Dirigent roku. Umělec roku. To jsou světová ocenění pro českého dirigenta Jakuba Hrůšu. Je hudebním ředitelem londýnské Královské opery v Covent Garden a za dva roky bude šéfdirigentem České filharmonie.
Jak se diriguje až do krve? Jak se od sebe dirigenti liší? Jak se orientuje v partituře? Jakou pochvalu mu dal Jiří Bělohlávek? Jak vážnou hudbu ovlivní AI? Jak se v Česku a ve Velké Británii liší vnímání opery? A proč by se děti měly zajímat o hudbu?
Díl je k vidění na: www.hydeparkcivilizace.cz.

O tom, kde jsme byli 22. 2. 1998.

O turnaji století, o Naganu.

O nejlepších hokejistech světa.

O neúčasti Ruska na olympiádě.

O hokeji a vědě.

O bruslení.

O tom, jak děti udržet u sportu.

O vážné hudbě.

Slavomír Lener, hokejový trenér, který s Ivanem Hlinkou dovedl národní tým na olympijských hrách v Naganu 1998 k vítezství, byl hostem Daniela Stacha v Hyde Parku Civilizace.

Je prvním Čechem, který je profesorem neurochirurgie na Oxfordu. Spondylochirurg Radek Kaiser říká, že **_„páteř je lešení těla, kde začínají a upínají se svaly celého těla, největší zabiják páteře je nicnedělání společně s obezitou.“_**Chronická bolest zad podle něj postihuje až 60 % dospělé populace. Profesor Radek Kaiser se věnuje i těm nejsložitějším operacím páteře. Pracuje v univerzitní nemocnici Oxford a na Oxfordské univerzitě. A dostává se tak do míst, která znal jen z knih nebo filmů. V Hyde Parku Civilizace se proto bude mluvit nejen o operačních nástrojích, ale i o Harry Potterovi.

Přežil holocaust, i když se do prvního pracovního tábora dostal ve třech letech. Josefa Salomonoviče jeho matka schovávala před nacisty, kteří by ho jinak zavraždili. Od smrti tak byl roky jen kousek. Pepek, jak mu rodiče říkali, přežil pět pracovních a koncentračních táborů a pochod smrti. Byl i ve vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau v Osvětimi. Na selekční rampě tam naposledy viděl svého otce, kterého nacisti zavraždili injekcí do srdce v dalším koncentračním táboře Stutthof. Malý Pepek měl celou válku stejné oblečení a boty, kvůli podvýživě vůbec nevyrostl. Vypadaly mu mléčné zuby a druhé nenarostly, jídlo drtil lžičkou. A v dalším koncentračním táboře v šesti letech prosil Boha, aby ho nechal zemřít. Svůj příběh měl tu sílu vyprávět v Hyde Parku Civilizace, abychom nezapomněli...

„Divoký a turbulentní“ – tak hodnotí rok Donalda Trumpa ve vědě profesor Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. _„Hlavní závěr je, že se všechno rozkolísalo,“ d_odává.

Kdo je podle něj „opravdu temnou postavou“ americké administrativy? Co dobrého přineslo prezidentství Donalda Trumpa vědě? A co mu nejvíc vadí?

„Osobně považuji za strašně nebezpečnou myšlenku, že je možné říkat úplně cokoliv, a že pravda neexistuje. Že všechno jsou jenom výroky a že vy máte názor, já mám názor – a teď si ty názory vyměníme a jdeme dál. Tady jde o zdraví lidí.“

Víc v bonusovém podcastu Hyde Parku Civilizace, přímo v laboratoři ÚOCHB ČR s profesorem Konvalinkou natáčel Daniel Stach.

Jaký byl rok ve vědě s Donaldem Trumpem? V Hyde Parku Civilizace odpovídali čeští i světoví odborníci:

„Donald Trump tím, že se znovu objevil na světové scéně, způsobil obrovský rozruch. Svět je doslova vzhůru nohama a ještě k tomu naruby.“
Libor Grubhoffer, biochemik, ředitel, Biologické centrum AV ČR

„Donald Trump chce zjevně vytvořit svět, ve kterém pravda bude to, co se jemu líbí, a ne to, co říkají data a fakta.“
Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel, Fakta o klimatu

„Je to jízda. Pro vědu nástup Donalda Trumpa znamenal ohromné turbulence a změny, ze kterých jsme se stále ještě úplně nevzpamatovali a nevíme přesně, co nás bude čekat. Donald Trump přinesl vědě hlavně nejistotu.“
Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

„Kovbojka, nepředpověditelná situace. Ale jsme vědci, nejsme snad úplně hloupí, tak věřím, že všechno zvládneme.“
Julius Lukeš, parazitolog, člen Národní akademie věd USA

„Sledujeme, jak z archivů mizí data z různých studií. Je to jako kdyby strkali hlavu do písku, protože to nechtějí vědět. Tohle je vážné nebezpečí. Ve skutečnosti likvidují schopnost získávat znalosti, na kterých byla Amerika vybudována.“
Paul Nurse, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství, prezident Britské královské společnosti

„Americká administrativa podrývá důvěru lidí ve vědecká data.“
Hynek Wichterle, profesor neurobiologie, Kolumbijská univerzita, vnuk vynálezce Otto Wichterleho

„Projdete se po ulici, podívejte se kolem sebe a všímejte si, jak vypadají lidé kolem vás. Za 10 let to bude úplně jiná, mnohem starší společnost.“ Říká profesor Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Dává dohromady data o tom, jak jsou Češi nemocní i jakou pomoc potřebují. A také odhaduje, jak to bude vypadat v budoucnu. A Česko čekají velké změny. Do důchodu půjde nejsilnější generace. V následujících letech a desetiletí půjde o péči v nejvyšším věku. A to už teď je nedostatek míst například v domovech pro seniory. Stále větší roli budou nejspíš hrát rodiny. A péče doma je někdy extrémně náročná. Klíčová bude prevence a také možnosti sledovat, co se děje ve zdravotnictví právě teď děje.

Vezmeme vás do zákulisí natáčení s Mikem Shinodou.
Prozradíme, odkud Dan vysílal (a bude vysílat) v ponožkách.
Vysvětlíme, proč Pají řeší palubovku i planš.
Zeptáme se, jaktože Dan nezvracel a proč nám to bylo líto.
Jarda řekne, proč i o Vánocích „bombardoval“.
Zjistíte, kdo v redakci prosazuje vesmír a kdo se snaží ho bojkotovat.
Gábi přiblíží, jak se shání milimetrová háďátka a stereomikroskop.
Zjistíte, komu bylo špatně v šikmém kostele.
Pochopíte, proč se náš podcast jmenuje „Ty brďo“.
Uslyšíte, které díly a místa pro nás byly těžké.
Mluvit budeme taky o stavu beztíže, největší pavučině na světě i tuřínových kuličkách.
A taky o lidech, které nevidíte, ale naše práce je na nich postavená...

V roce 2025 bylo v Hyde Parku Civilizace 47 hostů, z toho 17 ze zahraničí, mezi nimi 6 nositelů Nobelovy ceny. Natáčeli jsme na místě bývalého nacistického koncentračního tábora Auschwitz a vyhlazovacího tábora Auschwitz - Birkenau v polské Osvětimi, u šikmého kostela ve Staré Karviné, ale také třeba na palubovce a planši i v (krátkodobém) stavu beztíže. 

Tento rok Daniel Stach mluvil třeba:
◽ S Tomášem Krausem o továrně na smrt a o tom, že naší povinností je nezapomenout.
◽ S Lydií Tischlerovou o zlu a o tom, že Hitlerem se může za určitých okolností stát každý z nás.
◽ S Tomášem Cihlářem o virologii a situaci v americké vědě.
◽ S Mikem Shinodou o hudbě i mnohými zapomenuté historii.
◽ S Karin Lednickou o šikmém kostele.
◽ S Williamem Hagestadem o odposlouchávání v kyberprostoru.
◽ S Brianem Greenem o fyzice, vědě i víře.
◽ S Alešem Svobodou, Janem Spratkem a kadety Zero-G o stavu beztíže.
◽ S Lukášem Vráblíkem o stavbě mostů.
◽ S Robertem Zajíčkem o popáleninách a umělé kůži.
◽ S Václavem Malým o pobytu ve vězení s vrahy.
◽ S Ivou Poláčkovou Šolcovou o nebezpečí sociálních sítí pro mladé.
◽ S Natálií Hejkovou o tom, jak střílet za tři body.
◽ S Jiřím a Jiřím Beranovými o šermu.
◽ S Victorem Ambrosem a jeho ženou Rosalind „Candy“ Lee o opravování pračky a kytary.
◽ S Randym Schekmanem o útěku z domova a volání policie na rodiče.
◽ S Donaldem Johansonem o lidské existenci jako největším daru.
◽ A s kolegy a přáteli Dany Drábové o tom, že „hlášení o radiační situaci budou již navždy jiná“.

Domů jde přes čtvrt století. Předsevzal si dvě pravidla: Zaprvé – dopředu se může posouvat jen vlastními silami. Zadruhé – z Chile do Velké Británie se vrátí jen tehdy, až tam dojde pěšky. Z výpravy dlouhé přes 50 tisíc kilometrů mu zbývají poslední dva tisíce – už došel do Maďarska. Do rodného Hullu by se dobrodruh Karl Bushby měl dostat příští rok na podzim. 

Pěšky procestoval zatím 25 zemí, prošel nejdrsnějšími podmínkami – válečnými zónami, pouštěmi, džunglemi nebo zamrzlým mořem (jako první překonal Beringův průliv). Dokonce jako první přeplaval Kaspické moře. A překonal i nepříznivé politické situace.

„Ano, stálo to za to. Cestování je jeden z nejúžasnějších způsobů, jak poznávat svět. Já to lidem říkám pořád. Měli by víc cestovat, měli by vidět, jak lidi žijí v různém prostředí. Měli by vidět, jak zbytek lidstva dokáže přežít. Můžu vám zaručit, že pokud jste z Ameriky nebo z Evropy, kdybyste viděli, jak zbytek světa žije, přestali byste kňourat. Víc byste si vážili toho, co máte.“ Říká bývalý britský výsadkář.

Díl je k vidění na: www.hydeparkcivilizace.cz