdejší kancléř Olaf Scholz ve slavném projevu prohlásil, že poklidné období skončilo a země bude muset výrazně sáhnout do rezerv,“ říká novinář Robert Schuster.

Na protest proti volební spolupráci s hnutím Stačilo! opustila SOCDEM řada známých osobností. Předsedkyně strany Jana Maláčová ale rozhodnutí hájí jako racionální volbu, aby ve volbých nepropadly levicové hlasy. Politolog Lukáš Jelínek pochybuje, že pro svůj krok získá podporu veřejnosti. „V situaci, kdy sociální demokraté nehrají prim, ale jsou slabším partnerem, si dokonce myslím, že to může ohrozit jejich budoucnost jako politické strany,“ míní pro Český rozhlas Plus.

Platy učitelů míří k historicky nejnižším úrovním ve vztahu k průměrné mzdě a rychle ubývá kvalifikovaných pedagogů i studentů, kteří se rozhodnou pro tuto profesní dráhu. „Propad bude v aprobacích, jako jsou fyzikáři a matematici. Snadno si spočítáme, že člověk, který půjde mimo školství a státní sektor, tak si ke svému platu klidně může přidat nulu,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus učitel na druhém stupni a také influencer Daniel Pražák.

Lídři zemí Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu vynaložili velké úsilí, aby potěšili Donalda Trumpa. Kromě závazku zvýšit výdaje na obranu na 5 procent HDP bylo přijato i velmi opatrně formulované závěrečné komuniké, americký prezident také nocoval v královském paláci a generální tajemník Mark Rutte o něm mluvil jako o „tatínkovi“. „Servilita v tomhle ohledu není cíl, ale prostředek, aby NATO mohlo fungovat dál,“ komentuje politický geograf Michael Romancov.

Česko zasáhla první letošní vlna veder, která opět přitáhla pozornost ke klimatické změně. Zároveň ale stále častěji zaznívá, že si budeme muset vybrat – buďto dekarbonizaci a klimatická opatření, nebo investice do obrany. „Jako občanovi mi obrana dává smysl. Ovšem pokud mluvíme o odolnosti našeho kontinentu, tak bez ochrany klimatu to nepůjde,“ podotýká ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog.

Představitelé zemí Severoatlantické aliance chtějí na summitu v nizozemském Haagu přijít s výrazným zvýšením výdajů na obranu a demonstrovat jednotu vůči Rusku. „Na tom panuje shoda, jsou ale výrazné rozdíly v tom, jak velkou hrozbu Rusko představuje. To se ukazuje i na počínajících sporech ohledně výše obranných výdajů,“ podotýká bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy.

Íránští představitelé slibují Spojeným státům odvetu za vybombardování svých jaderných zařízení. Američané stejně jako Izraelci tvrdí, že to bylo nutné, aby Írán nezískal jadernou zbraň. Jak na to nahlížejí běžní Íránci? „Nejčastějším pocitem je strach z toho, co bude. Jsou rukojmími dvou režimů (íránského a izraelského, pozn. red.), kterým nezáleží na civilních obětech,“ říká filmová režisérka česko-íránského původu Širín Nafariehová.

Slovenský premiér Robert Fico ztratil jistotu, že může změnit ústavu tak, aby slovenské právo získalo v kulturních a hodnotových otázkách přednost před právem mezinárodním či evropským. O návrhu, který má být „hrází proti progresivismu“, se bude hlasovat až v září, protože nyní pro něj není dostatečná podpora. Pro změnu ústavy má Fico dva důvody, soudí v Interview Plus právník Tomáš Němeček.

Spojenými státy otřásají nepokoje a prezident Donald Trump vyvolává tím, jak proti nim zasahuje, obavy z toho, že se snaží uzurpovat moc. „Nacházíme se v měkkém autoritářském režimu. Je zcela jasné, že Trump je autoritář. Nepřijímá a nechápe, proč by měla být výkonná moc, jeho moc, nějak omezena. Snaží se vyvolat odpor, aby mohl použít sílu a měl k tomu, alespoň v očích svých příznivců, legitimní důvod,“ míní nizozemský politolog Cas Mudde z Georgijské univerzity.