Před dvěma lety zahájilo Česko muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Pokračuje v ní i nová vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) ji ale odmítá spolufinancovat. Pro splnění stanovených cílů přitom chybí 3,5 miliard eur. „Iniciativa na tom nikdy nebyla lépe. Ale má pořád ten samý problém: nenaplňuje svůj potenciál. Klidně by dodávala mnohem více munice a vojenské techniky, kdyby do ní státy investovaly více peněz,“ míní bývalý vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.

Vláda Andreje Babiše (ANO) slibuje opakovaně změnu systému financování České televize a Českého rozhlasu, zatím ale není jasné, jak ho chce nahradit. Podle ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) existují tři až čtyři možné způsoby, se kterými půjde na koaliční radu. „Nevím, o jaké jde, a považuji za opravdu vážné, že vláda v tak zásadní věci nechce říct, co má v plánu,“ podivuje se v Interview Plus jeho předchůdce ve funkci Martin Baxa (ODS).

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let. Česko by se tak vydalo cestou Austrálie, která v přístupu dětem na některé digitální platformy zamezila na konci minulého roku. „Podobně uvažují i další země Evropské unie. Je to trend, který je opřený o řadu studií a odborníci po tom už dlouho volají,“ přibližuje v Interview Plus odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Čtyřiadvacet senátorů žádá, aby Ústavní soud zrušil trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Podle paragrafu platného od počátku roku je už stíhaný muž podezřelý ze špionáže pro Čínu, kritici ale namítají, že definice činu je příliš neurčitá. „Je to zneužitelné, může se to dokonce obrátit proti samotným tvůrcům,“ upozorňuje senátor Michael Canov z hnutí Starostové pro Liberecký kraj.

Vláda Andreje Babiše (ANO) přepracovala rozpočet a snížila částky původně navrhované pro klíčové bezpečnostní instituce. Méně peněz dostane civilní rozvědka i kontrarozvědka, ale také například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). „Škrty jsou poměrně velké, v případě Bezpečnostní informační služby představují asi 9 procent rozpočtu. To může mít značný dopad na nábor i investice do moderních technologií,“ varuje novinář Ondřej Kundra.

Vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé sobě) se staví proti údajně neřízené výstavbě 500 elektráren vysokých 250 metrů, které mohou mít negativní vliv na krajinu i obyvatelstvo. „V současné politice často jde o vyvolávání strachu z nějakého problému, který může společnost vnímat. Na tom se pak získávají politické body. Když se podíváme, jak jsou akcelerační zóny navržené, tak nejde o neřízený rozvoj,“ říká v Interview Plus Ondráš Přibyla z Fakt o klimatu.

V Česku se po 250 letech přestalo těžit černé uhlí. Horníci z Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku ve středu vyvezli poslední symbolický vozík. „Mám smíšené pocity. Tím základním je smutek z toho, že končí jedna velká éra bytostně spjatá s tímto regionem, ale i s celou naší zemí a těžkým průmyslem, který tu existoval a existuje,“ přiznává v Interview Plus generální ředitel Ostravsko-karvinských dolů (OKD) Roman Sikora.

Lékaři bez hranic musí do konce února opustit Pásmo Gazy. Stejně jako desítky dalších organizací podle Izraele nesplnili podmínky nutné pro registraci, když odmítli poskytnout údaje svých palestinských spolupracovníků. „Vypadá to, že už se nevrátím. Od 1. ledna nesmí žádný náš zahraniční pracovník vstoupit do Gazy a na Západní břeh Jordánu a ani dovézt žádný materiál,“ popisuje v Interview Plus farmaceutka Zuzana Slováková.

Desetitisíce lidí přišly na pražské Staroměstské náměstí demonstrovat na podporu prezidenta Petra Pavla v jeho sporu s vicepremiérem Petrem Macinkou o jmenování Filipa Turka (oba Motoristé) ministrem životního prostředí. „Pokud prezident stojí v opozici k nerozumným a nebezpečným návrhům vlády, hulvátskému chování a náznaku vydírání, tak to z něj nedělá opozičního prezidenta, ale prezidenta velmi rozumného,“ míní v Interview Plus předseda hnutí STAN Vít Rakušan.