Generální ředitel České televize Jan Souček byl v úterý ze své funkce předčasně odvolán. Shodlo se na tom 15 ze 17 členů Rady České televize, jimž se nelíbila jeho personální rozhodnutí, komunikace k radě i veřejnosti a zásahy do programu. „Problém je, že takto špatně poskládaná Rada nemůže podávat kvalitní výkony. A na konci je zdůvodnění ve stylu: ‚Prostě jsme ho chtěli odvolat, tak jsme dali dohromady několik důvodů‘,“ kritizuje senátor a režisér Břetislav Rychlík (nez.).

Česko chystá revizi vztahů s Čínou, kterou má vláda Petra Fialy (ODS) už ve svém programovém prohlášení z ledna 2022. Podle analytičky z projektu Sinopsis Kateřiny Procházkové je to nezbytný krok, ke kterému mělo dojít dřív. „Koncepce je důležitá, aby se neopakovaly excesy a blamáže předešlého prezidenta a předešlé vlády. A abychom si z toho nich vzali ponaučení,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.

Izrael plánuje rozšířit vojenskou operaci v Pásmu Gazy. V rámci zvýšení tlaku na hnutí Hamás povolává rezervisty a počítá i s možností dobýt a následně držet celé území obývaného převážně Palestinci. „Zábor území má Hamás donutit, aby vydal rukojmí. Ale někteří izraelští politici už začínají mluvit o anexi Gazy,“ upozorňuje Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.

1. května 1945 začalo povstání českého lidu proti nacistickým okupantům. Zásadní roli v tom sehrál Československý rozhlas. Poté, co hlasatel Zdeněk Mančal pronesl větu „Je právě sechs hodin,“ už vysílal jen v češtině. „Nemůžeme říkat, že tato věta zahájila povstání. To by bylo nespravedlivé vůči těm, kteří se povstání pokoušeli připravit. I když vlivem okolností moc připravené nebylo,“ připomíná editor Českého rozhlasu Plus Petr Dudek, který se okolnostmi povstání zabývá.

Začátek května je tradičně příležitostí pro mnoho politických stran a skupin k vystoupením a manifestacím. „Letošní první máj politické strany tolik nezaujal. Dalo by se čekat, že pro většinu politických stran to bude jedna z příležitostí, jak se voličům před volbami ukázat. Ale třeba ODS, která tradičně dělá prvomájové setkání, letos nepořádala žádnou akci,“ říká pro Český rozhlas politolog Aleš Michal s tím, že letošní oslavy prvního máje tak byly doménou levicových stran.

Osm z deseti Čechů si myslí, že zažíváme největší období nejistoty od pádu komunismu, a pouze třetina lidí očekává, že další generace bude žít v lepším světě. Vyplývá to z dubnového průzkumu společnosti Ipsos. „Ve chvíli, kdy už se zdálo, že covid je zvládnutý, začala válka na Ukrajině. Lidé si ani moc nevydechli,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus politolog a analytik společnosti Ipsos Michal Kormaňák.

Americký prezident Donald Trump po 100 dnech v Bílém domě zaznamenal rekordní pokles obliby. Podle průzkumu, který zveřejnila jemu blízká televize Fox News, je Trump nejméně populárním americkým prezidentem za posledních 80 let. „Ztráta podpory mu vadí, průzkumy oblíbenosti jsou takový jeho energetický nápoj. Proto se hned obrátil proti lidem, kteří je dělají, a řekl, že by měli být vyšetřováni,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americká zpravodajka Deníku N Jana Ciglerová.

Systém sociálních dávek zřejmě čeká největší reforma za poslední léta. Čtyři stávající druhy příspěvků má nahradit takzvaná superdávka. Větší podporu by měli dostat lidé, kteří se aktivně snaží dostat z tíživé životní situace. „Hlavním cílem je nastavit spravedlivý, férový, motivační systém, který bude jednoduchý a bude dostupný pro ty, kteří tu pomoc opravdu potřebují,“ deklaruje pro Český rozhlas Plus ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na pohřbu papeže Františka poprvé od dramatické schůzky v Bílém domě setkal s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Osobně si asi leccos vysvětlili, ale trvalo to 15 minut, takže do detailů asi příliš nešli. Hlavním cílem bylo zahladit nepříjemný dojem ze setkání v Oválné pracovně. V příštích dnech uvidíme, jak se to promítne do jednání delegací,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

Čeští vědci mají důvod k radosti. V příštích pěti letech do Česka poputuje půl miliardy korun na deset vědeckých projektů, které uspěly se žádostí o grant Evropské výzkumné rady (ERC). „Myslím, že jsme nikdy neměli nedostatek talentů a nápadů, ale tak trošku jsme šampioni v tom ty talenty zahazovat a nepodporovat je tak, jak bychom mohli,“ soudí matematik a bývalý hodnotitel ERC grantů Zdeněk Strakoš.