Muslimové tvoří jen asi šest procent obyvatel Evropy. Přesto evropské krajně pravicové strany sílí na slibech, že zastaví údajnou islamizaci kontinentu. „Už asi deset let se spojuje migrace a islám jako hrozba. Nejprve to byla strategie krajně pravicových stran, ale v posledních letech k tomu utíkají často i mainstreamoví politici,“ přibližuje v Interview Plus arabistka a politoložka Zora Hesová.

Představa, že nás nějací roboti smetou z povrchu země, je falešná, kritizuje americký prezident Donald Trump návrhy regulovat umělou inteligenci. Podle něj na to stačí silný a inteligentní prezident – jako je on sám. „Hlavní motiv je zisk. Trump nechce AI regulovat, protože na ní vydělává v rámci různých kryptoměnových schémat i jako investor. Má akcie Nvidie, které povolil vyvážet do Číny. To je konflikt zájmů, který by neměl existovat,“ říká amerikanista Tomáš Klvaňa.

Letiště Karlovy Vary má být do konce roku převedeno na stát a začlenit se do armádní infrastruktury v rámci Leteckých opraven Malešice, které zajistí nezbytné rozšíření přistávací dráhy za více než miliardu korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) věří, že společný civilní a armádní provoz ho dostane ze ztráty a pomůže ekonomickému rozvoji regionu. „Pražské letiště praská ve švech a Karlovy Vary jsou žádanou turistickou destinací,“ říká senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Izraelský ministr kultury chce odebrat občanství tvůrcům dokumentu NAZA, který byl o víkendu oceněn na filmovém festivalu v Benátkách. Bývalí i současní členové izraelské armády v něm vysvětlují, jak v masovém měřítku útočí na civilní cíle v Gaze. „S kolegy jsme se shodli, že jsou to vážná obvinění, a i podle řady izraelských médií je třeba k nim přistoupit seriózně. Nejsou všechny reakce o tom, že to jsou zrádci a antisemiti,“ popisuje filmový publicista Pavel Sladký.

Cena zemního plynu prudce stoupá a Evropa má před nadcházející zimou nejnižší zásoby za posledních 20 let. Česko má sice zásobníky naplněné ze tří čtvrtin, což je nad unijním průměrem, podle odborníka na energetiku Martina Záklasníka, bývalého ředitele české odbočky firmy E.ON a zakladatele společnosti Sinlei Martina Záklasníka, se tím ale nemůžeme uklidňovat.

Země V4 budou v Evropě znovu slyšet, vyhlásil Andrej Babiš (ANO) na bratislavské schůzce premiérů Visegrádské skupiny. Lídři se shodli na potřebě větší koordinace na evropské úrovni, Unie podle nich musí najít cestu ke snížení cen energií. „Když jsme měli společnou pozici, byli jsme silnou skupinou, která dokázala naklánět misky vah a ovlivňovat další směřování,“ popisuje svou zkušenost z doby energetické krize bývalý slovenský ministr hospodářství Karel Hirman.

Poslaneckou sněmovnu by podle volebního modelu agentury NMS ovládla opozice – zejména proto, že by se do dolní komory nedostali Motoristé sobě. „Jsou na hraně, vzhledem ke statistické chybě mohou být klidně přes pět procent. Ale důležitá zpráva pro ně je, že za dva roky relevantní existence nerostou. Přijde mi, že ta strana nemá ambice, a pokud ano, tak je dobře skrývá,“ hodnotí v Interview Plus komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo.

Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že se v Národním parku Šumava našlo 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi. Jak v úterý uvedl ministr Igor Červený (Motoristé), jsou mezi nimi například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. O den dříve jeho stranický kolega a poslanec Filip Turek tvrdil, že na Šumavě uniká do půdy jedovatý plyn yperit. „Připomíná mi to šíření poplašné zprávy, ale v podání Radia Jerevan,“ glosuje člen vědecké rady parku Jaroslav Vrba.

Tisíce lidí se v Bělehradě rozloučily s odsouzeným válečným zločincem Ratko Mladićem. Evropská unie projevy glorifikace generála odsoudila, srbské úřady upustily od záměru uspořádat mu státní pohřeb. „To je naprosto typické pro způsob vládnutí prezidenta Aleksandra Vučiće, který je v tuto chvíli absolutní vládce Srbska a hraje to na všechny strany,“ komentuje v Interview Plus novinář se zkušenostmi z Balkánu a šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno.

Volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko drtivě vyhrála Alternativa pro Německo s bezmála 44 procenty hlasů, druhá CDU získala méně než polovinu. „Kancléř Friedrich Merz po svém nástupu do čela strany sliboval dostat AfD na polovinu, místo toho oslabil svou CDU. V Německu se znovu otevře debata o tom, jak AfD čelit,“ předpokládá v Interview Plus Tomáš Lindner, redaktor týdeníku Respekt