Deník Anne Frankové po generace připomíná miliony obětí holokaustu. V češtině má kniha také zvukovou podobu natočenou za účasti tuzemských hereckých špiček. Hlas židovské dívce propůjčila Magdaléna Borová, jejíž rodina byla rovněž poznamenána holokaustem: „Dotýkají se mě všechny tyto příběhy, které slyším nebo jsem četla. A asi se mnou lomcují víc než s lidmi, kteří to v rodině nemají.“

Zapisovat do základních škol odděleně děti ukrajinských uprchlíků je podle skupiny senátorů diskriminační a jejich názor nyní potvrdil Ústavní soud. „Respektuji to rozhodnutí a vnímám, co soud říká. Ale na druhou stranu jsme tím vzali ředitelům a zřizovatelům nástroj, aby mohli lépe modelovat vzdělávání na svém území,“ podotýká poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která původní úpravu prosadila, a to na základě řady podnětů od ředitelů škol.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) napodobil předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD) a nechal ze sídla úřadu odstranit ukrajinskou vlajku. Podle vedoucího projektu Paměť národa Mikuláše Kroupy jsou tato gesta urážlivá vůči lidem, kteří trpí a umírají na Ukrajině: „Je to nevkusné, ale je to gesto. Ta skutečná věc se odehrává jinde,“ zdůrazňuje s tím, že Česko od začátku pomáhalo dodávkami velkého množství zbraní, působením v muniční iniciativě i solidaritou běžných občanů.

Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.

Ministerstvo životního prostředí dočasně povede předseda Motoristů sobě a ministr zahraničí Petr Macinka. Ochrana životního prostředí je podle něj pro stranu prioritou. „Oni rezort nechtějí kvůli ochraně přírody, ale pro boj s jakýmsi zeleným aktivismem, který brání stavbám silnic a dálnic. Je v pořádku, že jsou pro ně důležité a chtějí prosazovat svůj program, ale podle nás by to měli dělat na jiném ministerstvu,“ nesouhlasí Jaroslav Bican z Greenpeace.

Česko se podle britského týdeníku The Economist řadí mezi desítku ekonomicky nejúspěšnějších zemí. Nadprůměrně dobrá hodnocení české ekonomiky přicházejí i z dalších zdrojů. „Máme za sebou složité roky. V relativním srovnání jednoho roku jsme tak rychlejší než mnohé jiné země,“ upozorňuje ekonom a bývalý premiér Jiří Rusnok.

Ukrajina by se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa měla v rámci mírových jednání vzdát Donbasu. To ale Ukrajinci v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským odmítají. „Rusko nebylo schopno dobýt tuto oblast za čtyři roky. Proč bychom se měli Donbasu vzdávat? Protože ho chtějí Rusové a chce to po nás Trump? O Ukrajině mohou rozhodovat jedině Ukrajinci sami,“ říká v repríze ukrajinský herec Serhij Prytula, který zároveň vede charitativní nadaci nesoucí jeho jméno.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman.

Výdaje na vědu a výzkum jsou v Česku dlouhodobě pod evropským průměrem. Z letošního rozpočtu navíc vláda v demisi odebrala 790 milionů korun, což podle ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09) mají být nespotřebované peníze. „S naprostou většinou prostředků se počítalo – na mzdy, investiční přístroje a vybavení pro experimentální vědu. A to nás obrovsky zaskočilo,“ kritizuje Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd.