Nedostatek pohonných hmot je v Rusku tak vážný, že jeho existenci připustil i Vladimir Putin. Přesto podle prezidenta všechno v zemi funguje, jak doslova řekl, stabilně a s velkou rezervou. „Rusové si mohou načerpat 30 litrů benzínu, to není zas taková hrůza. Ale tvrdili jim, že protiletecká obrana je skvělá a sestřeluje všechny drony, a teď najednou vidí, že to tak není a působí to reálné problémy,“ podotýká v Interview Plus rusista Karel Svoboda.

Čeští politici při diskuzích o financování médií veřejné služby často zmiňují skandinávský model. Senátor David Smoljak (STAN) zdůrazňuje, že nutnost zachovat princip přímé platby od občanů, například po švédském vzoru, je založený na speciální dani z příjmu. „Peníze jdou do zvláštního fondu, ne do státního rozpočtu. Je to oddělené a prakticky neexistuje možnost politického ovlivňování,“ přibližuje v Interview Plus generální ředitelka švédského rozhlasu Cilla Benkö.

Česko zažívá vlnu veder. Podle nedávného výzkumu agentury STEM mezi veřejností panuje shoda na tom, že klimatická změna probíhá a neměli bychom otálet s jejím řešením. Zároveň se ale lidé obávají, že odchodem od fosilních paliv zchudneme. „Tak jako u mnoha dalších problémů je dobré rozlišit podstatu věci a způsoby řešení, protože to bývá velmi rozporuplné. A v tom je klíčová role politiků tyto dvě stránky věci skloubit,“ nabádá v Interview Plus sociolog Jan Hartl.

Na červencový summit NATO v Ankaře prezident Petr Pavel pojede i přes nesouhlas vlády. Rozhodl o tom Ústavní soud a například ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) mluví o ústavním puči. „Není schopen se vyrovnat s tím, že neuspěl s nominací Filipa Turka na člena vlády. Co si budeme namlouvat, není to dospělý, soudný člověk. Chová se jako malé dítě,“ kritizuje v Interview Plus bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

V Gdaňsku se koná konference o poválečné obnově Ukrajiny, mezi očekávanými hosty ale nebude její prezident Volodymyr Zelenskyj, kterému jeho polský protějšek Karol Nawrocki odebral nejvyšší státní vyznamenání kvůli roztržce nad pojmenováním ukrajinské armádní jednotky po vojácích, kteří za druhé světové války vraždili polské civilisty. „Ze strany Zelenského je to chyba, ale po eskalaci napětí nemohl udělat nic jiného,“ říká politolog z vratislavské univerzity Michal Lebduška.

Jak se lidé ve městě cítí, tak se k sobě chovají, říká primátor Bratislavy Matúš Vallo. V čele slovenské metropole stojí od roku 2018 a jedním z jeho témat je doprava ve městě. „Ulice není možné nafouknout. Jsou stejně velké jako před dvaceti třiceti lety. Ale počet aut v Bratislavě se od roku 2000 zdvojnásobil,“ upozorňuje v Interview Plus primátor, který se zasazuje o to, aby bylo město příjemné i pro pěší a cyklisty.

Před necelými dvěma roky Keir Starmer přivedl britské labouristy k drtivému volebnímu vítězství. Jeho podpora u voličů se ale propadla a tak nyní odstupuje z funkce premiéra. „Je to s podivem, protože neudělal nic moc špatně v porovnání se svými předchůdci – Tony Blair s válkou v Iráku, Boris Johnson pořádající večírky během lockdownu nebo Liz Trussová, která dokázala způsobit finanční krizi. Lidé ho prostě jen nemají rádi,“ říká londýnská redaktorka CNN Ivana Kottasová.

Vláda několikrát odložila rozhodnutí, kdo se za Česko zúčastní červencového summitu NATO v Ankaře. „Tento summit bude první revizí závazků z loňska, kdy se členské státy dohodly, že budou vydávat na obranu až pět procent HDP. Americký prezident Donald Trump bude od všech spojenců chtít slyšet, jak na tom jsou s dalšími plány,“ uznává evropský analytik Českého rozhlasu, proč by byla v Ankaře vhodná účast premiéra Andreje Babiše (ANO). „Zvykem ale je účast prezidenta,“ dodává.

Fotbaloví fanoušci se trápí nad remízou českého týmu s Jihoafrickou republikou na fotbalovém mistrovství světa. Šampionát ale není spojen pouze s výkony na trávníku. Mnozí se ptají, jak vysoko mohou vystoupat ceny vstupenek a kdo na mistrovství nejvíc vydělá. „Reputace Spojených států ve světě v posledním roce utrpěla. Pro USA je proto důležité, aby šampionát dopadl úspěšně,“ tvrdí v Interview Plus Jaroslav Borovička, profesor ekonomie na americké New York University.

Vláda Andreje Babiše (ANO) věří, že zákon, který mění financování veřejnoprávních médií, je v souladu s evropským právem. Obě instituce – Český rozhlas i televize – mají od příštího roku dostat ze státního rozpočtu zhruba o 15 procent méně peněz, než letos vyberou na poplatcích. „Jsou to prudké změny a dostávají veřejnoprávní média v Česku do nejistoty, která jde za hranu možnosti držet kvalitu veřejné služby,“ říká v Interview Plus bývalá eurokomisařka Věra Jourová.