„Umění mám v DNA. Neumím si představit čistou bílou zeď. I když dědeček neměl co jíst, stejně koupil obraz. Takže mám v sobě zakódováno, že mám sbírat umění," říká o odkazu předků Jakub Kodl. Nejmladší z rodiny, která už několik generací obchoduje s uměním a aktuálně připravuje otevření třípodlažní skleněné galerie na Dvořákově nábřeží v Praze.

Významný český malíř Hynek Martinec už 18 let žije v Londýně. V pražském Centru současného umění DOX vystavuje velmi ojedinělé kresby uhlem přímo na zdech, a to v nadrozměrných velikostech. Za pár týdnů ale kresby zmizí, stejně jako mandala. „To, že dílo zanikne, je podprahová idea, podle které člověk – umělec, neumělec nebo mnich –, vytváří geometrickou kompozic.i. Až přijde čas, tak to rozpráší a začne nanovo,“ popisuje.

Natália Hejková je úspěšná trenérka basketbalových mistryň z klubu USK Praha. Dáma na prahu své osmé životní dekády končí kariéru na vrcholu, kdy se stala jednak trenérkou roku ale hlavně ženou, která své svěřenkyně dovedla až ke zlatu v prestižní eurolize. „Bylo to nečekané vítězství a navíc na konci mé kariéry. Takže, jak se česky říká – je to pohádka s dobrým koncem,“ říká rodačka ze slovenské Žiliny.

Letošní ročník knižních cen Magnesia Litera má vítěze a knihou roku i debutem roku se staly Letnice Miroslava Hlauča, hosta pořadu Hovory. Poslechněte si, co nám řekl koncem loňského roku.

„Nejnáročnější pro celý tým Pražského jara je těch aktuálních pár dní před začátkem,“ říká ředitel festivalu Pavel Trojan ml. Už 80. ročník Pražského jara začíná 12. května a končí 3. června.

„Nejsem až tak spisovatelkou detektivek, spíš vždy vezmu téma, na které pak naroubuji žánr, který mě v té chvíli napadne,“ popisuje spisovatelka Petra Klabouchová. „Nominace na výroční knižní ceny Magnesia Litera v kategorii fantastika je pro mne hodně fantastická,“ přiznává autorka knihy Ignis fatuus.

„Paliativní léčba znamená, že se lékař snaží ošetřit všechny čtyři rozměry pacienta: fyzický, emocionální, sociální a spirituální,“ vysvětluje kněz a bioetik Marek Orko Vácha v pořadu Hovory. „Paliativní péče už dávno není jen podávání utišujících prostředků – to tak bylo asi tak v 90. letech. Dnes je to sebevědomý obor, který se musel dostat přes jednu nejdůležitější věc, kterou je komunikace s pacientem,“ dodává.

„Děti sice nemluví, ale leccos sdělit dokážou už jen pohledem. Třeba ve chvíli, kdy třeba čtyřměsíční dítě položíte na záda, vidíte, že by mělo být stabilní, ale není – i to je pro mne informace,“ popisuje fyzioterapeut Petr Zahradník.

„Svatý týden je krásný. Nechci snižovat náboženský význam, ale zajímavé, jak to na člověka funguje – když má být půst, mám největší hlad,“ říká dramaturg náboženského vysílání České televize Martin Horálek.