Skupina vládních poslanců s návrhem zrušit pro vybrané skupiny obyvatel koncesionářské poplatky, které jsou hlavním zdrojem financí veřejnoprávních médií. „Osobně koncept koncesionárských poplatků považuji za zastaralý, svým způsobem překonaný, a navíc je v současné době i poměrně drahý na samotný výběr. Není nic proti ničemu, aby financování přešlo pod státní rozpočet,“ míní poslanec Josef Nerušil (SPD).

Milionu chvilek pro demokracii se v sobotu podařilo protivládní demonstrací naplnit pražskou Letnou. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) jeho kabinet neuvažuje o změnách, protože dělá věci dobře. „V listopadu jsme vládním představitelům říkali, že pokud se budou držet v rozumných mantinelech a nebudou zneužívat moc, tak nebude ani jedna demonstrace,“ připomíná předseda spolku Mikuláš Minář a nevylučuje svolání dalších protestů.

Vláda chce škrtnout 100 milionů korun na propagaci nepovinných očkování. K vládní SPD se nečekaně přiklonil premiér Andrej Babiš (ANO), který žádá revizi miliardových výdajů na vakcíny. „Nemyslím si, že to jsou vyhozené peníze, spíš to není přesně pochopeno. Součástí každé národní strategie, třeba schváleného Národního onkologického plánu, jsou komunikační kampaně, protože cílem je zvyšovat zdravotní gramotnost,“ říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Tři roky zastává úřad prezidenta republiky Petr Pavel, teprve od začátku letošního roku má ale zákonem pevně ukotvené postavení i první dáma. „Když se stanete manželkou prezidenta, máte dvě možnosti: Buďto zůstat v původním zaměstnání, ale velmi brzy zjistíte, že skloubit to s protokolárními a reprezentačními povinnostmi prakticky nejde. Anebo tu roli přijmout a aktivně pracovat veřejně, k tomu ale potřebujete alespoň malý tým, zázemí a nějaká pravidla,“ popisuje Eva Pavlová.

Maďarský premiér Viktor Orbán blokuje evropskou půjčku Ukrajině kvůli tomu, že údajně odmítá zprovoznit ropovod Družba. Podle reportéra Seznam Zpráv Martina Nováka se slibovaných 90 miliard eur Ruskem napadená země nedočká, dokud závazně neslíbí, že ropa znovu poteče. „Předpokládám, že se to stane. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se snažil dát Orbánovi za vyučenou, ale možná to trošku přehnal, když vtipkoval o tom, že dá ukrajinské armádě jeho adresu,“ konstatuje.

Údajně po vzájemné dohodě skončil ředitel Krkonošského národního parku Robin Böhnisch. Těsně předtím přitom jednal s ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé) o chystaných škrtech v letošním rozpočtu. „Je to jeho pravomoc. Také je třeba říci, že jde o významnou organizaci se spoustou vazeb v regionu, na samosprávy i byznys, a pokud neznají důvod odvolání, tak to znejišťuje organizaci samotnou i je,“ podotýká prezident Federace EUROPARC Michael Hošek.

Běloruský režim Alexandra Lukašenka v uplynulých měsících propustil mnohé politické vězně výměnou za uvolnění sankcí. Na svobodu se tak dostal i laureát Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki. „Poté, co člověk ve vězení každý den bojuje o život, si musí zvyknout na život na svobodě a některé věci se znovu učit. Třeba jak se používá mobil, jak jezdit metrem nebo jak se pohybovat v místnosti, kde je spousta lidí a každý se pohybuje jiným směrem,“ popisuje v Interview Plus.

Válka na Blízkém východě se začíná promítat do cen benzínu a nafty. Ve světové ekonomice se ale konflikt podle ekonoma Luboše Komárka projeví teprve v případě, že potrvá zhruba čtyři nebo pět měsíců. „To bychom určitě poznali na inflaci, která by vzrostla o více než jedno procento i poklesem růstu HDP,“ vysvětluje člen Národní rozpočtové rady v Interview Plus.

Válka na Blízkém východě trvá už téměř dva týdny a zatím se žádná ze stran nemá k ústupu. Írán zaútočil na devět blízkovýchodních států a na Izrael, který svou operaci rozšířil i na libanonský Hizballáh. „V Izraeli je člověk relativně v bezpečí. Protivzdušná obrana sice nezachytí vše, ale země je na konflikt připravena a i obyvatelstvo je tak víc v klidu oproti ostatním zemím,“ popisuje v Interview Plus zahraniční reportér Českého rozhlasu Marcel Faltys.

Válka na Blízkém východě ukazuje energetickou zranitelnost Evropy, jak konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ale tvrdí, že bez systému emisních povolenek bychom byli ještě zranitelnější. „Když se podíváme na to, jaké máme nerostné suroviny, tak skoro jediné, co nám zbývá, je stavět obnovitelné zdroje energie,“ uznává v Interview Plus Tomáš Protivínský z think tanku IDEA.