Válka na Blízkém východě ukazuje energetickou zranitelnost Evropy, jak konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ale tvrdí, že bez systému emisních povolenek bychom byli ještě zranitelnější. „Když se podíváme na to, jaké máme nerostné suroviny, tak skoro jediné, co nám zbývá, je stavět obnovitelné zdroje energie,“ uznává v Interview Plus Tomáš Protivínský z think tanku IDEA.

Vládní kolice slibuje změnu financování veřejnoprávních médií už od příštího roku, podle premiéra Andreje Babiše (ANO) už od 1. ledna nebudou lidé platit koncesionářské poplatky. „Říkají A, ale ne už B a C, tedy čím je chtějí nahradit. A mají v tom chaos, ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) mi říkal, že 1. leden 2027 určitě nestihnou,“ říká v Interview Plus poslanec František Talíř (KDU-ČSL), předseda výboru pro mediální záležitosti.

Novým nejvyšším duchovním vůdcem Íránu se stal Modžtaba Chameneí, který je synem zabitého ajatolláha Alího Chameneího. Podle vyjádření iránské vlády je jeho následování náboženskou a občanskou povinností. „Nemyslím si, že jeho podpora je nějak velká. 80 procent Íránců si přeje změnu režimu směrem k nějaké formě demokracie,“ míní v Interview Plus znalec Íránu a organizátor naučných zájezdů Jan Cihlář.

Země střední Evropy svého času vystupovaly společně v rámci takzvané Visegrádské skupiny. Dnes jsou tyto země politicky rozdělené. „Klíčovou zemí regionu, navzdory relativně nízkému ekonomickému významu, je Maďarsko. To, že Viktor Orbán vytvořil v zemi autokratický systém a potlačil liberální demokracii, se stalo symbolem populismu všude okolo, včetně České republiky,“ upozorňuje v Interview Plus britský novinář a spisovatel Misha Glenny.

Íránský režim je od soboty pod palbou Spojených států a Izraele. V zemi ovládané islámskými kleriky je obtížně dostupný internet a už tak zlá situace civilního obyvatelstva se dále zhoršuje. „Myslím, že všichni Íránci byli rádi, když slyšeli, že hlavní představitel režimu Alí Chameneí a další, kteří 30 let zabíjejí lidi, jsou mrtví. Potom už ale žádné dobré zprávy nepřišly, protože válka je hrozná,“ říká tlumočnice a překladatelka Mona Khademi.

Prezident Petr Pavel ve Sněmovně vytkl vládě stagnující výdaje na obranu v době konfliktu na Ukrajině a v Íránu. Kritizoval také škrty, které se dotknou neziskových organizací. Už dříve ale řekl, že rozpočet s rekordním schodkem 310 miliard korun nechce vetovat. „Mělo by to symbolický význam i ekonomické dopady. Schválení by to posunulo o měsíc či dva a úroky by byly ještě vyšší než 4,5 procenta. Ani nechci spekulovat o kolik,“ říká v Interview Plus komentátor Petr Holub.

Přestože vláda Andreje Babiše (ANO) označuje obranu za prioritu, vyčlenila na ni méně peněz a Česku hrozí, že nedosáhne ani na hranici dvou procent HDP. „Pokud by k tomu došlo, budeme v zásadě jedinou členskou zemí NATO, která v době zhoršující se bezpečnostní situace ve světě i v Evropě snižuje investice do obrany. Zvlášť ostře by to vyniklo v našem regionu,“ říká v Interview Plus Jan Jireš, analytik CEVRO Institutu a poradce Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory.

Slovenský premiér Robert Fico obviňuje Ukrajinu, že blokuje dodávky přes ropovod Družba pod záminkou, že je poškozen ruskými nálety. A zatímco čeští politici se shodují na podpoře úderů proti Íránu, Fico kritizuje ignorování mezinárodního práva a tvrdí, že trpět budou i Slováci, až se zvýší ceny ropy. „Otevřeně bojuje o své politické přežití. I když se to možná mnohým nezdá, jeho pozice je velmi špatná,“ tvrdí v Interview Plus exministr hospodářství Karel Hirman (Demokrati).

Americký nejvyšší soud minulý týden rozhodl, že prezidentem Donaldem Trumpem zavedená cla jsou nezákonná a zrušil je. Zvláštní důvod k oslavě měl newyorský dovozce vína Victor Schwartz – byl to právě on, kdo se téměř před rokem rozhodl kvůli clům žalovat samotného prezidenta. „Firmu jsem založil před 40 lety. Zažili jsme 11. září, zažili jsme recesi, spoustu věcí, ale nic podobného. Byl to snad nejhorší rok v historii podnikání,“ říká v Interview Plus.