- Podcasty
- Hudba podle kalendáře
Poslechněte si podcast: Jeden z nejvýznamnějších skladatelů 20. století Sergej Sergejevič Prokofjev zemřel 5. března 1953. Je tomu tedy letos rovných 70 let.
Sergej Sergejevič Prokofjev se narodil 23. dubna 1891 a pocházel ze zapadlé vesnici na jihu tehdejší Ruské říše. Jeho otec Sergej Alexejevič, rodák z Moskvy, byl inženýrem agronomie, umělecky vzdělaná matka Marie pocházela ze šlechtického rodu Šeremetěvů. Byla velmi dobrou pianistkou, a byla to právě ona, která začala svého malého syna záhy učit hře na klavír. Svou první skladbičku složil Prokofjev už jako pětiletý; jednalo se o klavírní Indický kvapík a do notového záznamu jej tehdy převedla jeho matka. Když bylo Sergejovi sedm, naučil se hrát šachy, které stejně jako hudba zůstaly jeho vášní až do konce života. V roce 1904, kdy už měl za sebou tři hotové opery a jednu operu rozepsanou, se Prokofjev dostal na Petrohradskou konzervatoř, kde studoval kompozici a též hru na klavír a dirigování. O čtyři roky později už měl na svém kontě řadu opravdu originálních klavírních skladeb. V roce 1910 ovšem Prokofjevovi zemřel otec a skladatel tak ztratil finanční podporu. V té době už měl ovšem pozici uznávaného skladatele a zhruba v této době zkomponoval i své dva první klavírní koncerty.
Hudba podle kalendáře
Události české a světové hudební historie. Významná hudební výročí toho kterého týdne na Classic Praha vybírá, připomíná a hudbou ilustruje Martina Klausová.
Další Hudba podle kalendáře připomene italského skladatele Ottorina Respighiho
Italský skladatel, muzikolog a dirigent, představitel neoklasicismu v hudbě Ottorino Respighi je znám především svou bohatou orchestrální tvorbou, která je charakteristická bohatým barevným stylem a evokativní atmosférou. K jeho nejslavnějším dílům patří cyklus symfonických básní Římská trilogie a tři orchestrální suity nazvané Staré zpěvy.
Za zakladatele české romantické hudby je považován skladatel Václav Jan Křtitel Tomášek
„Jen pravda je diadémem umění“ bylo životním heslem českého obrozeneckého hudebního skladatele Václava Jana Tomáška. Je vytesáno i na jeho pomníku s Davidovou lyrou na pražském malostranském hřbitově. Byl respektovanou osobností pražského uměleckého světa. Založil vlastní hudební ústav, kde vyučoval hru na klavír a skladbu a zezi jeho žáky patřili například Jan Václav Hugo Voříšek, Julius Schulhoff a Jan Bedřich Kittl. Narodil se i zemřel v dubnu.
Před 125 lety měla premiéru nejznámější a nejhranější opera Antonína Dvořáka Rusalka
Rusalka. Klenot nejen české operní literatury. Kdy poprvé zazněla z operního jeviště a kdo se při premiéře objevil v roli nešťastné vodní víly? Dvořákovo ikonické jevištní dílo připomene další vydání pořadu Hudba podle kalendáře.
Další Hudba podle kalendáře připomene španělského skladatele Enrique Granadose
Za tragických okolností během první světové války zemřel španělský hudební skladatel a jeden z největších klavíristů přelomu 19. a 20. století Enrique Granados. Bylo mu pouhých 48 let, když se 24. března 1916 utopil v moři při plavbě z Británie do Francie. Jeho styl je jedinečnou fúzí několika vlivů: romantismu, rytmů a melodií andaluské a katalánské lidové hudby i vizuálního umění, zejména díla Francisca Goyi.
Další Hudba podle kalendáře připomene italského skladatele Giovanni Battistu Pergolesiho
Přestože italský barokní hudební skladatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů neapolské operní školy, Giovanni Battista Pergolesi zemřel velmi mladý, v pouhých 26 letech, zanechal po sobě výrazné dílo, které ovlivnilo hudbu celé řady skladatelů přelomu baroka a klasicismu. Jeho předkové pocházeli z městečka Pergola v provincii Pesaro a Urbino; odtud tedy jeho pseudonym Pergolesi. Pergolesi, vlastním jménem Giovanni Battista Draghi, zemřel před 290 lety, 16. března 1736.
Další Hudba podle kalendáře připomene argentického skladatele Ástora Piazzollu
Tango nuevo. Tradiční argentinské tango s prvky jazzu a klasické hudby ve své hudbě inovativně spojil Ástor Piazzolla. Skladatel tanga a hráč na bandoneón, jehož dílo přineslo revoluci v tradičním tangu, se narodil 11. března 1921, takže si letos připomínáme sto páté výročí jeho narození.
Další Hudba podle kalendáře připomene německého barokního skladatele, varhaníka a pedagoga Johanna Pachelbela
Před rovnými 320 lety, 3. března 1706 zemřel jeden z nejvýznamnějších skladatelů středního baroka, Johann Pachelbel. Německý barokní skladatel, varhaník a pedagog Johann Pachelbel se proslavil svým rozsáhlým dílem pro varhany a klávesové nástroje. Přesto, že je dnes známý především díky svému Kánonu D dur, během svého života byl velmi populární a ovlivnil mnoho dalších německých skladatelů, včetně rodiny Bachů.
Před 80 lety, 24. února 1946 se narodila velká osobnost nejen české, ale i světové hudební scény, dirigent Jiří Bělohlávek
Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie, jeden z nejvýznamnějších českých dirigentů, Jiří Bělohlávek by se 24. února dožil osmdesáti let, ale bohužel se jeho život uzavřel po statečném boji s těžkou nemocí už 31. května 2017.
Další Hudba podle kalendáře připomene francouzského skladatele Leo Délibese
Balety Coppélia a Sylvia a opera Lakmé se známým Květinovým duetem, který je jednou z nejslavnějších a nejhranějších melodií klasické hudby, proslavily francouzského skladatele 19. století, představitele hudebního romantismu, Leo Délibese. Zpočátku působil jako varhaník a sborista, během 50. let 19. století si získal uznání jako autor operet a komických oper. Narodil se před 190 lety, 21. února 1836.
Další Hudba podle kalendáře připomene francouzského skladatele Ambroise Thomase
Mignon a Hamlet patří k nejslavnějším operám francouzského skladatele období romantismu Ambroise Thomase. V deseti hrál na klavír a violoncello, v 21 získal ocenění Grand Prix de Rome za kantátu Hermann et Ketty. Později se stal klíčovou postavou francouzské opery 19. století a dlouhá léta působil jako ředitel Pařížské konzervatoře. Stotřicáté výročí jeho úmrtí připadá na 12. února.