Slovensko vstoupilo do předvolebního roku, jak ho ve svém novoročním projevu pojmenoval premiér Robert Fico (Směr). Nové složení parlamentu budou voliči vybírat na podzim 2027. „Fico vždy dělá to, co si myslí, že mu v daném momentě přinese nejvíce hlasů. A už teď přechází do absolutně populistického předvolebního módu,“ tvrdí Veronika Cifrová Ostrihoňová, europoslankyně z opoziční strany Progresivní Slovensko.

Černomořské přístavní město Oděsa je pro ukrajinskou obranu před ruskou agresí klíčové, celá oblast je nesmírně důležitá z hlediska ekonomiky země. V prosinci se proto stala terčem vlny útoků ruských dronů a raket. „Je to jedna z hlavních bran pro vývoz i dovoz, přístav dál funguje i v těchto ztížených podmínkách,“ popisuje v pořadu Interview Plus zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman. (Rozhovor vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v prosinci 2025.)

Česko čeká to, co zažíváme my, vzkazují někteří novináři ze Slovenska. Jiní naopak ohledně vývoje v obou zemích vidí velké rozdíly, které vycházejí z politických, ekonomických, a zejména kulturních východisek. „Česko je mnohem více prozápadně orientované, proto pozorujeme i výrazný nárůst zahraničních investic. Na Slovensku je to pravý opak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor ekonomického týdeníku Trend. (Pořad vysíláme v repríze.)

Americký prezident Donald Trump je sice trnem v oku amerických a evropských intelektuálů, ale pro mnoho Američanů je tím správným mužem do Bílého domu. Mimo jiné slíbil, že Spojeným státům vrátí jejich velikost. „Lidi si začnou představovat, že byla nějaká zlatá doba, kdy všichni měli dost, kdy byla Amerika svobodná pro všechny. Ale tato doba nikdy neexistovala,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americký spisovatel s českými kořeny Mark Slouka.

Ministr obrany za SPD a místopředseda vlády Jaromír Zůna nesmí navštívit Ukrajinu, kam byl pozván svým protějškem. Nesmí se ani vyjadřovat k zahraničním otázkám. Proč hnutí SPD drží vlastního zástupce ve vládě zkrátka a kam to povede? „Nevnímám snahu SPD si toto prosadit na Andreji Babišovi (ANO) i ve svých řadách jako šťastnou. Není jasné, kde jsou hranice,“ říká pro Interview Plus Aleš Michal, odborník na politický extremismus z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek. Pořad vysíláme v repríze.

Ukrajina by se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa měla v rámci mírových jednání vzdát Donbasu. To ale Ukrajinci v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským odmítají. „Rusko nebylo schopno dobýt tuto oblast za čtyři roky. Proč bychom se měli Donbasu vzdávat? Protože ho chtějí Rusové a chce to po nás Trump? O Ukrajině mohou rozhodovat jedině Ukrajinci sami,“ říká v repríze ukrajinský herec Serhij Prytula, který zároveň vede charitativní nadaci nesoucí jeho jméno.

Česko se podle britského týdeníku The Economist řadí mezi desítku ekonomicky nejúspěšnějších zemí. Nadprůměrně dobrá hodnocení české ekonomiky přicházejí i z dalších zdrojů. „Máme za sebou složité roky. V relativním srovnání jednoho roku jsme tak rychlejší než mnohé jiné země,“ upozorňuje ekonom a bývalý premiér Jiří Rusnok.

Deník Anne Frankové po generace připomíná miliony obětí holokaustu. V češtině má kniha také zvukovou podobu natočenou za účasti tuzemských hereckých špiček. Hlas židovské dívce propůjčila Magdaléna Borová, jejíž rodina byla rovněž poznamenána holokaustem: „Dotýkají se mě všechny tyto příběhy, které slyším nebo jsem četla. A asi se mnou lomcují víc než s lidmi, kteří to v rodině nemají.“