- Podcasty
- Hudba podle kalendáře
Poslechněte si podcast: Ryšavý kněz pobýval i v Čechách. Své skladby dedikoval například hraběti Václavovi z Morzinu
Další Hudba podle kalendáře připomene italského hudebního skladatele období baroka, houslového virtuóza a kněze Antonia Vivaldiho. Vivaldi se narodil 4. března 1678 v Benátkách a okamžitě po narození byl porodní bábou i pokřtěn. Důvodem bylo bezprostřední ohrožení života, ale dnes už není zřejmé, zda to bylo s ohledem na špatný zdravotní stav novorozence, nebo kvůli zemětřesení, které ten den Benátky postihlo. Zemřel 28. července 1741 ve Vídni. Jeho nejznámějším dílem je – jak známo - soubor čtyř houslových koncertů nazvaný Čtvero ročních dob, který patří k nejznámějším a nejhranějším skladbám té doby. Hudba Antonia Vivaldiho byla už za jeho života nesmírně populární i v Čechách. Mezi lety 1726-1736 přivedl do Prahy benátský zpěvák a impresário Antonio Denzio šest Vivaldiho operních představení, z toho dvě premiéry byly zkomponovány přímo pro Prahu. Jednalo se o operu Argippo, která byla v Praze uvedena na podzim 1730, a o pasticcio, což je forma opery, v níž autor kombinuje nové árie s některými svými staršími skladbami či skladbami jiných skladatelů, s názvem Alvilda regina dei Goti. Ta byla v Praze nastudována a provedena na jaře 1731, kdy představení zřejmě řídil sám autor. Všechny Vivaldiho opery byly tehdy provedeny ve šlechtickém divadle hraběte Františka Antonína Šporka v jeho paláci v Praze Na Poříčí
Hudba podle kalendáře
Události české a světové hudební historie. Významná hudební výročí toho kterého týdne na Classic Praha vybírá, připomíná a hudbou ilustruje Martina Klausová.
Odkaz Krzysztofa Pendereckeho tkví především v duchovní a symfonické hudbě
Další hudba podle kalendáře připomene polského skladatele klasické i operní hudby, jednoho z nejvýraznějších představitelů hudební avantgardy druhé poloviny 20. století Krzysztofa Pendereckeho. Narodil se 23. listopadu 1933, takže by se byl dožil 90 let. Krzysztof Eugeniusz Penderecki se narodil v Debici v Podkarpatském vojvodství. Jeho otec, Tadeusz Penderecki, byl právník a v době Krzysztofova narození byl ředitelem místní banky. Předci Pendereckého se do Dębice přestěhovali v polovině 19. století z Vratislavi. Babička byla arménského původu a pocházela z perského Isfahánu.
Co předcházelo otevření Zlaté kapličky?
Další Hudba podle kalendáře připomene slavnostní otevření budovy Národního divadla v Praze 18. listopadu 1883. Otevřela ji představením pro tuto příležitost zkomponované slavnostní opery Libuše Bedřicha Smetany. Tomuto momentu ovšem předcházelo zhruba osmdesát let úsilí českých vlastenců, řada dílčích vítězství i proher, tahanic a sporů, okamžiků nadšení i zklamání. O privilegium pořádat české divadlo požádali čeští herci císaře Josefa II. už v roce 1786. České divadlo se sice v té době v Praze již hrálo, první česká představení probíhala od roku 1785 v Nosticově, dnešním Stavovském divadle, ovšem jen občas a nepravidelně.
Autor baletních skvostů se narodil v Petrohradě a dožil se pouhých 53 let
Další Hudba podle kalendáře připomene jednoho z největších hudebních skladatelů všech dob, ruského romantika Petra Iljiče Čajkovského. Ten zemřel 6. listopadu 1893, tedy před rovnými 150ti lety. Už za svého života se Petr Iljič Čajkovskij stal v hudebních kruzích respektovanou osobností. Je jedním z hlavních tvůrců hudebního romantismu. Mezi jeho nejznámější díla patří tři poslední symfonie, Klavírní koncert b moll, Houslový koncert D dur, balety Labutí jezero, Šípková Růženka a Louskáček, či opery Evžen Oněgin a Piková dáma.
Další díl pořadu Hudba podle kalendáře na Classic Praha připomene italského hudebního skladatele, jednoho z nejvýznamnějších představitelů operního stylu bel canto, Vincenza Belliniho
Vincenzo Bellini, plným jménem Vincenzo Salvatore Carmelo Francesco Bellini se narodil 3. listopadu 1801 v Catanii na Sicílii a vyrůstal v hudební rodině jako tzv. zázračné dítě. Traduje se, že už v osmnácti měsících věku zpíval jednu z árií v té době populárního italského skladatele Valentina Fioravantiho. Prvotní hudební vzdělání mu poskytl jeho dědeček. Hudební teorii se začal učit ve dvou letech, hře na klavír ve třech, takže už v pěti letech hrál i náročné klavírní skladby. Jeho první kompozice jsou pak pouze o jeden rok starší, vznikly tedy v jeho 6ti letech. Jakoby – podobně jako u dalších géniů – tušil, že mu bude vyměřeno jen povážlivě málo let….
Jméno George Bizeta je spojováno především s jeho operou Carmen
Další Hudba podle kalendáře připomene francouzského hudebního skladatele období romantismu, jehož jméno je spojováno především s jeho operou Carmen, jednou z nejznámějších a nejhranějších oper vůbec, a sice George Bizeta. Ten se narodil před 185 lety, 25. října 1838. Zemřel na infarkt v pouhých 36 letech.
Francouzský skladatel Charles Gounod byl žákem Antonína Rejchy
Další hudba podle kalendáře připomene francouzského skladatele 19. století Charlese Gounoda, který se se proslavil zejména operami Faust a Romeo a Julie. Zemřel před 130 lety, 18. října 1893. Charles-François Gounod se narodil 17. června roku 1818 v Paříži jako syn talentovaného malíře, který ovšem bohužel zemřel, když byly chlapci pouze čtyři roky. Chlapcova matka která byla vynikající klavíristkou, a byla to právě ona, kdo rozpoznal jeho výjimečné schopnosti, když jej sama začala učit hrát na klavír. Vybrala mu tedy jako dalšího učitele hudby česko-francouzského skladatel Antonína Rejchu, k jehož dalším žákům patřili mimo jiné např. Hector Berlioz, Ferenc Liszt či César Franck.
Svými operami Traviata, Rigoletto, Aida, Trubadúr, Don Carlos, či Nabucco se proslavil italský skladatel Giuseppe Verdi
Giuseppe Fortunino Francesco Verdi se narodil v prosté rodině v malé vesničce Le Roncole v tehdejším Vévodství Parmy, Piacenzy a Guastally. Od roku 1963 je tato místní část Busseta na počest skladatele přejmenovaná na Roncole Verdi. Jeho otec, Carlo Verdi, byl venkovský hokynář, hostinský a malorolník, matka Luisa byla přadlenou. Verdi měl ještě mladší sestru Giuseppu, která prý byla v dětství jeho nejbližším přítelem a důvěrníkem. Bohužel zemřela ve věku 17 let. Verdiho prvním učitelem byl místní farář, který jej naučil hrát na varhany, a malý Giuseppe se už v pouhých osmi letech stal placeným varhaníkem v místním kostele. Další Hudba podle kalendáře připomene jednoho z nejvlivnějších a nejslavnějších operních skladatelů 19. století Giuseppe Verdiho. Proslavil se především svými operami Traviata, Rigoletto, Aida, Trubadúr, Don Carlos, či Nabucco. Letos si připomínáme 210 let od jeho narození – narodil se totiž 10. října 1813.
Další Hudba podle kalendáře připomene jednoho z nejproslulejších klavírních virtuózů Vladimira Horowitze
Vladimir Horowitz se narodil 1. října 1903. Sám Horowitz tvrdil, že jeho rodištěm je Kyjev, ale některé zdroje uvádějí, že se narodil v městě Berdyčiv. V každém případě to bylo v roce 1903, nicméně když se jeho otec dověděl, že by syn měl nastoupit do armádních služeb, posunul datum jeho narození o rok dopředu, udělal jej tedy mladším, protože nechtěl riskovat zranění rukou svého syna. Rok narození 1904 ještě dlouhou dobu uváděl i sám Vladimir. Vladimir už v dětství projevoval velké hudební nadání a základy klavírní hry získal od své matky. V roce 1912 se dostal na Kyjevskou konzervatoř, absolvoval v roce 1919 Třetím klavírním koncertem Sergeje Rachmaninova a o rok později už uspořádal svůj první sólový recitál. Jeho kariéra a popularita velmi rychle rostla. Podnikl velké turné po Rusku, na jaře roku 1926 poprvé vyjel do zahraničí, koncertoval v Berlíně i dalších německých městech, Paříži, Londýně. Byl také vybrán sovětskými úřady, aby zastupoval v roce 1927 Sovětský svaz v začínající Chopinově soutěži ve Varšavě, nicméně rozhodl se jí neúčastnit a zůstat na Západě.
Rodák z Nové Říše na Moravě Pavel Vranický se proslavil především v zahraničí
Další hudba podle kalendáře připomene českého hudebního skladatele Pavla Vranického, který se stejně jako jeho mladší bratr Antonín – a podobně jako řada českých muzikantů té doby - uplatnil především mimo české země. Zemřel 26. září 1808 ve Vídni, takže je tomu letos rovných 215 let. Pavel Vranický se narodil 30. prosince 1756 v Nové Říši na Moravě a poté, co získal základy hudebního vzdělání v místním premonstrátském klášteře, odešel ve čtrnácti letech studovat do Jihlavy, pak do Olomouce, a nakonec do Vídně, kde se chtěl věnovat teologii. Tady se setkal se švédským hudebním skladatelem Johanem Martinem Krausem, který objevil jeho neobyčejný hudební talent a ovlivnil jej natolik, že zanechal teologických studií a věnoval se zcela profesionálně hudbě.
Symbol finské hudby Jean Sibelius
Další hudba podle kalendáře připomene finského hudebního skladatele Jeana Sibelia, který zemřel 20. září 1957. Narodil se 8. prosince 1865 jako vesnického lékaře a pokřtěn byl jako Johan Julius Christian. Teprve později přijal francouzsky znějící jméno Jean. Žádné z těchto jmen není finské a jeho rodina ve skutečnosti hovořila švédsky; plynně finsky se Sibelius naučil mluvit až v dospělosti. Vychováván byl svou matkou a babičkou, protože otec zemřel, když byly Jeanovi pouhé dva roky. V devíti letech se naučil hrát na klavír, o pět let později se pustil i do studia hry na housle. O svou první kompozici se pokusil v deseti letech skladbičkou s názvem Vodní kapky. Komponoval rovněž tria, která interpretoval se svou sestrou klavíristkou a bratrem, violoncellistou.