Americký prezident Donald Trump podepsal příkaz, který zavádí nová cla. Od 7. srpna tak začne pro státy Evropské unie platit clo 15 procent na většinu zboží, které vyváží do Spojených států. „Všechny zkušenosti s Donaldem Trumpem ukazují, že reaguje jenom na jednu jedinou věc, a to je síla. Ve chvíli, kdy se mu někdo vzdává, jenom stupňuje své požadavky,“ říká v Interview Plus prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky Tomáš Prouza.

Katastrofální humanitární situace v Pásmu Gazy vede další země k myšlence uznat samostatnost palestinského státu. Po Francii a Británii oznámila svůj záměr také Kanada a Malta. „Posiluje to palestinské pozice a oslabuje to izraelské pozice, takže není divu, že se Izraelci rozčilují. Určitě budou zase mluvit o antisemitismu jako mnohokrát v minulosti,“ říká v pořadu Interview Plus vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze Břetislav Tureček.

Policie navrhuje obžalovat Tomia Okamuru a jeho hnutí SPD z podněcování k nenávisti kvůli plakátům, na kterých byl například muž tmavé pleti s krvavým nožem v ruce a text „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší chirurgové z dovozu“. „Ačkoliv jde o svobodu slova, tak si myslím, že státní zástupce by měl podat obžalobu na hnutí SPD a na Tomia Okamuru,“ soudí v pořadu Interview Plus Aleš Michal z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Když se na počátku roku 2022 ruský prezident Vladimir Putin chystal napadnout Ukrajinu, vysmíval se tehdejší český prezident Miloš Zeman varovným zprávám tajných služeb a tvrdil, že Rusové žádný útok nepodniknou. Jeho tiskový mluvčí Jiří Ovčáček ale podle svých slov už tehdy tušil, že se konflikt blíží: „Pro mě to bylo období, které přineslo velké změny do mého života. A hodně mě to Ukrajině přiblížilo,“ popisuje v Interview Plus.

Evropská komise chce v příštím rozpočtovém období dále škrtat ve společné zemědělské politice, na niž v minulosti vynakládala až polovinu svého rozpočtu. „Nyní je to třetina a má se to postupně snižovat. Já se často pohybuji mezi zemědělci, mluvím s malými, středními i velkými a každý vám řekne, že by byl nejraději, aby dotace nebyly. Ale muselo by to být spravedlivé,“ zdůrazňuje europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).

Bílý dům popírá, že se prezidentovo jméno objevilo při vyšetřování Jeffreyho Epsteina, kontroverzního finančníka, který v roce 2019 údajně spáchal sebevraždu ve vězení, kde čekal na soud kvůli zneužívání nezletilých dívek. „Bezpečně víme, že se znali velmi dobře. Jestli se znali až tak dobře, jak si někteří myslí, to se zatím nepotvrdilo, na to k tomu nejsou důkazy,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus novinářka Jana Ciglerová z Deníku N .

Ministerstvo zemědělství chce podporovat chov zvířat na maso, pěstování ovoce, zeleniny, brambor a chmele. Počítá s tím strategie českého zemědělství do roku 2033, kterou ve středu schválila vláda. Šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha dokument zprvu uvítal, pak prý ale přišlo zklamání. „Nezohledňuje klíčové výzvy, podle našeho názoru to vlastně není strategie. Na jednání Sněmovny zaznělo, že stejně skončí v šuplíku. A já se obávám, že to tak bude,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Na tři desítky zemí v čele s Británií vyzvaly Stát Izrael, aby okamžitě zastavil válku v Pásmu Gazy. Česko svůj podpis nepřidalo. Podle ministerstva zahraničí ho nikdo k prohlášení nepřizval. „Iniciátoři, což byli patrně Britové, oslovovali ty země, u kterých odhadovali, že by mohli uspět. Nemyslím si, že se musíme stydět za to, že se každý hned neptá Česka,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus bývalý diplomat Jiří Schneider.

Ve středu se má v Turecku konat třetí kolo přímých rusko-ukrajinských mírových rozhovorů. Mezitím Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města. V noci z neděle na pondělí zasáhly rakety v Kyjevě i část krytu v metru. „Dnešní noc (na středu) byla klidná, ale ta předchozí byla hlasitá od tří do pěti ráno. Město bylo pod rozsáhlým dronovým útokem, myslím, že tam byly i balistické rakety,“ popisuje novinář Adam Sybera, který poplach podle pravidla dvou stěn strávil na chodbě.

Sociální demokracie půjde do voleb pod hlavičkou hnutí Stačilo!, jehož součástí je i KSČM. Podle předsedkyně SOCDEM Jany Maláčové to je jediný způsob, jak zajistit, že ve volbách nepropadnou hlasy levicových voličů. Pro jejího předchůdce Michala Šmardu je to ale stejně jako pro další sociálně demokratické politiky důvod, proč po 32 letech stranu opustit. „Sociální demokracie byla vždy ohleduplná k lidem, kteří jsou slabší. To teď bude chybět,“ říká pro Český rozhlas Plus.