Do vedení Prahy se na čtyři roky postaví hnutí STAN a uskupení Spolu pro Prahu, dohromady mají v 65členném zastupitelstvu těsnou většinu 34 hlasů. Zatím není jisté, kdo bude třetím koaličním partnerem, o kterého stojí budoucí primátor Petr Hlaváček (STAN). „Z mé zkušenosti už před 25 lety vím, že žádná strana ani klub není homogenní. Mít většinu jediného hlasu je skutečně riskantní,“ souhlasí bývalý primátor Jan Kasl.

Protesty kvůli vysokým životním nákladům, nekvalitnímu školství a veřejným službám trvají ve Francii už déle než měsíc. Ke studentům se připojili odbory a státní zaměstnanci a společně demonstrují proti nízkým mzdám. Významnou roli hrají výtržníci, od nichž se ostatní skupiny distancují. „Kdyby ale nedošlo k výrazným nepokojům, útokům na policisty a rabování, tak by asi vláda na ty požadavky nereagovala,“ zamýšlí se v Interview Plus pařížský zpravodaj České televize Jan Šmíd.

Ředitel Krkonošského národního parku (KRNAP) Petr Moravec nečekaně odvolal své dva náměstky. Jeho zákrok kritizují další zaměstnanci parku, místní političtí představitelé i odborníci na ochranu přírody. „S kolegou jsme se ho ptali, z jakého důvodu nás odvolává. Odpověděl, že žádné důvody uvádět nemusí, a proto je neuvede,“ popisuje v Interview Plus odvolaný náměstek pro vnější vztahy Jakub Kašpar.

Česko se připojilo ke státům, které odmítají návrat ruských hokejistů do mezinárodních turnajů a především na mistrovství světa. „Rusové to berou jako své velké politické vítězství. Sport je v tento okamžik nezajímá,“ komentuje v Interview Plus politický geograf Michael Romancov. A poukazuje na vyjádření dvou hokejových legend a režimních funkcionářů Vjačeslava Fetisova a Vladislava Treťjaka: „Oba říkají, že byla ukončena nespravedlivá diskriminace.“

Stávku pracovníků České televize a Českého rozhlasu proti změně financování veřejnoprávních médií přišly do ulic podpořit tisíce lidí napříč Českem. Podle vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) se ale plány koalice nemění a nadále chce zrušit poplatky pro občany a firmy. „Poplatky, jak je známe, musí zrušit. Kdyby couvli, byli by směšní i před svými voliči. Otázkou je, co poplatky nahradí, a to v tuto chvíli nikdo neví,“ shrnuje v Interview Plus novinář Jindřich Šídlo.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) zřejmě ustupuje od záměru zavést takzvané předkupní právo, které mělo zvýhodnit zemědělce hospodařící na pronajaté půdě a podle kritiků by nahrávalo velkým agropodnikům. „Muselo to tak dopadnout, protože šlo o tak výrazný zásah do svobody vlastnictví, že to nemohlo přes Ústavní soud projít,“ míní v Interview Plus místopředseda Asociace soukromého zemědělství Jan Štefl.

Dětský ombudsman Martin Beneš má za sebou první půlrok ve funkci a za tu dobu se již dvakrát obrátil na poslance v souvislosti s projednáváním zrušení koncesionářských poplatků. „Média veřejné služby plní klíčovou roli v naplňování článku 17 Úmluvy o právech dítěte, který dětem zaručuje svobodný přístup k informacím,“ zdůrazňuje.

Evropská unie a Kanada jednají na summitu v Montrealu o vzájemném sbližování, přidruženým členem sedmadvacítky se ale severoamerická země nestane. „Na jednom dřívějším summitu z obou stran zaznělo, že Kanada je nejevropštější neevropskou zemí. Kdyby byla v Evropě, tak by dávno byla v Unii, pravděpodobně jako zakládající člen,“ popisuje bývalý diplomat Bořek Lizec.

Zájem českých médií o úterní volby v Izraeli potvrzuje nadstandardní vztah, který Češi k zemi mají. Data ale ukazují, že bezvýhradná podpora Izraele je v Česku generační záležitostí. „Československo má historii antisemitských kampaní od Rudolfa Slánského až po konec 80. let. Se sametovou revolucí jsme si uložili Izrael v generační zkušenosti jako něco automaticky pozitivního,“ upozorňuje v Interview Plus ředitel Muzea literatury Michal Stehlík z podcastu Přepište dějiny.

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí STAN Michaela Šebelová žádá kvůli urážlivému výroku z minulého týdne omluvu od kolegy Miroslava Ševčíka zvoleného za SPD. „Zachytily to mikrofony a kamery, je to něco, co ve Sněmovně nevidíme každý den. Ale pokřikování, urážky nebo vyostřené emoce směrem k těm, co stojí u řečnického pultu, tak to tam vidíme vlastně pořád,“ říká Eva Soukeníková, politická reportérka týdeníku Respekt.