Domů jde přes čtvrt století. Předsevzal si dvě pravidla: Zaprvé – dopředu se může posouvat jen vlastními silami. Zadruhé – z Chile do Velké Británie se vrátí jen tehdy, až tam dojde pěšky. Z výpravy dlouhé přes 50 tisíc kilometrů mu zbývají poslední dva tisíce – už došel do Maďarska. Do rodného Hullu by se dobrodruh Karl Bushby měl dostat příští rok na podzim. 

Pěšky procestoval zatím 25 zemí, prošel nejdrsnějšími podmínkami – válečnými zónami, pouštěmi, džunglemi nebo zamrzlým mořem (jako první překonal Beringův průliv). Dokonce jako první přeplaval Kaspické moře. A překonal i nepříznivé politické situace.

„Ano, stálo to za to. Cestování je jeden z nejúžasnějších způsobů, jak poznávat svět. Já to lidem říkám pořád. Měli by víc cestovat, měli by vidět, jak lidi žijí v různém prostředí. Měli by vidět, jak zbytek lidstva dokáže přežít. Můžu vám zaručit, že pokud jste z Ameriky nebo z Evropy, kdybyste viděli, jak zbytek světa žije, přestali byste kňourat. Víc byste si vážili toho, co máte.“ Říká bývalý britský výsadkář.

Díl je k vidění na: www.hydeparkcivilizace.cz

He has been on his way home for 27 years. He set himself two rules: first, he can´t use any form of transport to advance; second, he can´t go home until arriving on foot. From the journey of more than 50,000 kilometers (from Chile to Great Britain), he has the final two thousand left — he has already reached Hungary. The walking adventurer Karl Bushby is expected to arrive in his hometown of Hull next autumn.

 So far, he has traveled on foot through 25 countries, passing through the harshest conditions — war zones, deserts, jungles, and frozen seas (becoming the first person to cross the Bering Strait on foot from Alaska to Russia). He even became the first to swim across the Caspian Sea. And he overcame several political hurdles as well.

 “Yes. It was worth it. Of course. Travel is one of the best learning experiences you'll ever have. I'm always trying to convince people that they need to travel more, see the world. See how the rest of the world lives. Understand these environments. You have to go and see how the rest of humanity manages to survive. I can guarantee you, if you live in the United States or Europe and you see the other way the rest of the world gets by, you'll stop whining. That's the one thing you'll stop doing. You'll appreciate things more.” Says Bushby, English ex-paratrooper.

 Watch the full episode: www.hydeparkcivilization.com

Zkoumá, jak se chovají lidé v extrémních situacích – třeba na Mezinárodní vesmírné stanici nebo v dlouhodobé izolaci. Zjišťuje tak to, co se pak lidem hodí i do každodenního života. Docentka Iva Poláčková Šolcová popsala, jak v dobrém využít nejen své emoce, jak se správně rozhodovat v týmu, i jaké důsledky může mít volné používání mobilů ve školách. Říká, že „krize je prostor pro změnu“. A taky v Hyde Parku Civilizace mluvila o zákulisí letu Zero-G, kde grilovala uchazeče u pohovoru. Na palubě letadla, kde zažívali krátký stav beztíže, s ní byl i Daniel Stach.

Na plyšovém humrovi popsal, jak naše tělo dokáže bojovat s patogeny a jak si můžeme vytvořit specifické protilátky, abychom se bránili třeba virům. Za to získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství. Susumu Tonegawa vysvětlil, jak je možné, že v lidském těle vzniká tolik různých protilátek, i když nemáme tolik genů. Svou práci začal v oboru chemie, pak přešel na imunologii a teď se zaměřuje na neurovědy. A taky je velkým fanouškem filmového režiséra Akiry Kurosawy a baseballového týmu Red Sox.

He described (with the help of a stuffed lobster) how our body is able to fight against patogens. How we can create specific antibodies to defend ourselves for example against viruses. For this he received the Nobel prize in physiology or medicine. Susumu Tonegawa started his work in the field of chemistry, than he switched into immunology and now he concentrates on neuroscience. He is also a big fan of filmmaker Akira Kurosawa and of the baseball team of Red Sox.

Výsledky jeho práce pomáhají milionům lidí doslova každý den. Virolog Tomáš Cihlář je viceprezidentem farmaceutické společnosti Gilead Sciences a stojí mimo jiné za nejnovějším lékem proti HIV nebo lékem, který pomáhal i při epidemii covidu-19. Časopis TIME ho zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí planety. Tomáš Cihlář říká, že protivakcínová politika v USA je zarážející. Že by věda měla být symbolem pokroku. A že za hodně vděčí své ženě. Jak se dostal od piva a vína až k virům? Jak se mu pracovalo s Antonínem Holým? V čem je virus HIV hodně složitý? Kdy přijde další pandemie? A jak dobrý byl v orientačním běhu?

Emeritní biskup pražské arcidiecéze, ale také disident, signatář Charty 77 a politický vězeň Václav Malý, byl hostem Hyde Parku Civilizace. V roce 1979 se angažoval ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V komunistickém vězení strávil celkem sedm měsíců, celu sdílel s vrahy. Jak dokázal zvládnout 250 výslechů na StB? Bál se? Jaké to je mluvit k půl milionovému davu? A jak vidí současnou společnost? „Někdy lidé hledají, do koho by vtělili své naděje. Ty musí vtělit především sami do sebe. Najít svou čest, sílu, odvahu. Být pravdiví vůči sobě. A zároveň být stateční a být solidární s těmi, kteří potřebují pomoc. To je jediná cesta, jak se posunout kupředu.“

„Proti umělé inteligenci se nedá bránit jinak než umělou inteligencí.“ Říká kybernetik prof. Michal Pěchouček. Byl technickým ředitelem
Avastu a následně do roku 2024 Gen Digital. Spoluzaložil několik startupů a posledních 20 let působí na ČVUT, které – po jmenování
prezidentem – povede jako rektor. Umělá inteligence prostupuje každodenní život. Proč si myslí, že se umělá inteligence vymkne
kontrole během několika málo let? V čem AI v Česku pomůže? Proč ho děsí používání umělé inteligence v personalizaci vzdělávání? A
proč hledá jako budoucí šéf ČVUT své prorektory v otevřeném výběrovém řízení? Vše se dozvíte v tomto díle.
A můžete se podívat i na iVysílání: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/225411058091108/

Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol, který Danielu Stachovi řekl, že očkování proti chřipce není „jenom“ proti chřipce. O čem dál mluvili?
O epidemii žloutenky v Česku.
O chřipce, rýmě i černém kašli.
O tom, proč někteří lidé odmítají očkování.
O antibiotické rezistenci.
O možné prognóze, že budeme hůř stonat a možná i víc umírat.
O zelené rýmě u dětí.
O sdílených rozhodnutích a mezioborových týmech.
O cestovní medicíně a očkování před cestou.
I o tom, jak infektolog vidí naše zdraví.