Ukrajina zastavila od Nového roku tranzit ruského plynu přes své území. Pro Českou republiku to znamená, že se musí obejít bez ruských dodávek. Politici v Česku i jinde v Evropě nicméně ujišťují, že alternativních zdrojů plynu je dost. „Jde o velikou změnu, ale v kontextu událostí po roce 2022 to vlastně až taková změna není. Množství plynu z Ruska je ve srovnání s dobou před ruskou invazí na Ukrajinu marginální,“ srovnává odborník na energetickou bezpečnost Martin Kocůrek.

Rusku se daří na Donbase dobývat další území. Podle ukrajinské vlády i mezinárodních pozorovatelů se tak děje za cenu obrovských ztrát, ale územní zisky jsou zjevné. Mezitím Rusko pokračuje v dronových a raketových útocích na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. „Cítím tam čím dám tím větší skepsi. Nikdo se nechce vzdávat, ale ochoty aktivně bojovat tam silně ubylo,“ komentuje dění na frontě fotograf Stanislav Krupař, který svými snímky válku dokumentuje. (Repríza.)

V prosinci Obvodní soud pro Prahu 7 nepravomocně rozhodl, že hnutí SPD Tomia Okamury lze označit za extremistické sdružení. „Má smysl se ptát, jestli přímá demokracie v názvu už není jen fíkovým listem ve stranické komunikaci,“ říká v pořadu Interview Plus politolog a odborník na extremismus Aleš Michal.

Německo prochází složitým obdobím, ale podle prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera má dost sil na to, aby všechny problémy zvládlo. Řekl to ve vánočním projevu, jímž Němce vyzval k jednotě a důvěře v sebe sama. Navzdory proslovu ale polarizace ve společnosti trvá. „Výzvu lidé asi berou na vědomí, ale že by apel mohl cílit na celou společnost, v tom jsem docela skeptický,“ říká berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Václav Jabůrek.

K významným osobnostem oceněným prezidentem Petrem Pavlem se řadí světoznámá polská filmová režisérka Agnieszka Holland. „Moc si Petra Pavla vážím, takže jsem ráda, že jsem toto vyznamenání dostala z jeho rukou,“ těší se v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, ve kterém mluví i o připravovaném snímku o životě spisovatele Franze Kafky. (Repríza, v premiéře jste rozhovor mohli slyšet v říjnu 2024.)

V Česku je ročně hospitalizováno na 180 tisíc dětí, některé musí být v nemocnici i delší dobu a některé i o Vánocích. Aby jim nebylo smutno, ale hlavně aby se rychleji uzdravovaly, chodí za nimi už 19 let spolek Loutky v nemocnici. „Jedna loutka dokáže proměnit atmosféru celého nemocničního pokoje,“ vyzdvihuje v pořadu Interview Plus režisérka a principálka Marka Míková.

Několik tisíc slovenských lékařů podalo výpověď, učitelé drží stávkovou pohotovost, kulturní pracovníci bojují s vedením resortu, vládní většina v parlamentu funguje jen tak tak a společnost se rozdělila na dva nepřátelské tábory. Podle sociologa Michala Vašečky se Slovensko rozpadá: „V užším smyslu je to vidět na problémech s fungováním institucí. Je rozdíl, když jsou lidé nespokojení se službami, a když je už téměř nedostanou.“

Prezident Petr Pavel podepsal rozpočet na příští rok, byť přiznal, že to pro něj nebylo lehké. A to i kvůli schodku ve výši 241 miliard. Některé rozpočtové položky jsou navíc podle jeho poradců nerealistické. „Deficit je příliš vysoký vzhledem k slibům vlády, že bude rozpočet konsolidovat, aby se během volebního období stal vyrovnaným. A i přesto, že zvýšila daně a zavedla nové, tak toho není schopná dosáhnout,“ kritizuje poslanec Jan Hrnčíř (SPD).

Déle než týden je Sýrie osvobozena od režimu Bašára Asada. Jak z Damašku popisuje šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč, oslavy ve městě stále pokračují a v ulicích je vidět množství nových syrských vlajek se zeleným pruhem: „Hodně lidí ale neví, co čekat od lidí, kteří přišli ze severu z Idlíbu a dřív byli spojováni s teroristickou Frontou an-Nusrá nebo s Islámským státem. Doufají, že Sýrie bude svobodná a dobře spravovaná, ale pořádně neví, co je nová vláda zač.“