Ve Spojených státech přestávají platit dosavadní globální cla, podle Nejvyššího soudu na jejich vyhlášení neměl prezident Donald Trump právo. Bílý dům ale okamžitě zavedl nová cla. „V příštích 150 dnech by měla platit 15procentní cla, poté bude prezident potřebovat souhlas Kongresu. A zákonodárci, zejména ti republikánští, už avizovali, že mu ten souhlas nedají,“ upozorňuje v Interview Plus zahraniční redaktorka Českého rozhlasu Jana Ciglerová.

Už čtyři roky trvá ruská válka proti Ukrajině. Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského rozpoutal světovou válku a je nezbytné ho zastavit. „Do velké míry to světová válka je, když vidíme, kolik zemí do ní nějakým způsobem zapojeno, ale bojištěm je primárně stále Ukrajina. Ovšem když si Putin řekne, že snáze dosáhne svých cílů, když zabere Suwalský koridor, tak se to snadno může přelít do mnohem většího konfliktu,“ uvádí novinář Vojtěch Boháč.

Část Evropské unie chce vyhovět požadavkům byznysu a prohloubit vzájemnou spolupráci. V rámci snah o zvýšení konkurenceschopnosti se Evropská komise chystá předložit návrh na úpravu kapitálového trhu i na vznik takzvaného 28. režimu. „Je to snaha řešit velký problém, kdy v Evropě sice vznikají malé začínající firmy, ale po dosažení určité velikosti z ní odcházejí. A to je škoda, protože nezhodnocujeme um našich lidí,“ tvrdí v Interview Plus europoslanec Luděk Niedermayer.

Praha se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dočká nové supermoderní nemocnice. A že ji Praha skutečně potřebuje, si myslí také exministr zdravotnictví Roman Prymula. Vybavenost těch stávajících je prý zejména ze stavebního hlediska tristní. „Stárnoucí Česko bude potřebovat obrovský objem zdravotní péče, která bude muset být oproti současnosti restrukturalizována. A to je důvod, proč vybudovat novou nemocnici,“ vysvětluje v Interview Plus.

Podmínky k udělení dlouhodobého pobytu pro ukrajinské uprchlíky zůstanou stejné, rozhodla vláda Andreje Babiše (ANO) navzdory ministrům za SPD. Vloni přitom s žádostí o dlouhodobý pobyt uspěla jen necelá čtvrtina žadatelů. „Ty podmínky jsou příliš přísné. A myslím, že je to škoda, protože společnost i ekonomika, zdravotnictví a sociální služby je velmi potřebují,“ upozorňuje ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Na první zasedání Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, míří český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v roli pozorovatele, vláda totiž pozvánku ke členství nepřijala. „Je důležité z první ruky vidět, kam se celá záležitost posouvá nebo kdo a kolik bude přispívat. Možná bude i příležitost mluvit s americkými protějšky, to vždy vítám,“ hodnotí prorektor CEVRO Univerzity a bývalý vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard, který Národní rozpočtová rada (NRR) kritizuje jako protizákonný. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně označil orgán za zbytečný, ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ale jeho zrušení odmítla. „Je to kontrolní dioda pro veřejnost, může ji svým silným odborným hlasem informovat, když je ve veřejných rozpočtech něco špatně. A je strašně špatně, že na ni vláda útočí,“ říká v Interview Plus ekonom Daniel Münich.

Před dvěma lety zahájilo Česko muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Pokračuje v ní i nová vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) ji ale odmítá spolufinancovat. Pro splnění stanovených cílů přitom chybí 3,5 miliard eur. „Iniciativa na tom nikdy nebyla lépe. Ale má pořád ten samý problém: nenaplňuje svůj potenciál. Klidně by dodávala mnohem více munice a vojenské techniky, kdyby do ní státy investovaly více peněz,“ míní bývalý vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.

Vláda Andreje Babiše (ANO) slibuje opakovaně změnu systému financování České televize a Českého rozhlasu, zatím ale není jasné, jak ho chce nahradit. Podle ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) existují tři až čtyři možné způsoby, se kterými půjde na koaliční radu. „Nevím, o jaké jde, a považuji za opravdu vážné, že vláda v tak zásadní věci nechce říct, co má v plánu,“ podivuje se v Interview Plus jeho předchůdce ve funkci Martin Baxa (ODS).

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let. Česko by se tak vydalo cestou Austrálie, která v přístupu dětem na některé digitální platformy zamezila na konci minulého roku. „Podobně uvažují i další země Evropské unie. Je to trend, který je opřený o řadu studií a odborníci po tom už dlouho volají,“ přibližuje v Interview Plus odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.