Poslechněte si podcast: Fabiola Gianotti (generální ředitelka, CERN, částicová fyzička)
Fabiola Gianotti, šéfka největšího vědeckého centra na planetě Zemi, vedla v době objevení Higgsova bosonu detektor Atlas, kde jej detekovali. Jak těžké bylo najít "Božskou částici"? Líbí se jí tohle označení? Co teď zkoumají v LHC - Velkém hadronovém urychlovači? Jak pomáhá výzkum v CERNu v medicíně i běžném životě? A čím by byla, když ne částicovou fyzičkou? Odpovídala první žena v čele CERNu.
www.ceskatelevize.cz/porady/1044129…7411058090415/
Hyde Park Civilizace
Věda a současná civilizace. Interaktivní rozhovory se světovými odborníky, ve kterých je prostor pro vaše otázky a komentáře. Moderuje Daniel Stach.
„Nečistěte si zuby hned po kyselých potravinách nebo zvracení,“ říká stomatolog Jan Schmidt
O zubních kazech (i těch neřešených).
O dědičnosti.
O paradontóze.
O strachu.
O výplních.
O trhání zubů.
O úrazech zubů.
O ústní hygieně.
O efektivním čištění.
O zápachu z úst.
O pastách.
O dočišťování zubů u dětí.
O kolových a energetických nápojích.
O komunikaci.
Snad i o mravencích.
A platí rčení: „Zuby pohroma huby“?
Hostem Hyde Parku Civilizace byl doc. Jan Schmidt ze Stomatologické kliniky FN v Hradci Králové a Lékařské fakulty UK.
NA DOSAH České mozky: začali v Česku, mění svět
České mozky.
Začali v Česku, ale jejich práce ovlivňuje svět. Vynikají a inspirují – v různém věku i různých oborech. Jak co nejlépe používat tu nejsložitější hmotu ve známém vesmíru? Jak ji trénovat? A jak české mozky posouvají hranice možností? Mozek se dá používat různě – člověk s ním může škodit, ale také myslet na druhé a pomáhat.
Daniel Stach tentokrát natáčel v unikátním prostoru Planetária Praha. Pozvání přijali:
Jan Konvalinka, biochemik
Petr Neužil, kardiolog
Iva Poláčková Šolcová, sociální psycholožka
Zbyněk Frolík, podnikatel a filantrop
Aleš Stuchlík, neurovědec
Ondřej Vlček, podnikatel a filantrop
Katarína Vlčková, lékařka a filantropka
Zdeněk Svěrák, scenárista, otec Járy Cimrmana
„Matematika je zábava, škola to ale děti odnaučí,“ říká držitel Fieldsovy medaile, matematik Hugo Duminil-Copin
„Děti s matematikou nikdy nedáme dohromady tím, že jim budeme říkat, jak je užitečná. Musíme jim ji ukázat, aby je bavila.“ Říká profesor Hugo Duminil-Copin, držitel Fieldsovy medaile za rok 2022. Fieldsova medaile je považována za Nobelovu cenu pro matematiky.
- Jak učit matematiku tak, aby děti bavila?
- Proč podle něj matematika není o počítání, ale o hledání skrytých souvislostí?
- A proč má tak rád černé tabule?
Tento díl Hyde Parku Civilizace je:
O zábavné matematice.
O tom, že „za každou rovnicí je příběh“.
O ztrácení toho, co je na matematice cool.
O tom, proč děti milují matematiku, ale škola je to odnaučí.
O nekonečnu.
O Fieldsově medaili.
O osmihodinovém tajemství.
O pokusech, presovači na kávu a 3D tisku.
O náhodě a pochopení velmi komplexních systémů.
O umělé inteligenci v matematice.
O lásce k černým tabulím.
O chybách a proč jich dělat sudý počet.
O basketbalistech a matematicích.
I o tom, co nemáte zkoušet doma.
„Kids love math, and then school happens...,“ says Fields medal laureate Hugo Duminil-Copin
„We will never reconcile our kids with math by telling them it's useful, but by making them to enjoy it.“ Says professor Hugo Duminil-Copin, 2022 Fields medal laureate. Fields medal is consider to be the Nobel prize for mathematicians. How can we teach math in a way that makes children enjoy it? Why does he think that math is not about counting, but about finding hidden analogies? And why does he love blackboards so very much?
„Sucho je plíživá katastrofa a kvůli vedru v ČR letos zemřely stovky až tisíce lidí,“ říká šéf ČHMÚ Mark Rieder
O extrémech počasí - suchu a vlnách veder.
O tom, kde v Česku už nebude ležet sníh.
O nejstarší meteorologické stanici v Česku.
O měření v okně i na střeše Klementina.
O pražském limnigrafu a hladině nejen Vltavy.
O suchu jako „plíživé katastrofě“.
O modelování předpovědi změn klimatu.
I o vypouštění meteorologického balonu z Libuše.
Ředitel Český hydrometeorologický ústav Mark Rieder s Danielem Stachem vylezl na střechu Klementina, měřil hladinu Vltavy i popisoval meteorologická měření na Libuši.
„NASA budí dojem, že ve vesmíru je všechno snadné, ale vesmír je nesmírně náročné a riskantní prostředí,“ říká astronautka NASA Jeanette Epps
Astronautka NASA Jeanette Epps se na oběžnou dráhu dostala ve 53 letech, na svůj let čekala víc než 15 let. Předtím přes sedm let pracovala pro CIA. V Iráku pomáhala hledat zbraně hromadného ničení. A nejen ve válečné zóně se dostávala do nebezpečných situací. Na Mezinárodní vesmírnou stanici měla letět v Sojuzu už o několik let dřív, ale NASA ji bez vysvětlení z posádky odvolala. Nakonec odstartovala v lodi Crew Dragon. A z oběžné dráhy sledovala zatmění Slunce.
„NASA has mastered making it look easy, but space is really difficult,“ says NASA astronaut Jeanette Epps
NASA astronaut Jeanette Epps reached orbit at the age of 53, after waiting more than 15 years for her flight. Before that, she spent more than seven years working for the CIA. In Iraq, she helped search for weapons of mass destruction. And the war zone wasn’t the only dangerous situation she faced. She was supposed to fly to the International Space Station aboard a Soyuz several
years earlier, but NASA removed her from the crew without giving any explanation. In the end, she launched aboard Crew Dragon. And from orbit, she watched a solar eclipse.
„Zatmění Slunce je až apokalyptický zážitek,“ říká astronom Michal Švanda
Vezmeme vás do světa, kde bude ve dne tma. Už ve středu 12. srpna nás v Česku čeká částečné zatmění Slunce. Zakryto bude až 86 procent viditelného povrchu Slunce. Úplné zatmění budou lidé sledovat na západě Islandu a ve Španělsku.
- Jak a kde se nejlépe dívat?
- Co se to ve vesmíru děje, že máme takovou podívanou?
- A co má se zatměním Slunce společného Albert Einstein a dva opilí čínští hvězdáři?
Danielu Stachovi odpovídá docent Michal Švanda, astronom z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově a Astronomického ústavu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu
V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
„Propojujeme filantropy se studenty“, říká mladý raketový vědec Jakub Zemek o stipendiu Oxbridge
Jakub Zemek, předseda Spolku českých a slovenských studentů na Oxfordské univerzitě, je dalším hostem Daniela Stacha v letní sérii podcastů Hyde Parku Civilizace. Mladý raketový vědec spolupracoval s NASA i ESA, zažil stav beztíže a snaží se mimo jiné přijít na to, jak být co nejlepším „vesmírným uklízečem“.
Zároveň v rámci stipendijního programu Qxbridge s dalšími českými a slovenskými studenty v Oxfordu a Cambridge podporuje další nadané studenty. Podařilo se jim získat peníze pro první dva studenty, kteří tak budou moct nastoupit na jednu z prestižních britských univerzit. Program propojuje zájemce o studium na Oxfordu nebo v Cambridge s mecenáši, kteří mladým lidem buď úplně nebo alespoň částečně zaplatí školné. To dosahuje asi milionu korun ročně.
Kdy má člověk začít hledat svou cestu na Oxford, Cambridge nebo jiné zahraniční školy? Proč, když Jakub Zemek uslyší češtinu, se vrací do „továrního nastavení z Moravy“? A jak s tím vším souvisí Harry Potter?
Zákulisí dispečinku záchranky: jak pracují neviditelní hrdinové?
- Kdy volat linku 155?
- Jak správně reagovat, když se někdo topí nebo se popálil?
- Proč je aplikace Záchranka klíčovým pomocníkem?
- Jak probíhá porod po telefonu?
- Proč jsou děti skvělí volající na tísňové linky?
- A proč u zástavy srdce nemůžeme snahou pomoci nic zkazit?
Vedoucí operačního střediska pražské záchranky Jana Poštová v letní sérii podcastů Hyde Parku Civilizace vysvětluje základní pravidla první pomoci i zákulisí tísňového dispečinku.
Dozvíte se, jak operátoři zvládají krizové hovory, proč většina výjezdů směřuje k seniorům i jak se práce záchranářů propojuje s paliativní péčí. A proč jsou záchranáři ohrožená a „velmi specifická krevní skupina“.