Filmu to pomáhá, i když komfortnější by pro mě bylo zavřít se doma a pracovat na dalším projektu. Je to fáze propagace filmu, mám z toho radost, zároveň trochu stres," přiznává. "Až teď jsme dostali příležitost udělat celovečerní vietnamský film, pracovali jsme na něm osm let. Otázku vlastní identity jsem si, myslím, díky tomu vyřešil a budu rád, když pomůžeme i dalším lidem, kteří tyto otázky řeší," dodává. Jaké je být českým Vietnamcem? Co vietnamská komunita filmu Letní škola 2001 vytýká? Proč si do filmu vybral neherce? Moderuje Michael Rozsypal.

Po gymnáziu nešel podnikatel Vojtěch Hlavenka na vysokou školu, chtěl hned podnikat. „Primárně proto, že mám trochu problém s autoritami a chtěl jsem vždy věci dělat ,po svém‘ a hlavně něco tvořit. Podnikání nebo práce v neziskovém sektoru to krásně splnilo. To je ten můj vlastní svět,“ přiznává v pořadu Hovory.

Tanečně divadelní představení Od vedle performerky, tanečnice a mimky Michaely Staré je inspirováno životem v panelovém bytě a sousedskými vztahy. „Troufám si říct, že je to pojato humorně, pro někoho jde o odlehčený příběh, další uvidí situace, které moc dobře zná, pokud tedy v paneláku žije. Je tam i to vrtání, zvuky a ruchy, které každodenně slýcháme,“ popisuje.

„Jedna z hypotéz, kterou jsem vložila do své knihy Klimasmutek, je, že určitou formu klimatické úzkosti, smutku, nějaké reakce – jakkoli subtilní, malé, rychlé – jsme možná prožili téměř všichni. Pokud vám někdo řekne, že skončí svět, na lidstvo, že čekají obrovské války o vodu a podobně, tak v kom by to nevyvolalo strach,“ ptá se publicistka a terapeutka v zácviku Jitka Holasová v pořadu Hovory.

Film Lení škola, 2001 je první celovečerní film o vietnamské komunitě v Česku, poprvé byl představený divákům na festivalu v Karlových Varech. „Jiný celovečerní film na stejné téma, s touto autentickou sondou tady není,“ říká režisér snímku Dužan Duong. Na to, že se tak rázem stal „mluvčím“ vietnamské komunity, pak říká: „Asi někdo musí stát v první řadě, ale doufám, že nebudu jediný a že se připojí další,“ doplňuje v pořadu Hovory.

„S příchodem umělé inteligence AI se svět kyberbezpečnosti nesmírně zrychlil, a to jak na straně dobra, tak zla,“ říká šéf české pobočky firmy Checkpoint Miloslav Lujka. „Když to zjednoduším, tak celosvětově se každé čtyři roky zdvojnásobí počet kybernetických útoků, v České republice se ale ztrojnásobí,“ dodává.

Pětihektarový skleník s rajčaty v Brně už několik let monitoruje robot Fravebot, kterému říkají Franta. Za jeho vývojem stojí tým, ve kterém hraje nemalou roli pěstitel a inovátor Matěj Sklenář. „Skleníkové pěstování je jiné než to na poli – my řešíme každou rostlinu. A čím víc informací máme, tím můžeme líp pěstovat,“ říká majitel farmy Raječek. „S robotem dokážeme ovlivnit mnoho věcí – řekne nám, kolik máme zralých plodů na rostlině, takže s jakou úrodou můžeme počítat.“

Snažíme se zjistit, co chtějí rodiče, děti, zřizovatelé škol, učitelé i ředitelé, shrnuje Jitka Gabašová svou roli regionální průvodkyně ve školství v organizaci Eduzměna. Děti totiž můžou mít od školy jiné potřeby a očekávání než ředitelé nebo úřady. „Děti chodí do školy hlavně proto, aby tam byly se svými spolužáky. Učení je zajímá, ale jen když je opravdu pro ně, když chápou přínos,“ přibližuje.

„Slovo je dláto, kterým tvoříme – v metaforickém smyslu slova – lidské bytosti, které jsou kolem nás. Slovem můžete zranit – a s tím mají jistě své zkušenosti všichni učitelé. Já si někdy takové chvíle v životě dodnes vyčítám, přestože je to dávná minulost,“ přiznává katolický kněz a bioetik Marek Orko Vácha v pořadu Hovory.