Proč odborníci tvrdí, že jde o podvrh? Jak s atentátem souvisí vzácné Anglické listy, které do Prahy zapůjčilo britské válečné muzeum? Hostem Vladimíra Roce je ředitel Památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek.

Už mnohokrát se objevila zaručená zpráva o nalezení kabrioletu Reinharda Heydricha Mercedes 320B s poškozením karoserie na těch správných místech. Šance na to, že se objeví pravý vůz, je ale v jednotkách procent, je přesvědčený motoristický novinář a ředitel Památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek. „Nikde nejsou zaznamenána výrobní čísla motoru, podvozku a karoserie Heydrichova vozu,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.

Psychoterapeutka a psycholožka Tereza Hrušková dává na sítě drobné tipy, jak pracovat s emocemi. Teď je vydává v knize Nekašli na sebe. „Na emocích mě baví, že propojují vlastně úplně všechno. Vždycky se nějak cítíme. A s emocemi jsou spojené i myšlenky,“ přibližuje v pořadu Hovory. V posledních letech se podle ní o tom, jak s emocemi pracovat, více mluví. „Jsme tomu víc otevřenější a myslím, že s emocemi už umíme pracovat víc než předtím,“ popisuje.

Těsně před tím, než měl nedávno začít její koncert v pražském Lucerna Music Baru, tam anonym nahlásil bombu a celý palác Lucerna byl evakuován. Venku před barem si ale zazpívala s fanoušky. „Nejdřív mě napadlo, že je to špatný vtip. Když mi došlo, že je to doopravdy, tak mi hlavou běželo jen to, ať se všichni dostanou ven. A pak budeme teprve řešit, jestli je to doopravdy, nebo falešný poplach,“ popisuje v Hovorech Kateřina Marie Tichá, co jí v první chvíli běželo hlavou.

Juraj Koudela a Filip Ostrowski se potkali, když pracovali ve stavebnictví. Možná i proto přistupují k vydávání knih pragmaticky a jejich nakladatelství Absynt, kde vydávají literární reportáže o aktuálních tématech, funguje už deset let. „Literární reportáž vyžaduje schopnost psát pravdu beletristickými jazykovými prostředky,“ říká pro Český rozhlas Plus Koudela. Literární reportáž je v Polsku oblíbený žánr, který zpopularizoval spisovatel a publicsta Mariusz Szczygiel.

Ženy si v Česku vydělají v průměru o 17 procent méně než muži, evropský průměr je přitom 13 procent. Nejvíce zranitelné jsou ženy na pracovním trhu poté, co porodí své první dítě. „Po škole jsou platy srovnatelné. Ale po odchodu na rodičovskou buď zůstává na platu, ze kterého odcházela, anebo přijme nižší pozici,“ přibližuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus Lenka Šťastná, zakladatelka organizace Business & Professional Women.

Život není biologický fakt, ale dar, tím se dostávám ke spiritualitě ... My Češi umíme brblat, ale radost není emoce, ale základní nastavení člověka, o které se musíme snažit minutu po minutě, den co den." Je těžší žít v radosti, než v sebelítosti? Moderuje Renata Kalenská.

„Mít vlastní dokument je až surrealistická věc. Než jsem ho poprvé viděla, netušila jsem, co očekávat – a tím se řídím i v životě, kdy se snažím nemít očekávání, pak nejsem zklamaná –, ale o to víc jsem byla z filmu nadšená,“ hodnotí česká fotografka z New Yorku Marie Tomanová dokument Svět mezi námi režisérky Marie Dvořákové.

„Matouše Hášu jsem zaregistrovala dokonce ještě dřív, než jsem se dozvěděla, že dělá sochy ručně a z mramoru. Napoprvé jsem ale viděla jeho hliněné sochy lidí v pletených kuklách – něco mezi poloteroristy a polořeckými bohy. Bylo to třaskavé, ve mně to až jakoby explodovalo,“ popisuje galeristka Olga Trčková Hášova díla, která vznikala při studiu na Akademii výtvarných umění.

„Radost je, když si dítě rozbalí vánoční dárek, když uděláte státnici z pediatrie, radost je svatební den – pořád je to ale jen emoce, která do dalšího dne vymizí,“ popisuje katolický kněz, etik a biolog Marek Orko Vácha. „Pravou radost uvidíte ve chvíli, kdy jste v africkém sirotčinci, kde jsou děti, které mají každý den jen brambory, rýži, nebo kukuřičnou kaši. Oni jsou ale radostní – to je to čisté základní nastavení člověka,“ dodává v pořadu Hovory.