Když byl v Praze zadržen ruský občan Alexandr Frančetti kvůli podezření ze založení ozbrojené skupiny během anexe Krymu, urgentně hledal někoho, kdo by zaplatil jeho advokátům za obhajobu. Peníze mu přislíbila ruská státní organizace pro obhajobu práv Rusů v zahraničí Pravfond, která je kvůli napojení na ruské tajné služby a šíření propagandy na evropském sankčním seznamu. Zbývalo jen vymyslet, jak obejít sankce a zaplatit české advokáty v době, kdy veškeré transakce původem z Ruska jsou pod přísným dohledem.

Text Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková.

Článek najdete na webu ⁠⁠investigace.cz⁠⁠ (https://www.investigace.cz/drazi-krajane-franchetti/).

Tisíce uniklých e-mailů ze státní ruské agentury Pravfond odhalují, jak Moskva i po zavedení mezinárodních sankcí dál financuje právní výlohy svých občanů v Evropě – včetně těch, kteří čelí obvinění z propagandy, terorismu nebo kybernetických útoků. Z komunikace mimo jiné vyplývá, jakými cestami proudí peníze z Ruska do EU poté, co byl stát odpojen od systému SWIFT, a dokonce i po červnu 2023, kdy byl Pravfond zařazen na evropský sankční seznam.Jak se tyto peníze dostávají do České republiky a kdo je jejich příjemcem? A co všechno o ruské infrastruktuře vlivu v Evropě odhalil mezinárodní novinářský projekt Drazí krajané?V podcastu Odposlech mluví Petr Gojda s redaktorkou investigace.cz Kristinou Vejnbender.

Rumunsko si o víkendu zvolí prezidenta – na druhý pokus. Podzimní volby totiž zrušil ústavní soud. Důvod? Zpravodajské služby předložily důkazy o manipulaci ve prospěch kandidáta krajní pravice Călina Georgesca, jehož kampaň na TikToku a dalších sítích označily za součást ruské vlivové operace. V podcastu Odposlech jsme o této hrozbě mluvili už před půl rokem. Teď se k tématu vracíme s novými zjištěními. Co se podařilo odhalit? A co naopak dál zůstává skryté? Hostem je opět Josef Šlerka, datový analytik a reportér investigace.cz. Ptá se Jiří Slavičínský.

Doporučujeme také poslechnout si předchozí díl, který se tématu věnoval a byl oceněn Novinářskou cenou v kategorii audiovizuální rozhovor.
Poslechnout epizodu (https://open.spotify.com/episode/2vVEBlNmw3G6fishsoRPTF?si=E-iYDoqhRqawJWzKdoLKIg).

Česká muniční iniciativa, která slibuje rychlé dodávky dělostřelecké munice do Ukrajiny, si od počátku získala mezinárodní uznání. Současně ji ale provází řada otázek, na které zatím čeští politici ani zapojené firmy neposkytli uspokojivé odpovědi. Jak vznikl celý projekt? Kdo vybral konkrétní zbrojní společnosti a jaké mají vazby na politiky a agenturu AMOS, která pomoc koordinuje? Jsou vysoké marže oprávněné, nebo někdo profituje víc, než je únosné? A co je pravdy na fámách o defektní munici či dřívějším podnikání českých zbrojařů v Rusku? Na Českou muniční iniciativu se podíval mezinárodní tým investigativních novinářů. V podcastu Odposlech s Petrem Gojdou debatují Valeria Jegošina z ukrajinské redakce Schemes, Laurens Groeneveld z nizozemské redakce The Investigative Desk a Zuzana Šotová z Investigace.cz. 

Podcast vznikl za podpory NFNZ - Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, Investigative Journalism for Europe (IJ4EU), Journalismfund Europe. 

Hostem Odposlechu je rumunský investigativní novinář Victor Ilie. Dlouhodobě se zabývá aktivitami internetové celebrity Andrewa Tatea a jeho bratra Tristana, jeho napojením na organizovaný zločin, online slávou i jeho tzv. pasáckou akademií.

S Victorem Ilie nahrávala rozhovor šéfredaktorka investigace.cz Pavla Holcová. Setkali se na novinářském festivalu v italské Perugii.

Náš podcast byl nominován na Cenu veřejnosti Novinářské ceny 2024. Hlasovat pro nás můžete na ⁠https://nominace.novinarskacena.cz/hlasovani⁠.

„Unikátní prémiová řemeslná piva z pivovaru s dlouhou a pohnutou historií. Založen v roce 1567, zničen komunisty v 50. letech a v posledních letech znovu oživen.“ Tak zní oficiální příběh, kterým se prezentuje pivovar Švabín. Jak ale ukázala reportérka Kristina Vejnbender z investigace.cz, příběh záchrany středověkého pivovaru má i své překvapivé stránky. Chátrající budovu pivovaru totiž na konci roku 2017 koupil syn vlivného ruského oligarchy a bývalého agenta KGB s vazbami na Vladimira Putina.

Co se s pivovarem dělo dál? Kdo vlastně stojí za jeho obnovou? A co tento příběh vypovídá o působení ruského kapitálu v Česku? S Kristinou Vejnbender natáčel Jiří Slavičínský.

Německý podnikatel a náruživý běžec Oliver Herrmann byl zatčen v Austrálii s obrovským množstvím kokainu. Vyšetřování odhalilo jeho vazby na mezinárodní drogový kartel Christyho Kinahana, který ovládá údajně až třetinu evropského trhu s kokainem. Digitální stopy z běžecké aplikace Strava a recenzí na Google Maps ukázaly, že Herrmann se často pohyboval v blízkosti šéfa kartelu. Podnikatel pravidelně cestoval i do Prahy, kde spoluvlastnil firmu. Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.

https://www.investigace.cz/spolupracovnik-kinahanova-drogoveho-kartelu-podnikal-v-praze/

Východní hranice NATO i Evropské unie prochází od podzimu 2023 velkou politickou proměnou. Vláda Donalda Tuska v Polsku nahradila vládu strany Právo a spravedlnost (PiS) po dlouhých osmi letech, během kterých se pozvolna proměnila polská demokracie. Období vlády PiS přineslo postupné oslabování právního státu a zhoršení situace médií, na což opakovaně kriticky reagovala i Evropská unie. Nová vláda nyní slibuje nápravu těchto problémů a důkladné prošetření korupčních skandálů spojených se stranou Jaroslava Kaczyńského. Jaká je teď v Polsku nálada a jak se proměnila tamní mediální scéna? Hostem Odposlechu je polský investigativní novinář Wojciech Cieśla, šéfredaktor Frontstory.pl a spoluzakladatel projektů Investigate Europe a Fundacja Reporterów. K mikrofonu ho pozval Petr Gojda. České znění Libor Vacek.

Málokdo v Česku ví, kdo je to Rafik Gasanov. Vystupuje tu v roli ruského investora, který v Česku vlastní několik firem a nemovitostí, a to včetně pražského hotelu President. Podle ázerbájdžánského webu Mikroskop jde ve skutečnosti o bratra šéfa bezpečnostní služby ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva, který také investoval do nemovitostí v hodnotě miliard korun, přestože oficiální příjem tohoto státního zaměstnance nikdy nepřesáhl 43 tisíc korun hrubého měsíčně. Původ majetku jeho bratra Rafika rovněž vyvolává otázky. Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.