Nepomáhat Ukrajině je riskantní, protože Rusko by po pádu naší země mohlo pokračovat ve válce, říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odpovídal i na otázky, zda věří v pokračování pomoci své zemi po změně vlády v Česku. „Jsem obyvatelům České republiky nesmírně vděčný,“ podotýká.

Noční teploty v Kyjevě klesají hluboko pod nulu a Rusové využívají mrazy jako zbraň. Desítky tisíc domácností si po ničivých náletech ruských dronů a raket nemůže zatopit ani posvítit nebo ohřát jídlo. „Vladimir Putin vždy vyhlašoval, že cílem útoků jsou vojenské síly. V Kyjevě ale žádné vojenské síly nemáme, Rusko napadá naši civilní infrastrukturu. Hlavním cílem je přivést společnost do deprese a zlomit vůli k odporu,“ říká v Interview Plus kyjevský starosta Vitalij Kličko.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) míří do Bruselu na jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a lídry Evropské unie. Podle svých slov hodlá dosáhnout toho, aby prezident Petr Pavel nebyl v delegaci na letní summit Severoatlantické aliance. „Jenom to svědčí o tom, do jak absurdní situace jsme se dostali. A myslím si, že to není konec, toto nemá jednoduché rozuzlení,“ předpokládá v Interview Plus Jindřich Šídlo, komentátor Seznam Zpráv.

Prezident Petr Pavel na mimořádné tiskové konferenci obvinil ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) z vydírání. Už v pondělí se ministr spolu s premiérem Andrejem Babišem (ANO) nedostavili na schůzku nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě a vláda rovněž zastavila vyslání desítek velvyslanců, o kterém spolu s prezidentem rozhodl předchozí kabinet.

Americký prezident Donald Trump na ekonomickém fóru v Davosu představil svou Mezinárodní radu míru, mezitím ale nové konflikty vypukají ve Spojených státech poté, co imigrační agenti federální vlády v Minnesotě zastřelili už druhého člověka. „Na tom, jestli někdo zemře, Trumpovi příliš nezáleží. Bude ale velmi sledovat průzkumy veřejného mínění, a pokud bude mít pocit, že mu jeho tvrdá politika přináší body na pravici, tak nedojde k uklidnění,“ míní politolog Tomáš Klvaňa.

Donald Trump se na ekonomickém fóru v Davosu představil jako zachránce Spojených států a celého západního světa. Významné podpoře se jeho vize těší mezi americkými věřícími, o něž, jak uvádí expert na náboženské dějiny Massimo Faggioli z Trinity College v Dublinu, opoziční demokraté ztratili zájem. „Nezná Bibli ani křesťanskou teologii, ale jeho voličům na tom nezáleží. Vybrali si ho, protože slíbil vrátit Ameriku Bohu a vrátit Boha Americe,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Spojené státy nepoužijí sílu k získání Grónska a na zajištění bezpečnosti naopak chtějí spolupracovat se spojenci v NATO. Americký prezident Donald Trump to řekl po jednání s generálním tajemníkem Aliance Markem Ruttem. „NATO zjevně nabídlo nějakou formu dohody o budoucím uspořádání a vojenské přítomnosti. Rutte má ve vztahu k Trumpovi velmi dobré vyjednávací schopnosti a nabídl dostatečné ústupky, aby odvolal hrozby cel,“ soudí v Interview Plus amerikanista Jakub Dopieralla.

Česká katolická církev napjatě očekává, kdo bude nástupcem arcibiskupa Jana Graubnera. Jedním z těch, kteří byli papežským nunciem dotazováni ve věci nového pražského arcibiskupa, je i plzeňský biskup Tomáš Holub. „Je to věc, která je vázaná papežským tajemstvím. Je hezké, že se o to lidé zajímají a spekulují, ale církev tohle nebude komentovat,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus.

Dánsko vysílá do Grónska větší počet vojáků včetně náčelníka generálního štábu. Reaguje tak na nátlak amerického prezidenta Donald Trumpa, který chce dostat Grónsko pod americkou kontrolu. „Evropa má možnosti, ale plánem bych to nenazval. Myslím, že nikdo neví, jak ten podivný geopolitický střet může dopadnout, ale Evropa zároveň není bezradná,“ soudí v pořadu Interview Plus zástupce ředitele institutu Europeum Viktor Daněk.