Vojtěch Hönig se před rokem a půl natrvalo přestěhoval na Ukrajinu, aby tam pracoval s dětmi v Chersonu a Charkově – ve městech, kde je válka blízko. „Hrozně nemám rád takové to sousloví: co tě nezabije, to tě posílí, protože ono to úplně nefunguje. Některé z těch dětí přišli o rodiče, sourozence, starší bratry, a to jsou obrovské rány, se kterými se musí vyrovnávat,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Podílel se na vytváření dánského pavilonu na EXPO, Dánského námořního muzea nebo obytného bloku v Amsterdamu. Teď mimo jiné spoluvytváří návrh Vltavské filharmonie. „Architekturu jsem šel studovat, protože jsem nevěděl, co to je. Jenom jsem věděl, že ta kolem nás je nudná,“ říká architekt Jan Magasanik, který už 19 let pracuje v dánském ateliéru BIG v Kodani.

Filigránská zakázka obnovy relikviáře svatého Maura mu získala pověst legendy mezi restaurátory a přispěla k ocenění za celoživotní přínos v oblasti péče o kulturní dědictví. Přesto je k tomu, jak pečujeme o své památky, kritický, pokud má být jediným kritériem cena. Hostem Hovorů je akademický sochař a restaurátor Andrej Šumbera.

Marek Orko Vácha je katolický kněz a lékařský etik: „Jsme jediná země na světě, kde pravdoláskař je používáno v pejorativním slova smyslu. Já se nestydím za to, že miluji. V naší zemi jsou hodnoty, za které stojí žít i zemřít,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Budoucnost bude sakra divná. Tuto myšlenku zastává a zkoumá italská umělkyně, kurátorka a filmařka Silvia Dal Dosso, která se věnuje technologiím, internetové kultuře a memům. Svůj poslední projekt, finální část filmové trilogie The Future Ahead Will Be Weird AF, představila v říjnu na Science film festivalu v Praze. „Jde o vizuální vyprávění a zpracování mých úvah o důsledcích, které může mít používání modelů generativní AI na náš každodenní život,“ uvádí Dal Dosso snímek.

Oko je mimořádný orgán, kterým získáváme až 80 procent informací o světě. Když se v něm něco pokazí, okamžitě to ovlivní kvalitu života. Moderní oftalmologie však dnes dokáže řešit i problémy, kterých se lidé ještě donedávna obávali. „Patříme kvalitou zdravotnictví mezi elitu světa,“ říká v pořadu Hovory oční chirurg Pavel Němec.

Píše o jedincích s pedofilními sklony. Zajímá se o malé vrahy. Svěřují se mu lidé, kteří zažili v minulosti těžké drama, o kterém se dnes točí filmy a seriály. „Ta oběť se může cítit znovu zneužitá, když člověk s jejím příběhem nakládá bez souhlasu,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus novinář Lukáš Houdek.

Jan Bubeníček je animátor. „Svého času byl český animovaný film světově věhlasný a byli jsme animátorská velmoc. Jenže právě animovaný film byl jedním z oborů, které přechod na tržní ekonomiku úplně porazil. Jen díky několika malým studiím se nakonec animaci podařilo udržet,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Uplynulo 25 let od natáčení filmu Tmavomodrý svět. V pražském Kině Pilotů se sešli na promítání filmu Zdeněk a Jan Svěrákovi, připojil se i Kryštof Hádek. „Byl jsem tehdy na vahách, jestli jsem se do toho měl pouštět. Z Ameriky pořád chodily zprávy, že to není moc dramatické,“ vzpomíná ve speciálu pořadu Hovory na psaní scénáře k oblíbenému snímku. „Na natáčení mám silné vzpomínky. Potkal jsem ještě žijící veterány,“ doplňuje Hádek.