Ta práce je spojená s fyzickou námahou, nosíte těžké foťáky, někdy se stane, že skutečně fotografové běží na místo a kdo tam doběhne první, tak to má vyfocené líp než ten, který tam doběhne později." O svých nejoblíbenějších fotkách i současné práci manažera Czech Press Photo mluví v Hovorech s Tatianou Čabákovou.

„Kdyby se nějakým zázrakem povedlo přenést Telegraph Gallery z Olomouce do Prahy, návštěvnost by vzrostla klidně i dvacetinásobně,“ říká šéfkurátor Mira Macík. Telegraph totiž není pouze galerie, jde o multifunkční platformu propojující kulturu, práci i odpočinek.

„U jedné práce odpočívám od druhé. A zatím mi to vychází – někdy to tedy přeháním a je toho moc,“ popisuje Alena Ježková. Je spisovatelkou, ale také dlouholetou novinářkou, publicistkou a byla i poradkyní volební prezidentské kampaně nezávislého senátora Pavla Fischera.

„ADHD se promítá úplně do všeho, co dělám. Jak to dělám, jak myslím, cítím, jak žiju, jaké mám vztahy i jak spravuji své finance,“ popisuje Klára Kubíčková, spoluautorka knihy Roztěkané: Jak se žije ženám s ADHD. Sama získala diagnózu až ve 42 letech.

„Těsně před začátkem pandemie covidu-19 mi zřejmě na covid zemřela maminka. Pak se u nás na JIPce objevil známý první pacient ,taxikář‘, kterého jsme pak převáželi na VFN na Karlově náměstí a nakonec zachránili,“ vzpomíná na první dny pandemie lékařka Martina Koziar Vašáková. Její specializací je vnitřní lékařství, pneumologie, alergologie a také klinická imunologie.

O jeho toulkách zmrzlou divočinou si s ním povídá Vladimír Kroc.

Životním krédem polárního průzkumníka a, jak sám sobě říká, špacírníka Václava Pištory je To live not exist neboli Žít a nejen existovat. Založil také stejnojmenný projekt, se kterým se snaží s dětmi sdílet zkušenosti z různých komunit světa. Zaměřuje se na mladé lidi a snaží se jim ukazovat cesty, kudy by se mohli v životě ubírat „Jsou to aktivity jako dát si cíl a pracovat na něm každý den,“

„Často za mnou jako psychologem chodí ti, kteří řeší vztahové trápení, ale nejčastěji jde o vztah sám se sebou, který se pak promítá i do okolí,“ popisuje psycholog gymnázia v Brně a psychoterapeut Martin Hofman.

„Umění mám v DNA. Neumím si představit čistou bílou zeď. I když dědeček neměl co jíst, stejně koupil obraz. Takže mám v sobě zakódováno, že mám sbírat umění," říká o odkazu předků Jakub Kodl. Nejmladší z rodiny, která už několik generací obchoduje s uměním a aktuálně připravuje otevření třípodlažní skleněné galerie na Dvořákově nábřeží v Praze.