Prezident Donald Trump promlouvá k té části Ameriky, která si myslí, že se dnes Spojené státy svou podporou Ukrajiny zapojily do nekonečné války stejně jako v Iráku a Afghánistánu, je přesvědčený Jan Surotchak, dlouholetý ředitel pro spolupráci s Evropou z Mezinárodního republikánského institutu. „Trumpovi jde o uzavírání dohod. Do hlavy mu nevidím, ale podle mě si myslí, že od chvíle, kdy Ukrajinci vytlačili Rusy od Kyjeva, se nic moc nezměnilo,“ říká v Interview Plus.

Od středy platí 25procentní cla na dovoz veškeré oceli a hliníku do Spojených států. Týkat se budou i Kanady, i když to vypadalo, že na ni americký prezident Donald Trump uvalí dvojnásobné tarify. „Bavíme se o obrovských clech. Je to skoro, jako když vám zakáží dovoz do jejich země. Na tom nevydělá nikdo ve smyslu ekonomického růstu, ekonomika bude trpět,“ soudí ekonomka Jana Matesová.

Mezi Spojenými státy a Čínou se rozhořela další bitva celní války. Peking v reakci na zvýšení cel ze strany USA zavádí tarify na zboží v ročním objemu 22 miliard dolarů a čínský ministr zahraničí Wang I se na svou stranu snaží získat evropské země. „Diplomatická ofenziva už začala a bude nejspíš sílit. Problémem ale je, že to, co Čína od Evropy chce, je pro Evropu těžko přijatelné. Tedy především to, aby otevřela své trhy čínskému zboží,“ říká sinolog Martin Hála.

Jen minulý týden zasáhlo Ukrajinu podle místních zdrojů 1200 ruských bomb, 870 dronů a více než 80 raket. Americký prezident Donald Trump přesto prohlásil, že svému ruskému protějšku věří a že je pro něj snadnější jednat s Ruskem než s Ukrajinou. „Chce se zapsat do dějin jako mocný a úspěšný prezident, jako prezident mírotvorce. A myslí si, že dějiny se už nebudou ptát na to, jak přesně mír uzavřel,“ poznamenává odborník na mezinárodní vztahy Filip Scherf.

Lídři Evropské unie se v Bruselu shodli na nutnosti rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Se závěry unijního summitu souhlasilo 26 států a nezpochybnilo je ani Maďarsko, přestože je nepodporuje. „Je to velmi zajímavý moment. Skoro to zní tak, že Maďaři akceptovali, že by se některá rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky nemusela přijímat jednomyslně,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Evropské země hledají způsob, jak podporovat Ukrajinu v její válce proti Rusku poté, co pomoc napadené zemi výrazně omezily Spojené státy. Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka by ale přesto bylo chybou rezignovat na formát Severoatlantické aliance, která po desítky let chránila evropský kontinent, a to i přes rostoucí nedůvěru mezi jejími členy. „Musíme ale pracovat se scénářem B, tedy s posílením evropského pilíře Aliance,“ zdůrazňuje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho tým je prý připravený podepsat dohodu o nerostech a vyjednávat o míru. Ve svém projevu k oběma komorám Kongresu to prohlásil Donald Trump, a to den poté, co pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině. „Je to určitě reakce na zastavení pomoci, ale nejenom. Myslím, že Zelenskyj si po nešťastné páteční schůzce v Oválné pracovně uvědomil, že bude muset hodit zpátečku,“ říká pro Český rozhlas Plus novinářka Petra Procházková z Deníku N.

Letošní leden překonal všechny dosavadní rekordy. Podle evropské služby Copernicus byl celosvětově nejteplejší za celou dobu měření. „Je to velmi špatná zpráva. Teploty zůstávají příliš vysoko, přestože se objevila chladná fáze systému jižní oscilace, La Niña. Slibovali jsme si od ní, že výrazněji ochladí rozsáhlé části planety, to se ale nenaplnilo,“ upozorňuje klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Spojené království a Francie chtějí vypracovat mírový plán pro Ukrajinu a získat pro něj podporu i ve Washingtonu. A to poté, co v Bílém domě došlo k roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Hlavní problém je, že Trump mění po desetiletí fungující systém, který ve světě zabezpečoval stabilitu, prosperitu a mír. A vrací pořádek založený na právu silnějšího,“ říká někdejší Zelenského poradce Ivan Mikloš.

Dohoda o využití ukrajinského nerostného bohatství vyvolala roztržku ve vztazích mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ji původně odmítl podepsat kvůli absenci bezpečnostních záruk. „Je to velmi nešťastná dohoda. Je pravda, že s nabídkou přišli Ukrajinci. Ale Donald Trump se toho okamžitě chytil a začal Ukrajinu neskutečným způsobem vydírat,“ upozorňuje politolog Tomáš Klvaňa z New York University v Praze.