Výdaje na vědu a výzkum jsou v Česku dlouhodobě pod evropským průměrem. Z letošního rozpočtu navíc vláda v demisi odebrala 790 milionů korun, což podle ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09) mají být nespotřebované peníze. „S naprostou většinou prostředků se počítalo – na mzdy, investiční přístroje a vybavení pro experimentální vědu. A to nás obrovsky zaskočilo,“ kritizuje Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd.

Andrej Babiš (ANO) se stal premiérem. Prezident Petr Pavel ho jmenoval poté, co veřejně sdělil, že se kvůli střetu zájmů vzdá holdingu Agrofert. „Je irelevantní, jak jsem s řešením spokojený já, důležité je, že je spokojený prezident. Pro nás je důležité mít na druhé straně jednacího stolu vládu s důvěrou, která může začít pracovat,“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

Česko čeká to, co zažíváme my, vzkazují někteří novináři ze Slovenska. Jiní naopak ohledně vývoje v obou zemích vidí velké rozdíly, které vycházejí z politických, ekonomických, a zejména kulturních východisek. „Česko je mnohem více prozápadně orientované, proto pozorujeme i výrazný nárůst zahraničních investic. Na Slovensku je to pravý opak,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor ekonomického týdeníku Trend.

Deset brněnských zastupitelů hnutí ANO neuposlechlo výzvu své krajské předsedkyně Aleny Schillerové a neopustilo koalici vedenou ODS, a to v souvislosti s bitcoinovou kauzou exministra spravedlnosti a vlivného brněnského občanského demokrata Pavla Blažka. „Uvidíme, zda Schillerová vyloučení, které je rozběhnuté, dotáhne do konce. Myslím si, že to bude velice dobrý lakmusový papírek, jak je ona vlivná a důležitá v rámci vnitrostranické hierarchie,“ říká politolog Michal Pink.

Izraelský premiér Bejamin Netanjahu, obviněný z korupce, žádá prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Proč, pokud je podle svých slov nevinný? Podle Ireny Kalhousové k tomu existují dvě vysvětlení. „Možná má pocit, že se soud blíží rozhodnutí a on se ho obává. Izrael také směřuje k předvolební kampani, volby budou buďto na podzim, nebo už na jaře, a on nechce, aby dvakrát třikrát týdne chodil vypovídat k soudu,“ vysvětluje v Interview Plus.

Tempo dekarbonizace vyžadované Evropskou unií je nad možnostmi tuzemského průmyslu. Pokud by Česko chtělo dosáhnout klimatického cíle pro rok 2040, některá odvětví zaniknou. „Produkt by musel zdražit o tolik, že nebude konkurenceschopný. Řešením je buď ukončit činnost úplně, anebo ji přesunout někam jinam, kde jsou energie levnější,“ konstatuje Michal Kocůrek z energetické konzultační společnosti EGU, která studii pro Svaz průmyslu a dopravy zpracovala.

Sněmovna uložila vládě v demisi přepracovat státní rozpočet na příští rok, podle hnutí ANO v něm chybí asi 96 miliard korun. Ekonoma Michal Skořepa, předseda Výboru pro rozpočtové prognózy, který se zabývá příjmovou stránkou státních financí, ale míní, že rozpočet je z tohoto hlediska v pořádku. „Místy tam můžou být nějaké nesrovnalosti v řádu miliard, ale rozhodně to v součtu nejsou desítky miliard,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus.

V Brně by se měl příští rok poprvé v historii konat sjezd sudetských Němců. SPD ale akci považuje za nepřijatelnou a hluboce necitlivou. „Stále tu máme některé pamětníky, byť notně letité, ale hlavně rodinné příslušníky padlých, popravených, umučených v koncentračních táborech. A tito lidé si paměť na tragédii, která se odehrála u nich doma, nesou dál přes generace,“ vysvětluje architekt a zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD).

Prime Minister Viktor Orbán has been at the helm of Hungary for fifteen years. However this could change next April as the opposition Tisza party is consistently leading in the pre-election polls. „We are very confident that we will maintain our leading position. People are increasingly eager for change in society, in the economy, in the life of the whole country. And despite all the oppression people are no longer afraid,“ says Zoltán Tarr.