Když otevřete webové stránky psychiatričky, psycholožky a psychoterapeutky Kristýny Drozdové, hned v úvodu najdete text napsaný velkými písmeny: Naděje je důležitá, činí totiž přítomný okamžik snesitelnějším. „Naděje je esence práce psychiatra nebo psychoterapeuta. Měli bychom umět vnášet naději do životů našich pacientů, kteří potřebují pomocnou ruku,“ zdůrazňuje Drozdová v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Ve čtvrtek v Praze začíná Signal Festival a instalací Souhvězdí k němu přispěla i umělkyně Pavla Sceranková. „Jsou to tři stojany umístěné na louce v Riegrových sadech, v místě vyhlídky na Prahu. Na každém stojanu bude zhruba šestimetrové rameno, se kterým budou moci kolemjdoucí něco dělat, hýbat s ním. Na konci každého ramene bude kruh. A já zvu diváky a divačky Signal festivalu ke hře. Mohou skládat konstelace, bude to takové skládání světa,“ láká v pořadu Hovory.

Mít za vzor osobnosti, které se prosadily a zároveň zůstaly dobrými lidmi, je jen první krok, zdůrazňuje v pořadu Hovory kněz, etik a biolog Marek Orko Vácha. „Pro mě je ještě důležitější se takovou osobností sám stát,“ pokračuje a cituje: „Karl Jung říká, že být osobností, to je podnik nepopulární odvážlivosti. A pak také říká: Vychovat někoho k tomuto se mi nezdá malou věcí.“

Hudba 20. let minulého století provází Ondřeje Havelku celou kariérou, věnovat se jí začal již během studií na DAMU a se svou kapelou Melody Makers ji hraje dosud. „Jsem odkojený bluesovou muzikou. Zvuk, styl a projev starých bluesmanů mě uhranuly, pak navázal jazz a swing. To je alfa a omega, proč jsem to začal dělat,“ přibližuje v pořadu Hovory.

„Nejvíc jsem pyšný, že jsme evropský hráč a sídlo máme v Čechách,“ říká úspěšný český podnikatel Pavel Bouška, majitel firmy Vafo. Jeho oborem jsou především krmiva pro domácí mazlíčky, ale investuje i do dalších oblastí a chtěl by, aby se Česko přestalo podceňovat a zároveň taky přeřadilo na vyšší rychlostní stupeň. „Měli bychom se snažit to českým firmám pokud možno moc nekomplikovat. Největší podporou, kterou bych chtěl, je co nejméně komplikací,“ vyzývá v pořadu Hovory.

Michaela Gongolová už 15 let každý rok odjíždí na několik měsíců do Tanzanie. Spolu s manželem Tomášem vede organizaci Bez mámy, která pomáhá dětem a školám v regionech na jihu Tanzanie. Začínali s pomocí malému sirotčinci, nyní podporují desítky škol. „Když se na vesnici proslechne, že tam někdo něco buduje, přináší to větší důvěru obyvatel v to, že se na vás mohou s něčím obrátit,“ říká v pořadu Hovory.

„Život v novém cirkusu Cirque du Soleil mně prostě baví. Užívám si ho. Ráda poznávám různé kultury, světy. Nemám pocit, že chodím do práce, cirkus je bublina, svět ve světě,“ říká slovenská herečka a zpěvačka Tamara Dikyová, po konkurzu čekala na svou životní příležitost celé tři roky a tvrdí, že někteří její současní kolegové čekali klidně osm deset let.

„Kdysi v Česku by mě ani ve snu nenapadlo, že budu jednou v Mnichově psát libreto pro novou německou operu. A že se budu kvůli tomu scházet v někdejší Hitlerově rezidenci, kde byla podepsána i tzv. mnichovská dohoda. Nebo že tady po nocích – při psaní a diskuzích – budu hrát na klavír v jedné z jeho jednacích místností,“ říká spisovatel a divadelní režisér Ondřej Škrabal.

„Když dostanu v rádiu text, začnu pracovat a ,pustím‘ tam to, čím mne inspiruje. Nechci ho svou energií převalit, převálcovat. Když se na mne energie z textu valí, tak tomu dodám to, co si myslím, že je potřeba. Ale asi to je spíš instinkt,“ říká herec David Novotný v pořadu Hovory.