Dánsko vysílá do Grónska větší počet vojáků včetně náčelníka generálního štábu. Reaguje tak na nátlak amerického prezidenta Trumpa, který chce dostat Grónsko pod americkou kontrolu. Které evropské země se za Dánsko postavily a které stojí stranou? Evropské reakce na americké hrozby s Viktorem Daňkem probere Pavlína Nečásková.

Pirátská strana si o víkendu zvolila nové vedení. Předsedou se na celostátním fóru v Prachaticích stal znovu Zdeněk Hřib, jedním z místopředsedů podnikatel Jiří Hlavenka. „V soukromé sféře se umím uživit, celý život jsem tam byl úspěšný. Člověk ale nežije jen byznysem, stejně nebo ještě větší část je život ve veřejném prostoru. A prostě chcete žít v dobré zemi,“ popisuje pro Český rozhlas Plus své motivace pro vstup do celostátní politiky.

Podle meteorologické služby Copernicus byly roky 2023 až 2025 výrazně teplejší než předchozí, které rovněž patřily k těm teplejším. „Klimatologové jsou ve svých odhadech značně konzervativní, to se potvrzuje posledních deset až dvacet let. Aktuální situace většinou předbíhá naše odhady, což se ukazuje i zde,“ upozorňuje na výsledky studie Radim Tolasz, český zástupce při Mezinárodním panelu pro změnu klimatu.

Írán odmítl informace, podle nichž pořádkové síly zabíjejí civilisty, kteří se účastní rozsáhlých protestů proti režimu. Podle lidskoprávních organizací je ale mrtvých více než 3500. „Iránský režim vždycky zvolí takovou brutální represi, která splní účel. Kdyby byla menší, tak ho nesplní. Kdyby byla větší, tak by to bylo asi zbytečné,“ komentuje v pořadu Interview Plus novinář Břetislav Tureček.

Druhým dnem jedná Sněmovna o důvěře vládě Andreje Babiše (ANO). Jeho kabinet stále nemá ministra životního prostředí, má ale nového zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy). „Jednak je to trafika, jednak tuto pozici podle Ústavy jako poslanec zastávat nemůže. Na ministerstvu nesmí nic rozhodovat, řídit ani nikoho úkolovat,“ upozorňuje exministr Petr Hladík (KDU-ČSL).

Kabinet Andreje Babiše (ANO) nemá před hlasováním o důvěře vládě obsazené všechny pozice, části poslanců za koaliční SPD navíc vadí pokračování muniční iniciativy. „Myslím, že je to předehra k větším problémům v budoucnu,“ říkápro Český rozhlas Plus šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery, podle kterého přesto vláda důvěru získá.

Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána má po téměř 16 letech u moci vážného vyzyvatele v hnutí TISZA Petera Magyara, o němž současná maďarská vláda prohlašuje, že je duševně nemocný. „Už delší dobu to probíhá v podobném duchu, především ze strany Fideszu. Tento výrok zazněl v reakci na to, že Magyar mluvil o možném ústavním puči a falšování voleb,“ přibližuje v Interview Plus bývalý maďarský diplomat György Varga.

Vládní koalice se pustila do změny zákona o státní službě s cílem ji zeštíhlit a nechat dále fungovat podle zákoníku práce. Opozice a odbory se ale obávají politizace a propouštění nepohodlných. „Z návrhu jsem v rozpacích, ne kvůli samotné myšlence něco udělat se státní správou, ale spíše z té formy. Jde o poslanecký návrh, který se vyhýbá standardním procedurám vládního návrhu,“ upozorňuje senátor Stanislav Balík (za ODS a TOP 09).

Venezuela, kdysi bohatá latinskoamerická země, se v posledních letech propadla do chaosu a bídy. Americký prezident Donald Trump sice po odstranění diktátora Nicoláse Madura tvrdí, že zemi budou řídit Spojené státy, slovenský investigativní reportér a spisovatel Tomáš Forró to ale považuje za zbožné přání. „Američané mohou vyvíjet negativní tlak a prosazovat embargo, ale to neznamená, že v zemi budou mít silný vliv. Ostatně se o to už dříve pokoušeli,“ říká v Interview Plus.

Letošní rok má být podle litoměřického biskupa Stanislava Přibyla ve znamení smíření s Němci odsunutými z českých zemí po druhé světové válce. „Mám tím na mysli uzdravení. Uzdravení vztahů historické paměti, proto bych používal nikoli smíření s předložkou s, ale smíření mezi lidmi,“ vysvětluje v Interview Plus.