Poslechněte si podcast: Ryšavý kněz pobýval i v Čechách. Své skladby dedikoval například hraběti Václavovi z Morzinu
Další Hudba podle kalendáře připomene italského hudebního skladatele období baroka, houslového virtuóza a kněze Antonia Vivaldiho.
Vivaldi se narodil 4. března 1678 v Benátkách a okamžitě po narození byl porodní bábou i pokřtěn. Důvodem bylo bezprostřední ohrožení života, ale dnes už není zřejmé, zda to bylo s ohledem na špatný zdravotní stav novorozence, nebo kvůli zemětřesení, které ten den Benátky postihlo. Zemřel 28. července 1741 ve Vídni. Jeho nejznámějším dílem je – jak známo - soubor čtyř houslových koncertů nazvaný Čtvero ročních dob, který patří k nejznámějším a nejhranějším skladbám té doby.
Hudba Antonia Vivaldiho byla už za jeho života nesmírně populární i v Čechách. Mezi lety 1726-1736 přivedl do Prahy benátský zpěvák a impresário Antonio Denzio šest Vivaldiho operních představení, z toho dvě premiéry byly zkomponovány přímo pro Prahu. Jednalo se o operu Argippo, která byla v Praze uvedena na podzim 1730, a o pasticcio, což je forma opery, v níž autor kombinuje nové árie s některými svými staršími skladbami či skladbami jiných skladatelů, s názvem Alvilda regina dei Goti. Ta byla v Praze nastudována a provedena na jaře 1731, kdy představení zřejmě řídil sám autor. Všechny Vivaldiho opery byly tehdy provedeny ve šlechtickém divadle hraběte Františka Antonína Šporka v jeho paláci v Praze Na Poříčí
Hudba podle kalendáře
Události české a světové hudební historie. Významná hudební výročí toho kterého týdne na Classic Praha vybírá, připomíná a hudbou ilustruje Martina Klausová.
Další Hudba podle kalendáře připomene dirigenta Rafaela Kubelíka
Nejmladším synem slavného českého virtuóza Jana Kubelíka a maďarské hraběnky Czaky-Szellové byl světově proslulý dirigent Rafael Kubelík. Od jeho úmrtí 11. srpna si připomínáme rovných 30 let. Kubelík proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů a byl také vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka. Méně už je o něm známo, že také sám komponoval a rovněž hrál na housle.
Další Hudba podle kalendáře připomene skladatele Ference Liszta
Jeden z nejslavnějších klavíristů své doby a nejproduktivnějších skladatelů 19. století Ferenc Liszt zemřel 31. července 1886. Posunul technické možnosti hry na klavír na zcela novou úroveň. Vymyslel moderní formát samostatného klavírního recitálu. Jako první otočil klavír na pódiu profilem k publiku, aby lidé viděli na jeho ruce a profil obličeje a ve 40. letech 19. století vyvolával svými koncerty masové šílenství srovnatelné s moderními rockovými hvězdami. Ženy sbíraly jeho odhozené rukavice a pramínky vlasů.
Další Hudba podle kalendáře připomene německého skladatele Roberta Schumanna
Pouhých 46 let se dožil německý romantik Robert Schumann. Původně se chtěl stát klavírním virtuosem, ale zranění pravé ruky (pravděpodobně z příliš intenzivního cvičení s mechanickými pomůckami) tuto cestu ukončilo. Hudební skladatel a kritik po většinu života trpěl těžkými psychickými problémy, pravděpodobně bipolární poruchou, a po neúspěšném pokusu o sebevraždu skokem do Rýna strávil dva a půl roku v sanatoriu. Jeho celoživotní múzou byla jeho manželka klavíristka Clara.
Další Hudba podle kalendáře připomene italského skladatele Francesca Cileu
Především opery Arlézanka a Adriana Lecouvreur proslavily italského skladatele Francesca Cileu. Narodil se před 160 lety, 23. července 1866 v Palmi v Kalábrii jako syn soudce a hudební nadání projevoval už od útlého věku. Stal se významným představitelem operního verismu a jeho hudba je typická silným melodickým cítěním a emocionální hloubkou. Jeho opera Arlézanka obsahuje jednu z nejznámějších tenorových árií vůbec a při premiéře v ní zazářil slavný tenorista Enrico Caruso.
Další Hudba podle kalendáře připomene rakouského hudebního skladatele Arnolda Schoenberga
Rakousko-americký skladatel a teoretik Arnold Schoenberg zásadně změnil tvář moderní hudby. Je známý především jako otec atonality a tvůrce dodekafonie. Letos si připomínáme 75 let od jeho úmrtí.
Další Hudba podle kalendáře připomene proslulého houslistu Josefa Suka
Vnuk skladatele Josefa Suka a pravnuk Antonína Dvořáka Josef Suk mladí patřil k nejvýznamnějším houslistům 20. století. Světoznámý sólista, houslista a posléze i violista a zakladatel Sukova tria proslul ušlechtilým, vřelým tónem a technickou precizností. Zemřel 7. července 2011.
Sto let od světové premiéry Janáčkovy Sinfonietty
- června 1926 proběhla světová premiéra slavné Sinfonietty Leoše Janáčka. Zazněla v pražském Rudolfinu v rámci kulturního programu sokolského sletu. Co bylo inspirací ke kompozici tohoto světově proslulého díla a v jakém kontextu vzniklo ?
Další Hudba podle kalendáře připomene skladatele přelomu 19. a 20. století Reinholda Gliera
Na Ukrajině se narodil hudební skladatel a pedagog německo-polského původu, Reinhold Moricevič Glier. Jeho tvorba byla silně ovlivněna ruským folklórem a tradicí Čajkovského a Rimského-Korsakova. Kromě baletů proslul svým Koncertem pro soprán a orchestr, unikátním dílem beze slov, a virtuosním Koncertem pro harfu. Působil jako profesor na Moskevské konzervatoři, kde mezi jeho žáky patřil například Sergej Prokofjev. Byl trojnásobným držitelem Stalinovy ceny a hrál zásadní roli v rozvoji hudebního školství v Ázerbájdžánu a Uzbekistánu. Zemřel před 70 lety, 23. června 195
Další Hudba podle kalendáře připomene královnu jazzu Ellu Fitzgerald
Za svůj život napsala a nazpívala americká jazzová zpěvačka Ella Fitzgerald stovky písní. Po více než půl století patřila mezi nejpopulárnější jazzové zpěvačky v USA. Během svého života obdržela 13 Cen Grammy a vydala více než 40 alb. Zemřela před třemi desítkami let, 15. června 1996.
Další Hudba podle kalendáře připomene norského skladatele Johana Severina Svendsena
Norské rapsodie a Romance pro housle a orchestr patří k nejznámějším kusům Johana Svendsena, který patří k předním osobnostem severské hudby 19. století. Významný norský skladatel, dirigent a houslista proslul především svou brilantní orchestrací a schopností propojit norské lidové prvky s klasickou formou. Letošní 115té výročí jeho úmrtí připadá na 14. června.
Další Hudba podle kalendáře připomene tenoristu a dlouholetého sólistu Opery Národního divadla v Praze Ivo Žídka
Chytrý a furiantský chasník Jeník ve Smetanově opeře Prodaná nevěsta byl Žídkovou celoživotní a nejznámější rolí, kterou zpíval od svých 25ti až do padesátky. Legendární operní tenorista a dlouholetý sólista Opery Národního divadla v Praze se proslavil zejména v operách Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. V letech 1989–1991 působil jako první porevoluční ředitel Národního divadla. Hostoval také na prestižních scénách ve Vídni, Berlíně či Stuttgartu. Ivo Žídek se narodil v Kravařích u Opavy před rovnými sty lety, 4. června 1926.