Americký prezident Donald Trump dává Rusku 50 dní na uzavření mírové dohody s Ukrajinou, jinak proti němu a jeho obchodním partnerům zavede dovozní cla ve výši 100 procent. „Pokud by byla hrozba takto vysokých cel naplněna, bylo by to pro země jako například Indie závažné. Ale lhůta končí až na začátku září a nevíme, co se do té doby stane,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom Jaroslav Borovička z New York University ve Spojených státech.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě varuje před pokračujícími aktivitami ruských zpravodajských služeb na českém území. Snaží se prý obnovit špionážní struktury pod diplomatickým krytím a verbovat agenty k sabotážním akcím. „Primární cíl je vyloženě rozkládat českou společnost, podobně jako to dělalo třeba nacistické Německo proti Československu. Je to v podstatě předvoj raket,“ míní pro Český rozhlas Plus bezpečnostní analytik Roman Máca.

Účastníci dárcovské konference v Římě slíbili Ukrajině 12 miliard dolarů, peníze by měly jít na obnovu země po válce. Škody, které Rusové Ukrajincům způsobují, se ale den ode dne zvyšují. „Je důležité vytvořit lidem příslib budoucnosti, že nejsou sami a budou se moci vracet do své země,“ říká zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro východní partnerství David Stulík.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek ustála hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Vyvolaly ho krajně pravicové frakce kvůli pochybnostem o jejím postupu při zajišťování vakcín během pandemie. Šéfku Komise ale kritizují i frakce, které ji dříve zvolili. „Je svátek demokracie, že hlasování máme. Ale vzhledem ke geopolitické situaci jsem ani na chvíli nepochybovala, že ten návrh nepodpořím,“ řekla dopoledne europoslankyně Danuše Nerudová (STAN).

Slovenský premiér Robert Fico (Směr) varoval, že bezbřehý a zvrácený liberalismus a progresivismus můžou zničit Slovensko. Obranou proti tomu má být novela ústavy, kterou by měl podle premiéra přijmout parlament v září. „Probíhá tu hodnotový boj, ale vyjádření, že by bylo celé Slovensko ohrožené, bych nepoužil,“ mírní Ficova slova pro Český rozhlas Plus předseda Národní rady Slovenské republiky Richard Raši (Hlas).

Japonská Ósaka hostí po 55 letech znovu světovou výstavu EXPO. Svou kulturu a průmysl na ní prezentují desítky zemí včetně Česka. „Máme velmi hezký pavilon, který je na prestižním místě, takže ho nikdo nepřehlédne,“ vyzdvihuje v Interview Plus český velvyslanec v Japonsku Martin Klučar. „Je to architektonicky, ale taky konstrukčně velmi zdařilá budova. Poprvé je v Japonsku představována dřevostavba.“

Návrh Evropské komise na omezení emisí oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2040 se okamžitě setkal s ostrou kritikou, vymezil se vůči němu i český eurokomisař Jozef Síkela (za STAN). Podobně jako mnozí další se obává dopadů na ekonomiku. „Alternativou je neomezovat se. Ale to je ve všech aspektech i v dopadech na každého člověka horší,“ varuje poradce prezidenta pro otázky životního prostředí Ladislav Miko.

Česko má nově úřad dětského ochránce práv, ovšem zatím bez oficiálně zvoleného ombudsmana. Prezident příslušný zákon podepsal 10. března a účinnosti nabyl 1. července. „Mohlo se začít hned 1. července vytvářet celý proces, vybírat kandidáty, sestavovat hodnotící komisi. A ombudsman mohl být zvolen v následujících dvou třech měsících,“ kritizuje provizorium Barbora Křižanová z iniciativy 8000 důvodů, která je projektem Nadace J&T.

Poslanci a senátoři věrní prezidentu Donaldu Trumpovi se usilovně snaží protlačit Kongresem klíčový ekonomický zákon. Takzvaný One Big Beautiful Bill by snížil některé daně, ale také by znamenal škrty v sociální oblasti a citelné zvýšení rozpočtového schodku USA. Proti jsou i někteří republikáni. „Je to nejzásadnější změna za poslední tři dekády. Pozitivní bude pro vyšší vrstvy a negativní pro ty, kteří potřebují sociální a zdravotní podporu,“ říká ekonom Jan Švejnar.

Polsko zavádí kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska totiž Německo do Polska vracelo i ty osoby, které měly na jeho území zůstat. „Německo v podstatě dělá to, co velká část zemí Evropské unie, tedy posílá uprchlíky a migranty do zemí, ze kterých přišli. A to i žadatele o azyl, což je sice v souladu s německým právem, ale v rozporu s mezinárodním, které má přednost,“ upozorňuje Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.