
Poslechněte si podcast: Ryšavý kněz pobýval i v Čechách. Své skladby dedikoval například hraběti Václavovi z Morzinu
Další Hudba podle kalendáře připomene italského hudebního skladatele období baroka, houslového virtuóza a kněze Antonia Vivaldiho.
Vivaldi se narodil 4. března 1678 v Benátkách a okamžitě po narození byl porodní bábou i pokřtěn. Důvodem bylo bezprostřední ohrožení života, ale dnes už není zřejmé, zda to bylo s ohledem na špatný zdravotní stav novorozence, nebo kvůli zemětřesení, které ten den Benátky postihlo. Zemřel 28. července 1741 ve Vídni. Jeho nejznámějším dílem je – jak známo - soubor čtyř houslových koncertů nazvaný Čtvero ročních dob, který patří k nejznámějším a nejhranějším skladbám té doby.
Hudba Antonia Vivaldiho byla už za jeho života nesmírně populární i v Čechách. Mezi lety 1726-1736 přivedl do Prahy benátský zpěvák a impresário Antonio Denzio šest Vivaldiho operních představení, z toho dvě premiéry byly zkomponovány přímo pro Prahu. Jednalo se o operu Argippo, která byla v Praze uvedena na podzim 1730, a o pasticcio, což je forma opery, v níž autor kombinuje nové árie s některými svými staršími skladbami či skladbami jiných skladatelů, s názvem Alvilda regina dei Goti. Ta byla v Praze nastudována a provedena na jaře 1731, kdy představení zřejmě řídil sám autor. Všechny Vivaldiho opery byly tehdy provedeny ve šlechtickém divadle hraběte Františka Antonína Šporka v jeho paláci v Praze Na Poříčí
Hudba podle kalendáře
Události české a světové hudební historie. Významná hudební výročí toho kterého týdne na Classic Praha vybírá, připomíná a hudbou ilustruje Martina Klausová.
Další Hudba podle kalendáře připomene českého skladatele Františka Antonína Míču
Autorem první dochované česky psané opery O původu Jaroměřic je František Antonín Míča, moravský skladatel, který se narodil v Náměšti nad Oslavou 2. září 1969, před 330 lety. Míčovy kompozice lze označit termínem galantní styl. K hlavním znakům tohoto stylu patří určitá volnost kompoziční práce, zpěvné melodie, úsporná a jednoduchá harmonie oproštěná od propracovaného slohu vrcholného baroka, zejména pak od polyfonie.
Další Hudba podle kalendáře připomene skladatele vrcholné renesance Josquina Desprez
Franko-vlámský renesanční hudební skladatel Josquin Desprez je považován za prvního skutečného mistra vrcholné polyfonie. Historici hudby jej často považují za prvního mistra vrcholného renesančního polyfonního stylu vokální hudby, který vznikal právě v době jeho života. Josquin Desprez se narodil asi v roce 1440 (přesný datum ani místo není známo) a zemřel 27. srpna 1521.
Tentokrát stojí v centru pozornosti pořadu Hudba podle kalendáře představitel neapolské operní školy Nicola Porpora
Těžiště díla italského skladatele Nicoly Porpory spočívá ve vokální tvorbě, zejména v opeře. Jeho nezanedbatelným vkladem do rozvoje tohoto žánru jsou recitativy, které se svou intonací a rytmem přibližují hovorové řeči. Je považován za jednoho z nejlepších učitelů zpěvu v historii. Mezi jeho žáky patřili nejslavnější kastráti té doby, jako byli Farinelli a Caffarelli, a také mladý skladatel Joseph Haydn. Složil více než šest desítek oper, řadu oratorií, kantát a chrámových skladeb. Mezi jeho nejznámější opery patří Polifemo nebo Semiramide riconosciuta.
Další Hudba podle kalendáře připomene dirigenta Rafaela Kubelíka
Nejmladším synem slavného českého virtuóza Jana Kubelíka a maďarské hraběnky Czaky-Szellové byl světově proslulý dirigent Rafael Kubelík. Od jeho úmrtí 11. srpna si připomínáme rovných 30 let. Kubelík proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů a byl také vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka. Méně už je o něm známo, že také sám komponoval a rovněž hrál na housle.
Další Hudba podle kalendáře připomene skladatele Ference Liszta
Jeden z nejslavnějších klavíristů své doby a nejproduktivnějších skladatelů 19. století Ferenc Liszt zemřel 31. července 1886. Posunul technické možnosti hry na klavír na zcela novou úroveň. Vymyslel moderní formát samostatného klavírního recitálu. Jako první otočil klavír na pódiu profilem k publiku, aby lidé viděli na jeho ruce a profil obličeje a ve 40. letech 19. století vyvolával svými koncerty masové šílenství srovnatelné s moderními rockovými hvězdami. Ženy sbíraly jeho odhozené rukavice a pramínky vlasů.
Další Hudba podle kalendáře připomene německého skladatele Roberta Schumanna
Pouhých 46 let se dožil německý romantik Robert Schumann. Původně se chtěl stát klavírním virtuosem, ale zranění pravé ruky (pravděpodobně z příliš intenzivního cvičení s mechanickými pomůckami) tuto cestu ukončilo. Hudební skladatel a kritik po většinu života trpěl těžkými psychickými problémy, pravděpodobně bipolární poruchou, a po neúspěšném pokusu o sebevraždu skokem do Rýna strávil dva a půl roku v sanatoriu. Jeho celoživotní múzou byla jeho manželka klavíristka Clara.
Další Hudba podle kalendáře připomene italského skladatele Francesca Cileu
Především opery Arlézanka a Adriana Lecouvreur proslavily italského skladatele Francesca Cileu. Narodil se před 160 lety, 23. července 1866 v Palmi v Kalábrii jako syn soudce a hudební nadání projevoval už od útlého věku. Stal se významným představitelem operního verismu a jeho hudba je typická silným melodickým cítěním a emocionální hloubkou. Jeho opera Arlézanka obsahuje jednu z nejznámějších tenorových árií vůbec a při premiéře v ní zazářil slavný tenorista Enrico Caruso.
Další Hudba podle kalendáře připomene rakouského hudebního skladatele Arnolda Schoenberga
Rakousko-americký skladatel a teoretik Arnold Schoenberg zásadně změnil tvář moderní hudby. Je známý především jako otec atonality a tvůrce dodekafonie. Letos si připomínáme 75 let od jeho úmrtí.
Další Hudba podle kalendáře připomene proslulého houslistu Josefa Suka
Vnuk skladatele Josefa Suka a pravnuk Antonína Dvořáka Josef Suk mladí patřil k nejvýznamnějším houslistům 20. století. Světoznámý sólista, houslista a posléze i violista a zakladatel Sukova tria proslul ušlechtilým, vřelým tónem a technickou precizností. Zemřel 7. července 2011.
Sto let od světové premiéry Janáčkovy Sinfonietty
- června 1926 proběhla světová premiéra slavné Sinfonietty Leoše Janáčka. Zazněla v pražském Rudolfinu v rámci kulturního programu sokolského sletu. Co bylo inspirací ke kompozici tohoto světově proslulého díla a v jakém kontextu vzniklo ?
Další Hudba podle kalendáře připomene skladatele přelomu 19. a 20. století Reinholda Gliera
Na Ukrajině se narodil hudební skladatel a pedagog německo-polského původu, Reinhold Moricevič Glier. Jeho tvorba byla silně ovlivněna ruským folklórem a tradicí Čajkovského a Rimského-Korsakova. Kromě baletů proslul svým Koncertem pro soprán a orchestr, unikátním dílem beze slov, a virtuosním Koncertem pro harfu. Působil jako profesor na Moskevské konzervatoři, kde mezi jeho žáky patřil například Sergej Prokofjev. Byl trojnásobným držitelem Stalinovy ceny a hrál zásadní roli v rozvoji hudebního školství v Ázerbájdžánu a Uzbekistánu. Zemřel před 70 lety, 23. června 195