Začal summit NATO v Ankaře. Českou delegaci vede premiér Andrej Babiš (ANO), účastní se ho ale i prezident Petr Pavel, jak vládě nařídil Ústavní soud. A turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan svého českého protějška pozval i na neformální večeři lídrů, na které původně měl být jen předseda vlády. „Je to hodně matoucí a mohli jsme si to ušetřit, kdyby Andrej Babiš místo omezování prezidenta dělal svoji práci,“ kritizuje v Interview Plus senátor Pavel Fischer (nez.).

Umělá inteligence získává stále větší podíl na pracovním trhu a proměňuje celé obory. Jak ale přiznal Mark Zuckerberg, šéf společnosti Meta, její vývoj nepostupuje tak rychle, jak si představoval. „Příběhy o tom, že do čtyř let přijdou programátoři o práci a zničí nás to, musíme brát jako marketing firem, které potřebují peníze na výstavbu těch systémů,“ míní v Interview Plus spoluautor podcastu Kanárci v síti Josef Holý.

Návrh na znovuzavedení elektronické evidence tržeb míří v Poslanecké sněmovně do druhého čtení. Tentokrát má být systém EET jednodušší a administrativně nenáročný. Vláda si slibuje, že touto cestou získá do veřejných rozpočtů navíc až 14 miliard korun. „V tom je obrovská nejistota. Předchozí systém fungoval výrazně jinak a přesně nevíme, kolik peněz přinesl,“ tvrdí v Interview Plus ekonom Michal Skořepa, analytik České spořitelny a předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy.

Nedostatek pohonných hmot je v Rusku tak vážný, že jeho existenci připustil i Vladimir Putin. Přesto podle prezidenta všechno v zemi funguje, jak doslova řekl, stabilně a s velkou rezervou. „Rusové si mohou načerpat 30 litrů benzínu, to není zas taková hrůza. Ale tvrdili jim, že protiletecká obrana je skvělá a sestřeluje všechny drony, a teď najednou vidí, že to tak není a působí to reálné problémy,“ podotýká v Interview Plus rusista Karel Svoboda.

Čeští politici při diskuzích o financování médií veřejné služby často zmiňují skandinávský model. Senátor David Smoljak (STAN) zdůrazňuje, že nutnost zachovat princip přímé platby od občanů, například po švédském vzoru, je založený na speciální dani z příjmu. „Peníze jdou do zvláštního fondu, ne do státního rozpočtu. Je to oddělené a prakticky neexistuje možnost politického ovlivňování,“ přibližuje v Interview Plus generální ředitelka švédského rozhlasu Cilla Benkö.

Česko zažívá vlnu veder. Podle nedávného výzkumu agentury STEM mezi veřejností panuje shoda na tom, že klimatická změna probíhá a neměli bychom otálet s jejím řešením. Zároveň se ale lidé obávají, že odchodem od fosilních paliv zchudneme. „Tak jako u mnoha dalších problémů je dobré rozlišit podstatu věci a způsoby řešení, protože to bývá velmi rozporuplné. A v tom je klíčová role politiků tyto dvě stránky věci skloubit,“ nabádá v Interview Plus sociolog Jan Hartl.

Na červencový summit NATO v Ankaře prezident Petr Pavel pojede i přes nesouhlas vlády. Rozhodl o tom Ústavní soud a například ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) mluví o ústavním puči. „Není schopen se vyrovnat s tím, že neuspěl s nominací Filipa Turka na člena vlády. Co si budeme namlouvat, není to dospělý, soudný člověk. Chová se jako malé dítě,“ kritizuje v Interview Plus bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

V Gdaňsku se koná konference o poválečné obnově Ukrajiny, mezi očekávanými hosty ale nebude její prezident Volodymyr Zelenskyj, kterému jeho polský protějšek Karol Nawrocki odebral nejvyšší státní vyznamenání kvůli roztržce nad pojmenováním ukrajinské armádní jednotky po vojácích, kteří za druhé světové války vraždili polské civilisty. „Ze strany Zelenského je to chyba, ale po eskalaci napětí nemohl udělat nic jiného,“ říká politolog z vratislavské univerzity Michal Lebduška.

Jak se lidé ve městě cítí, tak se k sobě chovají, říká primátor Bratislavy Matúš Vallo. V čele slovenské metropole stojí od roku 2018 a jedním z jeho témat je doprava ve městě. „Ulice není možné nafouknout. Jsou stejně velké jako před dvaceti třiceti lety. Ale počet aut v Bratislavě se od roku 2000 zdvojnásobil,“ upozorňuje v Interview Plus primátor, který se zasazuje o to, aby bylo město příjemné i pro pěší a cyklisty.

Před necelými dvěma roky Keir Starmer přivedl britské labouristy k drtivému volebnímu vítězství. Jeho podpora u voličů se ale propadla a tak nyní odstupuje z funkce premiéra. „Je to s podivem, protože neudělal nic moc špatně v porovnání se svými předchůdci – Tony Blair s válkou v Iráku, Boris Johnson pořádající večírky během lockdownu nebo Liz Trussová, která dokázala způsobit finanční krizi. Lidé ho prostě jen nemají rádi,“ říká londýnská redaktorka CNN Ivana Kottasová.