„O zvuku a rádiu by se dalo povídat dlouho,“ říká Tomáš Zikmund, který je v Českém rozhlase už dlouhá léta mistrem zvuku. „Svět vnímáme většinou až z 80 procent očima, pak ušima. Zvuk je neskutečné, kouzelné médium. Představte si, že pustíte dětem pohádku s princeznou, kterou si ale každé představí jinak – u jednoho má zlaté šaty, u jiného zlaté, bílé.“

„Celý život jsem si říkal, že bych chtěl něco režírovat – ale kdyby se mě zeptali, jestli to umím, nebo jestli na to mám nějakou školu, musel bych odpovědět, že nemám,“ popisuje režisér a scenárista televizních seriálů a filmů, jako například Teorie tygra, Teroristka atd. Radek Bajgar.

„Když o agresi a hněvu mladé generace přemýšlím, říkám si, že je to symptom, který se děje na konkrétním základě,“ říká zkušený psychoterapeut a vedoucí týmu Teen Terapie Diakonie Českobratrské církve evangelické Vojtěch Betka. „A protože jsem zvídavý, zajímá mě, co se musí v životech lidí stát, že se jejich cesty rozběhnou různým způsobem.“

„Když volyňští Češi odcházeli v 19. století do carského Ruska – dnes na území Ukrajiny, do míst kolem měst Dubno, Rovno, Žitomir –, dostali místo slibovaných polí jen vykácené lesy. Nejdřív je museli – jak říkali, ,vykorčovat‘ –, až pak se z nich stala pole. Když všechno zúrodnili, založili si kulturní spolky, pivovary, mlýny a vlastně byli bohatí, museli zas pryč,“ říká spisovatelka a dcera volyňáků Anna Strnadová.

„Asi jsem se svou galerií konečně dospěl. Je to teď můj bezpečný přístav, je to dětský pokoj, který jsem nikdy neměl, nebo něco, kde se zavřu a nabíjím se,“ popisuje pop-artový umělec Josef Rataj. V dětství si zažil domácí násilí od nevlastního otce, pak prodával kebab, mobily, žil v garáži. Dnes je uznávaným a prodávaným umělcem, věnuje se mj. rychlomálbám, ale také renovuje historický nábytek a je toho mnohem víc.

Takový jsem a jiný nebudu je podtitul nového celovečerního dokumentu Jarek. „A přesně takový Jaroslav Nohavica je,“ říká producent snímku a také hudebník Petr Šiška. „Je to neuchopitelná, multitalentovaná osobnost, člověk mnoha tváří,“ doplňuje v pořadu Hovory.

„Hostitelská péče je vztah mezi dospělým a dítětem z dětského domova. Cílem je navázat individuální blízký vztah, který bude dlouhodobý a pravidelný,“ vysvětluje zakladatelka nadace Spoluživot Tereza Šindlerová. Přiznává, že dřív také netušila, že u nás existuje institut hostitele – takže zkušenosti, které sama získala, teď i v nadaci předává dalším.

„V mém srci mám jedno zvláštní poutní místo, a to jsou Skoky. Tam de facto začala má aktivita,“ přiznává historik a spisovatel zaměřený na církevní dějiny Michal Bařinka. „Právě tam jsem se odhodlal k tomu, že chci poutní místa popularizovat a začala ve mně klíčit myšlenka, jestli bych neměl někdy v budoucnu sepsat i turistické průvodce,“ doplňuje v pořadu Hovory.

Stand-up se podle komičky Adély Elbel dá udělat vlastně o čemkoli. „Dá se mluvit o mnoha věcech,“ říká s tím, že se snaží lidem vždy něco předat. „Já dávám naději – to je to nejdůležitější. Vždy může být líp a vždy si to člověk musí zvládnout sám. Každý má tu sílu, jen se nesmí pořád vymlouvat a nečekat od jiných, že něco přijde samo,“ doplňuje v pořadu Hovory.