Před necelými dvěma roky Keir Starmer přivedl britské labouristy k drtivému volebnímu vítězství. Jeho podpora u voličů se ale propadla a tak nyní odstupuje z funkce premiéra. „Je to s podivem, protože neudělal nic moc špatně v porovnání se svými předchůdci – Tony Blair s válkou v Iráku, Boris Johnson pořádající večírky během lockdownu nebo Liz Trussová, která dokázala způsobit finanční krizi. Lidé ho prostě jen nemají rádi,“ říká londýnská redaktorka CNN Ivana Kottasová.

Vláda několikrát odložila rozhodnutí, kdo se za Česko zúčastní červencového summitu NATO v Ankaře. „Tento summit bude první revizí závazků z loňska, kdy se členské státy dohodly, že budou vydávat na obranu až pět procent HDP. Americký prezident Donald Trump bude od všech spojenců chtít slyšet, jak na tom jsou s dalšími plány,“ uznává evropský analytik Českého rozhlasu, proč by byla v Ankaře vhodná účast premiéra Andreje Babiše (ANO). „Zvykem ale je účast prezidenta,“ dodává.

Fotbaloví fanoušci se trápí nad remízou českého týmu s Jihoafrickou republikou na fotbalovém mistrovství světa. Šampionát ale není spojen pouze s výkony na trávníku. Mnozí se ptají, jak vysoko mohou vystoupat ceny vstupenek a kdo na mistrovství nejvíc vydělá. „Reputace Spojených států ve světě v posledním roce utrpěla. Pro USA je proto důležité, aby šampionát dopadl úspěšně,“ tvrdí v Interview Plus Jaroslav Borovička, profesor ekonomie na americké New York University.

Vláda Andreje Babiše (ANO) věří, že zákon, který mění financování veřejnoprávních médií, je v souladu s evropským právem. Obě instituce – Český rozhlas i televize – mají od příštího roku dostat ze státního rozpočtu zhruba o 15 procent méně peněz, než letos vyberou na poplatcích. „Jsou to prudké změny a dostávají veřejnoprávní média v Česku do nejistoty, která jde za hranu možnosti držet kvalitu veřejné služby,“ říká v Interview Plus bývalá eurokomisařka Věra Jourová.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) si při setkání se slovenským protějškem Richardem Rašim (Hlas) notoval v názorech na emigraci i emisní povolenky. Podle bývalého slovenského premiéra Eduarda Hegera (Demokrati) je téma migrace v Česku, na Slovensku i v Maďarsku zástupným tématem, protože migrace není reálný problém. V Interview Plus Heger označuje současné plány české vlády na změnu financování České televize a Českého rozhlasu za útok na veřejnoprávní média.

Prezident Donald Trump ohlásil mírovou dohodu Spojených států s Íránem. Izrael, kvůli kterému USA válku v Íránu rozpoutaly, ale odmítl stáhnout svá vojska z Libanonu. „Spojené státy měly mnoho důvodů, proč válku zahájit,“ připomíná v Interview Plus ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová a dodává: „Je jasné, že jak USA, tak Íránci ji budou prezentovat jako své velké vítězství. Ale kdo ji nakonec vyhrál, možná ukáže až čas.“

Po masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město vypukl požár v klášteře Kyjevskopečerské lávry. Terčem útoku byl v noci také Charkov. „Je to studená sprcha po posledních týdnech zpráv o tom, jak se Ukrajině daří a jak se Rusko pomalu málem rozpadá. Masivní útoky s vírou v brzké ukončení války podle mě silně zatřesou,“ říká v Interview Plus fotograf Stanislav Krupař, který se na ukrajinskou frontu často a opakovaně vrací.

Česko navštívila lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Vítězka prezidentských voleb v roce 2020, které režim diktátora Alexandra Lukašenka zmanipuloval ve svůj prospěch, se setkala s prezidentem Petrem Pavlem a vládními i opozičními politiky. „Při každé její návštěvě dochází k propojování českého politického spektra v otázce Běloruska. Boj za svobodu a demokracii strany spojuje,“ věří Kryscina Šyjanok, ředitelka Kanceláře demokratických sil Běloruska.

Nespokojení Albánci protestují proti vládě premiéra Ediho Ramy. Série demonstrací v zemi trvá už déle než týden a jejím spouštěčem byl plán zetě amerického prezidenta Jareda Kushnera a jeho ženy Ivanky Trumpové postavit v chráněné ostrovní lokalitě luxusní resort. „Spouštěčem byl rozhovor, kde popisovala, jak ostrov objevili, vystoupili z lodí a chodili bosí, až se tam rozhodli stavět,“ popisuje v Interview Plus americký novinář Jolyon Naegele – to je však prý jen pohádka.

V pátek začíná v Evropské unii platit azylový a migrační pakt. Přinese přísnější kontroly na hranicích, jednotná azylová pravidla a digitální monitorování ilegálních migrantů. „Jsem skeptický. Pakt bude znamenat mnohem více detence, tedy lidí ve vězení, zřejmě rychlejší procedury. Ale výsledek se nejspíš nedostaví, v návratech ani v uznávání uprchlického statusu se moc neposouváme,“ říká pro Interview Plus Martin Rozumek, ředitel české sekce Organizace pro pomoc uprchlíkům.