Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.

Ministerstvo životního prostředí dočasně povede předseda Motoristů sobě a ministr zahraničí Petr Macinka. Ochrana životního prostředí je podle něj pro stranu prioritou. „Oni rezort nechtějí kvůli ochraně přírody, ale pro boj s jakýmsi zeleným aktivismem, který brání stavbám silnic a dálnic. Je v pořádku, že jsou pro ně důležité a chtějí prosazovat svůj program, ale podle nás by to měli dělat na jiném ministerstvu,“ nesouhlasí Jaroslav Bican z Greenpeace.

Česko se podle britského týdeníku The Economist řadí mezi desítku ekonomicky nejúspěšnějších zemí. Nadprůměrně dobrá hodnocení české ekonomiky přicházejí i z dalších zdrojů. „Máme za sebou složité roky. V relativním srovnání jednoho roku jsme tak rychlejší než mnohé jiné země,“ upozorňuje ekonom a bývalý premiér Jiří Rusnok.

Ukrajina by se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa měla v rámci mírových jednání vzdát Donbasu. To ale Ukrajinci v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským odmítají. „Rusko nebylo schopno dobýt tuto oblast za čtyři roky. Proč bychom se měli Donbasu vzdávat? Protože ho chtějí Rusové a chce to po nás Trump? O Ukrajině mohou rozhodovat jedině Ukrajinci sami,“ říká ukrajinský herec a moderátor Serhij Prytula, který zároveň vede charitativní nadaci nesoucí jeho jméno.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman.

Výdaje na vědu a výzkum jsou v Česku dlouhodobě pod evropským průměrem. Z letošního rozpočtu navíc vláda v demisi odebrala 790 milionů korun, což podle ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09) mají být nespotřebované peníze. „S naprostou většinou prostředků se počítalo – na mzdy, investiční přístroje a vybavení pro experimentální vědu. A to nás obrovsky zaskočilo,“ kritizuje Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd.

Andrej Babiš (ANO) se stal premiérem. Prezident Petr Pavel ho jmenoval poté, co veřejně sdělil, že se kvůli střetu zájmů vzdá holdingu Agrofert. „Je irelevantní, jak jsem s řešením spokojený já, důležité je, že je spokojený prezident. Pro nás je důležité mít na druhé straně jednacího stolu vládu s důvěrou, která může začít pracovat,“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

Česko čeká to, co zažíváme my, vzkazují někteří novináři ze Slovenska. Jiní naopak ohledně vývoje v obou zemích vidí velké rozdíly, které vycházejí z politických, ekonomických, a zejména kulturních východisek. „Česko je mnohem více prozápadně orientované, proto pozorujeme i výrazný nárůst zahraničních investic. Na Slovensku je to pravý opak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor ekonomického týdeníku Trend.

Deset brněnských zastupitelů hnutí ANO neuposlechlo výzvu své krajské předsedkyně Aleny Schillerové a neopustilo koalici vedenou ODS, a to v souvislosti s bitcoinovou kauzou exministra spravedlnosti a vlivného brněnského občanského demokrata Pavla Blažka. „Uvidíme, zda Schillerová vyloučení, které je rozběhnuté, dotáhne do konce. Myslím si, že to bude velice dobrý lakmusový papírek, jak je ona vlivná a důležitá v rámci vnitrostranické hierarchie,“ říká politolog Michal Pink.