Arabské země odsoudily útok Izraele na představitele Hamásu v Kataru. Egyptský prezident doslova prohlásil, že to, co se nyní děje, brání mírové budoucnosti. „Nevím, jestli ještě nějaká vyjednávání budou, protože Izrael systematicky likviduje všechny palestinské vyjednavače,“ upozorňuje politoložka a odbornice na Blízký východ Zora Hesová.

Albánie se stala první zemí na světě, která má ministryni vytvořenou umělou inteligencí. Soubor algoritmů nazvaný Diella bude dohlížet na veřejné zakázky. „Může být poctivější než člověk na jejím místě. Je to symbolický a provokativní krok, ale myslím, že je to dobrá cesta,“ hodnotí odborník na umělou inteligenci Jan Romportl. Z hlediska vývoje AI podle něj lidstvo nyní stojí před zásadním úkolem: definovat její cíl tak, aby její záměry byly v souladu s hodnotami lidstva.

Právě před rokem pustošila povodeň obce na Jesenicku. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) tehdy za spoluviníky označil tamní ekologické organizace. Ty dlouhodobě vystupovaly třeba proti stavbě přehrady v Nových Heřminovech, kterou v březnu místní odsouhlasili v referendu. „Není to porážka pro nás, ale pro všechny obyvatele kraje,“ tvrdí Ivo Dokoupil, koordinátor Hnutí Duha v Jeseníkách.

Do roku 2035 nelze ukončit výrobu aut se spalovacími motory, aniž by to nemělo dopad na evropský průmysl, tvrdí výrobci. Evropská asociace výrobců automobilů proto v dopise šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové požaduje posunutí termínu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) ale poukazuje, že mezi výrobci nepanuje shoda. „150 šéfů firem podepsalo dopis předsedkyni Komise, kde požadují cíle držet kvůli stabilitě prostředí, aby firmy věděly, do čeho investovat,“ říká.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová před Evropským parlamentem vyzvala k většímu tlaku na Rusko v reakci na narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony. „Dobře pojmenovala problémy, které Evropa má. Úplně jiná věc je samozřejmě, jestli ona nebo kdokoli jiný má řešení. A do jaké míry jsou vůbec řešitelné,“ podotýká komentátor Hospodářských novin Ondřej Houska.

Fakultní nemocnice Motol a Nemocnice Na Homolce se od ledna spojí v jeden celek. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09, kandiduje za Spolu) je to nejlepší řešení, které povede k úsporám. „Důvody pro spojení jsou a byly dlouhodobě. Jedna věc je ale mít jedno vedení a druhá, co se odehraje uvnitř těch nemocnic. Nedává smysl, aby udržovaly paralelní provozy,“ zdůrazňuje člen Národní ekonomické rady vlády a bývalý náměstek ministra zdravotnictví Pavel Hroboň.

Ministerstvo školství by v příštím roce mělo hospodařit s rozpočtem, který je o téměř 15 miliard nižší než letos. Podle Martina Kozla z organizace Učitel naživo přitom v resortu chybí trojnásobek této částky. „Vláda se zavázala vynakládat na školství minimálně tolik, co činí průměr OECD. Tedy okolo 320 miliard, takže chybí 44 miliard,“ vypočítává pro Český rozhlas Plus.

Po devíti měsících opět hrozí, že ve Francii padne vláda. Opozice nesouhlasí s návrhem rozpočtu na příští rok, který představil premiér François Bayrou. Ten dlouhodobě poukazuje na to, že je potřeba snížit zadlužení Francie a hodlá ušetřit 44 miliard eur. „Premiérův návrh počítá s různými nepopulárními opatřeními. Tím nejprovokativnějším je zrušení dvou volných dní, to Francouze opravdu nadzvedlo ze židle,“ popisuje publicista František Kalenda.

Japonská automobilka Toyota v Česku postaví svoji první evropskou továrnu na elektromobily. Investici ve výši téměř 17 miliard korun vláda podpoří pobídkou více než 1,5 miliardy korun. „O to, kam centrála umístí podobnou investici, se mezi jednotlivými pobočkami vedou tvrdé soutěže. A tento úspěch má několik otců, hlavně český manažerský tým, ale i vláda, především ministři Lukáš Vlček (STAN) a Zbyněk Stanjura (ODS),“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Necelé tři miliony lidí v Česku k volbám nechodí vůbec nebo jen příležitostně. Podle průzkumu agentury STEM/Mark jim v politice chybí například dodržování předvolebních slibů nebo vzájemná úcta. „Napříč voličským spektrem nenajdeme žádnou politickou stranu, u které by pozitivní vnímání převažovali nad tím negativním. A totéž vidíme u jejich lídrů. Od dob opoziční smlouvy je zde velké zklamání z politiky a nedůvěra v ni,“ vysvětluje sociolog Jan Burianec z agentury STEM/Mark.