Z Evropy zaznívá stále častěji varování před dalším ruským útokem. Pozornost se upíná do sousedství ruského území, Finsko a pobaltské státy se na hrozbu dlouhodobě a systematicky připravují. „Nemluvme o hybridních operacích, ale o útocích, terorismu a válce proti Evropě,“ vyzývá v Interview Plus finská spisovatelka s estonskými kořeny Sofi Oksanen a dodává: „To, co teď Rusko v Evropě dělá, není malý a přesně zaměřený útok.“

V čem se české zájmy v Evropě kryjí se zájmy Itálie? Může mít země ležící ve středu Evropy například stejný názor na migraci jako středomořské státy? S Ondřejem Houskou rozebere výsledky schůzky italské premiérky Georgie Meloniové a českého premiéra Andreje Babiše Petr Vizina. Moderuje Petr Vizina

Spojené státy a Čína zveřejnily plán na snížení vzájemných cel a do americké Atlanty dorazily dvě pandy z Číny. I to patří k výsledkům návštěvy prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, kde byl Donaldem Trumpem přijat na červeném koberci. „Tak velkolepého přivítání se nedostane každé hlavě státu, na sociálních sítích byly velmi populární obrázky amerických vojáků, kteří koberec na kolenou čistí,“ všímá si v Interview Plus Paulína Ovečková z Asociace pro mezinárodní otázky.

Stále víc evropských lídrů a zpravodajských služeb varuje před ruskou agresí. Podle rusisty Tomáše Glance k ní Rusko má tři motivy: vyvolávat politický chaos, vzbuzovat strach širokých vrstev společnosti, což nahrává radikálům a oslabuje již tak křehkou jednotu. „A tím třetím je podpora Ukrajiny – po každém otřesu začíná stále víc lidí přemýšlet, zda si mohou dovolit luxus podporovat napadenou zemi, která s nimi na první pohled bezprostředně nesouvisí,“ říká v Interview Plus.

Donald Trump zakázal vstup do Bílého domu novinářům televizí CNN a MS NOW a serveru Politico. Dotčená média se odvolávají na ústavou zaručené právo veřejnosti na informace, prezident namítá, že vstup je výsadou, nikoli právem. „To je vždycky problém, ať už ve Washingtonu nebo v Praze, když se politik rozhodne nepřipustit nějakého novináře, protože se mu nelíbí jeho práce,“ říká v Interview Plus americko-český novinář Jolyon Naegele.

Německý kancléř Friedrich Merz chce navzdory historické volební porážce v zemských volbách udržet svou pozici a prosazovat slibované ekonomické reformy. „CDU zkrátka v současné době nemá lepší alternativu, než ho nechat v úřadě. Mohlo by se totiž taky ukázat, že problémy strany jsou hlubší než jeden politik,“ vysvětluje v Interview Plus Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vláda zvýšila rozpočet ministerstva školství na 292,1 miliardy korun včetně evropských peněz. Je to o 4,2 miliardy víc, než v srpnu navrhovalo ministerstvo financí. Peníze půjdou i do soukromých a církevních škol, kterým přitom premiér Andrej Babiš (ANO) ještě nedávno hrozil ztrátou státních příspěvků. „Nervozita se po představení rozpočtu zmenšila, ale směřování nás stále znejišťuje,“ říká v Interview Plus výkonný ředitel Asociace malých inovativních škol Jan Sýkora.

Tajné služby varují, že Rusko zaútočí drony a raketami na Polsko a další státy podporující Ukrajinu. Poslancům polského Sejmu to řekl premiér Donald Tusk a jeho slova potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. „Něco se skutečně děje. Ocitli jsme se v éře, jakou jsme nezažili od roku 1945, Rusko stupňuje agresivitu,“ říká v Interview Plus jeden z předních evropských vojenských expertů Frans Osinga.

Muslimové tvoří jen asi šest procent obyvatel Evropy. Přesto evropské krajně pravicové strany sílí na slibech, že zastaví údajnou islamizaci kontinentu. „Už asi deset let se spojuje migrace a islám jako hrozba. Nejprve to byla strategie krajně pravicových stran, ale v posledních letech k tomu utíkají často i mainstreamoví politici,“ přibližuje v Interview Plus arabistka a politoložka Zora Hesová.

Představa, že nás nějací roboti smetou z povrchu země, je falešná, kritizuje americký prezident Donald Trump návrhy regulovat umělou inteligenci. Podle něj na to stačí silný a inteligentní prezident – jako je on sám. „Hlavní motiv je zisk. Trump nechce AI regulovat, protože na ní vydělává v rámci různých kryptoměnových schémat i jako investor. Má akcie Nvidie, které povolil vyvážet do Číny. To je konflikt zájmů, který by neměl existovat,“ říká amerikanista Tomáš Klvaňa.