Venezuela, kdysi bohatá latinskoamerická země, se v posledních letech propadla do chaosu a bídy. Americký prezident Donald Trump sice po odstranění diktátora Nicoláse Madura tvrdí, že zemi budou řídit Spojené státy, slovenský investigativní reportér a spisovatel Tomáš Forró to ale považuje za zbožné přání. „Američané mohou vyvíjet negativní tlak a prosazovat embargo, ale to neznamená, že v zemi budou mít silný vliv. Ostatně se o to už dříve pokoušeli,“ říká v Interview Plus.

Letošní rok má být podle litoměřického biskupa Stanislava Přibyla ve znamení smíření s Němci odsunutými z českých zemí po druhé světové válce. „Mám tím na mysli uzdravení. Uzdravení vztahů historické paměti, proto bych používal nikoli smíření s předložkou s, ale smíření mezi lidmi,“ vysvětluje v Interview Plus.

Spojené státy předvedly před soud Nicoláse Madura a jeho manželku Ciliu Floresovou a venezuelští emigranti mezitím amerického prezidenta Donalda Trumpa oslavují jako hrdinu. „Připomnělo mi to první dny po pádu komunismu v Československu, atmosféra byla podobná. Byli tam i lidé s nikaragujskými a kubánskými vlajkami – pád jednoho diktátora v nich vyvolal naději, že by mohli padnout i ti jejich,“ líčí redaktorka Jana Ciglerová své dojmy z floridského města Doral.

Slovensko vstoupilo do předvolebního roku, jak ho ve svém novoročním projevu pojmenoval premiér Robert Fico (Směr). Nové složení parlamentu budou voliči vybírat na podzim 2027. „Fico vždy dělá to, co si myslí, že mu v daném momentě přinese nejvíce hlasů. A už teď přechází do absolutně populistického předvolebního módu,“ tvrdí Veronika Cifrová Ostrihoňová, europoslankyně z opoziční strany Progresivní Slovensko.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman. (Rozhovor vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v prosinci 2025.)

Česko čeká to, co zažíváme my, vzkazují někteří novináři ze Slovenska. Jiní naopak ohledně vývoje v obou zemích vidí velké rozdíly, které vycházejí z politických, ekonomických, a zejména kulturních východisek. „Česko je mnohem více prozápadně orientované, proto pozorujeme i výrazný nárůst zahraničních investic. Na Slovensku je to pravý opak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor ekonomického týdeníku Trend. (Pořad vysíláme v repríze.)

Americký prezident Donald Trump je sice trnem v oku amerických a evropských intelektuálů, ale pro mnoho Američanů je tím správným mužem do Bílého domu. Mimo jiné slíbil, že Spojeným státům vrátí jejich velikost. „Lidi si začnou představovat, že byla nějaká zlatá doba, kdy všichni měli dost, kdy byla Amerika svobodná pro všechny. Ale tato doba nikdy neexistovala,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americký spisovatel s českými kořeny Mark Slouka.

Ministr obrany za SPD a místopředseda vlády Jaromír Zůna nesmí navštívit Ukrajinu, kam byl pozván svým protějškem. Nesmí se ani vyjadřovat k zahraničním otázkám. Proč hnutí SPD drží vlastního zástupce ve vládě zkrátka a kam to povede? „Nevnímám snahu SPD si toto prosadit na Andreji Babišovi (ANO) i ve svých řadách jako šťastnou. Není jasné, kde jsou hranice,“ říká pro Interview Plus Aleš Michal, odborník na politický extremismus z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Pořad vysíláme v repríze.