Praha se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dočká nové supermoderní nemocnice. A že ji Praha skutečně potřebuje, si myslí také exministr zdravotnictví Roman Prymula. Vybavenost těch stávajících je prý zejména ze stavebního hlediska tristní. „Stárnoucí Česko bude potřebovat obrovský objem zdravotní péče, která bude muset být oproti současnosti restrukturalizována. A to je důvod, proč vybudovat novou nemocnici,“ vysvětluje v Interview Plus.

Podmínky k udělení dlouhodobého pobytu pro ukrajinské uprchlíky zůstanou stejné, rozhodla vláda Andreje Babiše (ANO) navzdory ministrům za SPD. Vloni přitom s žádostí o dlouhodobý pobyt uspěla jen necelá čtvrtina žadatelů. „Ty podmínky jsou příliš přísné. A myslím, že je to škoda, protože společnost i ekonomika, zdravotnictví a sociální služby je velmi potřebují,“ upozorňuje ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Na první zasedání Rady míru, kterou založil americký prezident Donald Trump, míří český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v roli pozorovatele, vláda totiž pozvánku ke členství nepřijala. „Je důležité z první ruky vidět, kam se celá záležitost posouvá nebo kdo a kolik bude přispívat. Možná bude i příležitost mluvit s americkými protějšky, to vždy vítám,“ hodnotí prorektor CEVRO Univerzity a bývalý vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard, který Národní rozpočtová rada (NRR) kritizuje jako protizákonný. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně označil orgán za zbytečný, ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ale jeho zrušení odmítla. „Je to kontrolní dioda pro veřejnost, může ji svým silným odborným hlasem informovat, když je ve veřejných rozpočtech něco špatně. A je strašně špatně, že na ni vláda útočí,“ říká v Interview Plus ekonom Daniel Münich.

Před dvěma lety zahájilo Česko muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Pokračuje v ní i nová vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) ji ale odmítá spolufinancovat. Pro splnění stanovených cílů přitom chybí 3,5 miliard eur. „Iniciativa na tom nikdy nebyla lépe. Ale má pořád ten samý problém: nenaplňuje svůj potenciál. Klidně by dodávala mnohem více munice a vojenské techniky, kdyby do ní státy investovaly více peněz,“ míní bývalý vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.

Vláda Andreje Babiše (ANO) slibuje opakovaně změnu systému financování České televize a Českého rozhlasu, zatím ale není jasné, jak ho chce nahradit. Podle ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) existují tři až čtyři možné způsoby, se kterými půjde na koaliční radu. „Nevím, o jaké jde, a považuji za opravdu vážné, že vláda v tak zásadní věci nechce říct, co má v plánu,“ podivuje se v Interview Plus jeho předchůdce ve funkci Martin Baxa (ODS).

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let. Česko by se tak vydalo cestou Austrálie, která v přístupu dětem na některé digitální platformy zamezila na konci minulého roku. „Podobně uvažují i další země Evropské unie. Je to trend, který je opřený o řadu studií a odborníci po tom už dlouho volají,“ přibližuje v Interview Plus odborník na umělou inteligenci a spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Čtyřiadvacet senátorů žádá, aby Ústavní soud zrušil trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Podle paragrafu platného od počátku roku je už stíhaný muž podezřelý ze špionáže pro Čínu, kritici ale namítají, že definice činu je příliš neurčitá. „Je to zneužitelné, může se to dokonce obrátit proti samotným tvůrcům,“ upozorňuje senátor Michael Canov z hnutí Starostové pro Liberecký kraj.

Vláda Andreje Babiše (ANO) přepracovala rozpočet a snížila částky původně navrhované pro klíčové bezpečnostní instituce. Méně peněz dostane civilní rozvědka i kontrarozvědka, ale také například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). „Škrty jsou poměrně velké, v případě Bezpečnostní informační služby představují asi 9 procent rozpočtu. To může mít značný dopad na nábor i investice do moderních technologií,“ varuje novinář Ondřej Kundra.

Vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé sobě) se staví proti údajně neřízené výstavbě 500 elektráren vysokých 250 metrů, které mohou mít negativní vliv na krajinu i obyvatelstvo. „V současné politice často jde o vyvolávání strachu z nějakého problému, který může společnost vnímat. Na tom se pak získávají politické body. Když se podíváme, jak jsou akcelerační zóny navržené, tak nejde o neřízený rozvoj,“ říká v Interview Plus Ondráš Přibyla z Fakt o klimatu.