Nově nastupující koalice složená z ANO, SPD a Motoristů sobě se domnívá, že v rozpočtu na příští rok chybí skoro 100 miliard korun, a proto rozpočet vrací odstupující vládě k přepracování. „Ta už je v demisi a je jasné, že ho bude přepracovávat nová vláda, až někdy v polovině prosince nastoupí. A v prvních měsících nového roku nás zřejmě čeká rozpočtové provizorium,“ předpokládá pro Český rozhlas Plus novinář Václav Dolejší ze serveru Seznam Zprávy.

Evropě se nelíbí nový mírový plán Donalda Trumpa pro Ukrajinu, který předpokládá uznání okupovaného Krymu a dalších východoukrajinských oblastí za de facto ruské nebo omezení velikosti a výzbroje ukrajinské armády výměnou za bezpečnostní garance. „Ďábel je v detailu. Se 400 tisíci vojáky by Ukrajina měla třetí největší armádu v rámci NATO. To je dobrý základ na to, abyste se mohli bránit,“ soudí v Interview Plus končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Poslanci se ve čtvrtek schází na mimořádné schůzi Sněmovny ke střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který mu hrozí, stane-li se premiérem. Podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) je schůze zbytečná, protože vše okolo tématu bylo stokrát probráno. „Babiš má problém a to je střet zájmů. O tom rozhodlo i několik soudů, které daly za pravdu českým úřadům, když mu odmítly některé dotace,“ namítá europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) s tím, že jde o novou situaci.

Ukrajinou otřásl největší korupční skandál od počátku ruské invaze, který zasáhl také nejbližší spolupraconvíky prezidenta Volodymyra Zelenského. Novinář Tomáš Forró se domnívá, že zprávu lze číst tak, že Ukrajina je zkorumpovaná do nejvyšších pater politiky, ale i tak, že to Ukrajinci myslí s bojem proti korupci vážně. „Oba jsou velmi přesné a oba musíme mít na zřeteli, pokud chceme celé dynamice porozumět,“ upozorňuje v Interview Plus.

Ekonomika Evropské unie i letos roste, pro Německo to ale neplatí. Jaký dopad mají slabé hospodářské výsledky země na vládu Friedricha Merze? A která z chystaných opatření by mohla největší ekonomiku eurozóny vzpružit? „Zatím jsme svědky toho, že dochází k dílčím opatřením a není patrný nějaký velký plán, jak ekonomiku pozdvihnout jako celek,“ upozorňuje v pořadu Interview Plus vedoucí Katedry německých a rakouských studií Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová.

Smrt kardinála Dominika Duky ukázala, kolik si získal vřelých zastánců i nesmiřitelných kritiků. Podle právníka a bývalého novináře Tomáše Němečka zemřel „strašně nenáviděný muž“, jak napsal ve svém komentáři po slovenský deník Postoj. „Usuzuji tak z internetových diskuzí pod články o jeho smrti. Žádný z našich současníků veřejně činných v naší zemi si nezasluhuje takovou míru nenávisti,“ zdůrazňuje. (Vysíláme v repríze.)

Globální oteplování v důsledku emisí skleníkových plynů téměř jistě překročí hranici 1,5 stupně Celsia, zaznělo na úvod celosvětové klimatické konference v brazilském Belému. Můžeme nepříznivý vývoj ještě zvrátit? „Nejen v klimatických jednáních, ale i v reálné proměně energetiky jsou velké úspěchy,“ ujišťuje přesto Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu. „Tím se svět vyhnul oteplení, ke kterému se směřovalo v roce 2010,“ doplňuje v Interview Plus.

Pirátské straně hrozí, že při volbě vedení nové Poslanecké sněmovny vyjde naprázdno a navíc nepovede ani jeden poslanecký výbor. „Andrej Babiš (ANO) se jako správný estébák rozhodl pošlapat zvyklosti, které ve Sněmovně platily 30 let a respektovaly výsledky voleb. Získali jsme více než půl milionu hlasů, jsme čtvrtá nejsilnější strana ve Sněmovně a máme nárok své voliče hájit,“ zdůrazňuje předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová.

Generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová rezignovali kvůli loni odvysílanému dokumentu s projevem amerického prezidenta Donalda Trumpa z 6. ledna 2021. Podle kritiků byl sestříhán tak, aby vyvolal dojem, že Trump své příznivce vyzval k útoku na Kapitol. „Je to chyba, je to manipulace a BBC se tím střelila do vlastní nohy,“ hodnotí komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

Americký senát otevřel cestu z takzvaného shutdownu, který ve Spojených státech začal 1. října. Více než čtyřicetidenní zmrazení federálních prostředků postihlo vedle státních institucí či armády také desítky milionů Američanů odkázaných na potravinovou pomoc. „Osm demokratických senátorů usoudilo, že situace je už tak bolestná, že se rozhodli dále netrvat na ústupcích, které požadovali od republikánů,“ vysvětluje profesor ekonomie Jan Švejnar.