Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána po 16 letech končí. Vítěz nedělních parlamentních voleb Péter Magyar slibuje napravení mezinárodních vztahů, ve výčtu jeho prvních zahraničních cest ale chybí Bratislava. Podle právníka Tomáše Němečka to souvisí se sporem ohledně kriminalizování Benešových dekretů na Slovensku, „Orbán nechtěl jít do konfrontace se svým přítelem Robertem Ficem. Magyar toho využil s tím, že on bude hájit zájmy zahraničních Maďarů,“ říká v Interview Plus.

Ukrajině se podle vrchního velitele armády generála Oleksandra Syrského daří získávat zpět území a způsobovat Rusům rekordní ztráty, zejména zásluhou dronů. „Rusové se budou dál tlačit dopředu, ale Ukrajincům se podařilo vytvořit zónu smrti, přes kterou bude velmi složité projít,“ předpokládá v Interview Plus analytik Adam Sybera z ukrajinského deníku Kyiv Independent.

Donald Trump prohlásil Spojené státy za vítěze konfliktu s Íránem. Zástupci obou zemí se nyní chystají na mírová jednání v pákistánském Islámábádu, dohodu o příměří si ale každý vykládá po svém. „Označit se za vítěze je poměrně odvážné. Američané dokázali Írán bombardovat dlouho, bezpochyby značně omezili jeho vojenské možnosti. Režim se ale nezhroutil, je stále schopen útočit na země Perského zálivu a ovládá Hormuzskou úžinu,“ upozorňuje v Interview Plus novinář Jiří Sobota.

Česká vláda historicky poprvé stanovila maximální cenu nafty a benzínu na čerpacích stanicích. Zastropovala rovněž výši marží a u nafty také snížila spotřební daň. „Většina ekonomů se shoduje, že regulace cen je ten nejdražší a nejméně efektivní způsob řešení zvýšených cen,“ namítá v Interview Plus ekonom a člen dozorčí rady společnosti MOL Ivan Mikloš, který působil jako slovenský ministr financí.

V Maďarsku vrcholí kampaň před parlamentními volbami a podle průzkumů nebyl premiér Viktor Orbán za posledních 16 let nikdy tak blízko porážce. Podle hungaristy Roberta Pejši se nyní vládní Fidesz snaží využít kauzu kolem výbušnin nalezených v Srbsku poblíž plynovodu vedoucího do Maďarska a naznačuje zapojení Ukrajiny. „Vzbuzuje to spíš úsměv, nemyslím si, že to může přesvědčit někoho nerozhodnutého. Ale přesvědčení tomu rádi věří,“ hodnotí v Interview Plus.

V českých nemocnicích hrají stále důležitější roli kaplani a kaplanky, i když se většina Česka se za věřící nepovažuje. „Když člověk leží v nemocnici, je vytržen ze svého běžného prostředí. Kaplanská služba mu může pomoci zodpovědět otázky, které ho trápí,“ o své roli říká v Interview Plus nemocniční kaplanka Erika Oubrechtová, farářka Církve československé husitské.

Izraelský parlament tento týden schválil zákon zavádějící trest smrti za terorismus. Oběšení bude hrozit těm, kteří zavraždí Izraelce s cílem popřít stát Izrael. „Ukazuje se, že do legislativy se mohou promítnout i ty nejextremističtější názory, když dostanou prostor ve vládní koalici,“ konstatuje Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra Univerzity Karlovy.

Rusko zaútočí v estonském pohraničí a státy Severoatlantické aliance nechají pobaltskou zemi na holičkách – tak předpovídá blízkou budoucnost úspěšná kniha Když vyhraje Rusko. „Dokud Rusko vnímá NATO jako nejednotné v možné reakci na vojenskou konfrontaci, zůstává pravděpodobnost takového scénáře velmi vysoká,“ varuje v Interview Plus Carlo Masala, autor knihy a politolog z Univerzity Bundeswehru v Mnichově. Vzhledem k aktuálnímu dění tato pravděpodobnost podle něj sílí.

Rakouská vláda zvažuje zakaz sociálních sítí dětem do 14 let. Mělo by se to týkat těch služeb, které používají návykové algoritmy. Podle politoložky Anny Durnové na záměru panuje široká odborná i politická shoda, s výjimkou strany Svobodných. „A není to náhoda, protože v Rakousku je volební právo od 16 let a mladiství, zejména mladí muži, představují pro FPÖ významný elektorát. A vidíme, že radikalizace na internetu právě v této skupině probíhá velmi zřetelně,“ upozorňuje.