Technologický magnát a spojenec Donalda Trumpa Elon Musk vede kampaň ve prospěch německé krajně pravicové a protiimigrační strany AfD. Před blížícími se parlamentními volbami ji v článku pro list Welt am Sonntag označil za poslední jiskřičku naděje pro Německo. „Politici upozorňují na to, že kontroluje sociální sítě a má monopol, jak může ovlivnit debatu. A Evropská unie by podle nich měla reagovat,“ shrnuje analytička Zuzana Zavadilová z Asociace pro mezinárodní otázky.

Ukrajina zvládá třetí válečnou zimu jen s vypětím všech sil a vedení země žije v nejistotě ohledně toho, co se změní, až se do Bílého domu vrátí Donald Trump. „Vzhlíží k té změně zahraniční politiky s nadějí, protože ta dosavadní sice byla k Ukrajině vstřícná, pokud jde o materiální pomoc, ale na bojišti nepřinesla výsledek. Očekávají, že Trump svou vizí míru skrze sílu dosáhne aspoň minimální změny,“ přibližuje Jakub Landovský, šéf středoevropské pobočky Aspen Institute.

Poté, co rezignoval rakouský kancléř Karl Nehammer, protože zkrachovala jednání o nové vládní koalici mezi lidovci, sociálními demokraty a liberální stranou NEOS, pověřil v pondělí prezident Alexander Van der Bellen sestavením vlády lídra Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla. Podle českého velvyslance v Rakousku Jiřího Šitlera se toto pověření dalo čekat, říká v pořadu Interview Plus.

Polsko podruhé v historii předsedá Evropské unii, na přelomu roku vystřídalo Maďarsko. Pozvánku na slavnostní zahájení předsednictví ale nedostal maďarský premiér Viktor Orbán ani velvyslanec. „Polsko se dlouhodobě vymezuje vůči maďarskému přístupu k válce na Ukrajině a k Rusku, obě země jsou na opačných pólech. Zde je ale důvodem to, že Maďarsko udělilo azyl polskému opozičnímu politikovi Marcinu Romanowskému,“ uvádí varšavská zpravodajka Českého rozhlasu Kateřina Havlíková.

Ukrajina zastavila od Nového roku tranzit ruského plynu přes své území. Pro Českou republiku to znamená, že se musí obejít bez ruských dodávek. Politici v Česku i jinde v Evropě nicméně ujišťují, že alternativních zdrojů plynu je dost. „Jde o velikou změnu, ale v kontextu událostí po roce 2022 to vlastně až taková změna není. Množství plynu z Ruska je ve srovnání s dobou před ruskou invazí na Ukrajinu marginální,“ srovnává odborník na energetickou bezpečnost Michal Kocůrek.

Rusku se daří na Donbase dobývat další území. Podle ukrajinské vlády i mezinárodních pozorovatelů se tak děje za cenu obrovských ztrát, ale územní zisky jsou zjevné. Mezitím Rusko pokračuje v dronových a raketových útocích na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. „Cítím tam čím dám tím větší skepsi. Nikdo se nechce vzdávat, ale ochoty aktivně bojovat tam silně ubylo,“ komentuje dění na frontě fotograf Stanislav Krupař, který svými snímky válku dokumentuje. (Repríza.)

V prosinci Obvodní soud pro Prahu 7 nepravomocně rozhodl, že hnutí SPD Tomia Okamury lze označit za extremistické sdružení. „Má smysl se ptát, jestli přímá demokracie v názvu už není jen fíkovým listem ve stranické komunikaci,“ říká v pořadu Interview Plus politolog a odborník na extremismus Aleš Michal.

Se zvláštním projevem ke konci roku vystoupil předseda vlády, před ním předseda Senátu a také bývalý prezident. Novoroční projev úřadujícího prezidenta Petra Pavla teprve zazní. „Je to tradice, která se nám záhadným způsobem rozrůstá,“ říká v Interview Plus o bilančních projevech politiků komentátor portálu Seznam Zprávy Jindřich Šídlo. Zajímá ho ale především novoroční projev prezidenta, a to proto, že v příštím volebním roce může sehrát významnou roli.

Německo prochází složitým obdobím, ale podle prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera má dost sil na to, aby všechny problémy zvládlo. Řekl to ve vánočním projevu, jímž Němce vyzval k jednotě a důvěře v sebe sama. Navzdory proslovu ale polarizace ve společnosti trvá. „Výzvu lidé asi berou na vědomí, ale že by apel mohl cílit na celou společnost, v tom jsem docela skeptický,“ říká berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Václav Jabůrek.