Američtí voliči se obávají voleb a možných nepokojů na obou stranách. Vyhrocená kampaň rozpory ve společnosti jen posílila. „Atmosféra je napjatá, protože je velmi těžké rozpoznat, zdali bude výsledek produktem lidí, kteří udělali vzdělanou volbu, anebo vytvořili nevzdělanou tragédii,“ říká pro Český rozhlas Plus podnikatel a filantrop Stanislav Kotyza.

Letošní prezidentské volby ve Spojených státech více než kdy předtím rozdělují společnost. Kamala Harrisová a zejména Donald Trump svým vystupováním voliče provokují k velmi emocionálním reakcím. „Všichni se trošku obávají, protože to tady ještě nebylo,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus Vít Hořejš, šéf newyorského Česko-slovensko-amerického loutkového divadla.

Ukrajinu čeká další mobilizace, kterou podnítila nová spolupráce Ruska a KLDR. Tisíce severokorejských vojáků totiž oblékly ruské uniformy a míří k hranicím. „Jak budou nasazeni, zda jde jen o demonstraci, anebo budou skutečnou posilou, to se teprve ukáže. Ale ruská armáda bezesporu pociťuje nedostatek živé síly stejně jako ta ukrajinská,“ konstatuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinářka Deníku N Petra Procházková.

Kampaň před letošními volbami prezidenta Spojených států je vyrovnaná a mimořádně napjatá a ostrá. Jak upozorňuje zpravodaj americké televize CNN Evan Perez, výrazně se ji snaží ovlivnit cizí mocnosti. „V roce 2016 vyvinuli Rusové velkou aktivitu, aby pomohli Donaldu Trumpovi. Utratili pár tisíc dolarů a přitom to mělo velký dopad. Letos to kulminuje, podle FBI utrácejí miliony dolarů,“ popisuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

K významným osobnostem oceněným prezidentem Petrem Pavlem se řadí světoznámá polská filmová režisérka Agnieszka Holland. „Moc si Petra Pavla vážím, takže jsem ráda, že jsem toto vyznamenání dostala z jeho rukou,“ těší se v rozhovoru pro Český rozhlas Plus, ve kterém mluví i o připravovaném snímku o životě spisovatele Franze Kafky.

Politika budoucího amerického prezidenta bude mít dopad na zbytek světa. Donaldu Trumpovi a celé republikánské straně radí s formulací politických tezí konzervativní think-tank Heritage Foundation. „Jsem přesvědčen, že by v novém volebním období hodně navazoval na to, co bylo v tom prvním,“ míní jeho zahraničněpolitický expert Max Primorac, který v Trumpově administrativě působil jako poradce viceprezidenta.

Výsledek amerických prezidentských voleb zůstává nejistý, poslední průzkumy ale přiznávají výhodu v klíčových státech Donaldu Trumpovi. Na jeho možný návrat do Bílého domu se připravuje i Evropská unie. „Před půl rokem jsem si několikrát stěžoval, že evropští lídři s Trumpovými lidmi nekomunikují. Pozoruhodné je, že jinak se chovali britští labouristé. Britové vědí, co mají dělat, a myslím, že už to pochopili i Francouzi a Němci,“ komentuje europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Izraelská armáda potvrdila smrt Hášima Safíjuddína, o kterém se mluvilo jako o pravděpodobném nástupci zabitého šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha. „Usekáváte drakovi hlavy, ale jsou tam další a vy nevíte, kolik jich je. Hizballáh není organizace závisející na jednom člověku,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus bývalý diplomat a bezpečnostní expert Jiří Schneider.

Rok před volbami změnilo KDU-ČSL celé vedení. Novým předsedou se stal Marek Výborný, na post prvního místopředsedy mu ale delegáti neschválili ministra životního prostředí Petra Hladíka. „Je to překvapení. Je to výborný ministr, za kterým jsou vidět výsledky. Jeho zelená politika mi vůbec nevadí, jsou to kroky, které je třeba dělat, i když to někdy může být nepopulární,“ říká nová místopředsedkyně Monika Brzesková.

Snaha bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) digitalizovat stavební řízení skončila fiaskem. „Pokud nechytneme dech, jak digitalizovat a zjednodušovat si práci technologiemi, tak pravděpodobnost, že budeme zaostávat, je téměř jistá," varuje v Interview Plus Eva Pavlíková (Zelení), manažerka a spoluautorka Výzvy za strategický přístup k digitalizaci.