Izraelský premiér Bejamin Netanjahu, obviněný z korupce, žádá prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Proč, pokud je podle svých slov nevinný? Podle Ireny Kalhousové k tomu existují dvě vysvětlení. „Možná má pocit, že se soud blíží rozhodnutí a on se ho obává. Izrael také směřuje k předvolební kampani, volby budou buďto na podzim, nebo už na jaře, a on nechce, aby dvakrát třikrát týdne chodil vypovídat k soudu,“ vysvětluje v Interview Plus.

Tempo dekarbonizace vyžadované Evropskou unií je nad možnostmi tuzemského průmyslu. Pokud by Česko chtělo dosáhnout klimatického cíle pro rok 2040, některá odvětví zaniknou. „Produkt by musel zdražit o tolik, že nebude konkurenceschopný. Řešením je buď ukončit činnost úplně, anebo ji přesunout někam jinam, kde jsou energie levnější,“ konstatuje Michal Kocůrek z energetické konzultační společnosti EGU, která studii pro Svaz průmyslu a dopravy zpracovala.

Sněmovna uložila vládě v demisi přepracovat státní rozpočet na příští rok, podle hnutí ANO v něm chybí asi 96 miliard korun. Ekonoma Michal Skořepa, předseda Výboru pro rozpočtové prognózy, který se zabývá příjmovou stránkou státních financí, ale míní, že rozpočet je z tohoto hlediska v pořádku. „Místy tam můžou být nějaké nesrovnalosti v řádu miliard, ale rozhodně to v součtu nejsou desítky miliard,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus.

V Brně by se měl příští rok poprvé v historii konat sjezd sudetských Němců. SPD ale akci považuje za nepřijatelnou a hluboce necitlivou. „Stále tu máme některé pamětníky, byť notně letité, ale hlavně rodinné příslušníky padlých, popravených, umučených v koncentračních táborech. A tito lidé si paměť na tragédii, která se odehrála u nich doma, nesou dál přes generace,“ vysvětluje architekt a zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD).

Prime Minister Viktor Orbán has been at the helm of Hungary for fifteen years. However this could change next April as the opposition Tisza party is consistently leading in the pre-election polls. „We are very confident that we will maintain our leading position. People are increasingly eager for change in society, in the economy, in the life of the whole country. And despite all the oppression people are no longer afraid,“ says Zoltán Tarr.

Patnáct let stojí v čele Maďarska premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz hladce vyhrává všechny parlamentní volby. Příští rok v dubnu by se to ale mohlo změnit, v předvolebních průzkumech totiž stabilně vede opoziční Tisza. „Jsme si velmi jisti, že vedoucí pozici udržíme. Lidé stále více touží po změně ve společnosti, v ekonomice, v životě celé země. A navzdory veškerému útlaku, který vláda vyvíjí, se už lidé nebojí,“ říká místopředseda opoziční strany Zoltán Tarr.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš předal prezidentu Petru Pavlovi seznam kandidátů na ministry nové vlády, který v úterý odsouhlasila koaliční rada. Jasno do poslední chvíle nebylo o jméně ministra zahraničí, kterým se má stát šéf Motoristů Petr Macinka. „Babiš mluví o tom, že zahraniční politiku garantuje on jako premiér. On bude létat na summity a jednat s představiteli států, ministr zahraničí je takový volitelný doplněk k této aktivitě,“ konstatuje novinář Jan Tvrdoň.

Vyjednavači Spojených států a Ukrajiny v Ženevě zpřesnili dokument, který má ukončit válku s Ruskem. „Pro Ukrajinu to ve srovnání s těmi hroznými návrhy, co byly vydány před měsícem, je vlastně o něco lepší. Pořád je to absurdní, protože je to napsáno, jako by Rusko v podstatě dobylo Kyjev. Ale skutečným poraženým je Evropa,“ upozorňuje britsko-americký novinář Peter Pomerantsev pro Český rozhlas Plus.

Nově nastupující koalice složená z ANO, SPD a Motoristů sobě se domnívá, že v rozpočtu na příští rok chybí skoro 100 miliard korun, a proto rozpočet vrací odstupující vládě k přepracování. „Ta už je v demisi a je jasné, že ho bude přepracovávat nová vláda, až někdy v polovině prosince nastoupí. A v prvních měsících nového roku nás zřejmě čeká rozpočtové provizorium,“ předpokládá pro Český rozhlas Plus novinář Václav Dolejší ze serveru Seznam Zprávy.

Evropě se nelíbí nový mírový plán Donalda Trumpa pro Ukrajinu, který předpokládá uznání okupovaného Krymu a dalších východoukrajinských oblastí za de facto ruské nebo omezení velikosti a výzbroje ukrajinské armády výměnou za bezpečnostní garance. „Ďábel je v detailu. Se 400 tisíci vojáky by Ukrajina měla třetí největší armádu v rámci NATO. To je dobrý základ na to, abyste se mohli bránit,“ soudí v Interview Plus končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.