Je to už 40 let od Černobylu, tedy od nejzávažnější havárie v historii jaderné energetiky v tehdy ruském (dnes ukrajinském) městě. Hostem je novinář a fotograf Václav Vašků, který se vlivům černobylské katastrofy na člověka nebo na přírodu věnuje už od roku 2005.

„Když mám napsat divadelní hru, třeba Červenou karkulku, tak si sednu a píšu svoji variantu příběhu o Červené karkulce. U básní to nejde,“ vysvětluje básník, spisovatel, dramatik a publicista Jiří Teper. Ve svých nevyumělkovaných, ale působivých básních se věnuje Praze, rodnému Nymburku, lásce i tématům ztráty.

Pod názvem Exoti vychází kniha povídek spisovatelky Barbora Šťastné. Inspirací pro ně byly reálné události a skutečné osudy zachycené v archivu projektu Paměť národa. „Kniha vypráví příběhy lidí, kteří se odlišovali od té konformní většiny zejména během doby normalizace. Tehdy k tomu stát se exotem stačilo velice málo – jinak se oblékat, mít dlouhé vlasy, nebýt vdaná, nemít ty dvě děti,“ přibližuje autorka.

Jsme vystaveni neustálému tlaku, podnětům a očekáváním. A právě proto je psychohygiena čím dál důležitější. Chvíle, kdy se zastavíme, nasloucháme si a učíme se třeba rozumět tomu, co prožíváme. A u dětí navíc platí, že emoce často neumějí pojmenovat. O to víc potřebují bezpečný prostor, kde je mohou sdílet. A jedním z takových prostorů může být obyčejné čtení. Může knížka pomáhat mluvit o emocích, o strachu i o odvaze?

Strejček a Rak opět spolu. To je název benefičního koncertu, který se chystá na 29. dubna v Betlémské kapli pro vážně nemocného herce Alfreda Strejčka. „Co se týče kondice, radosti ze života, tvůrčí potence, myšlení, paměti, je to prostě génius. Pohybová stránka je na tom bohužel hůře,“ říká v Hovorech emeritní profesor AMU, moderátorův přítel a organizátor hudebního večera Štěpán Rak.

Dospívání je období, ve kterém se mladí lidé učí odhadovat riziko, nést důsledky vlastních rozhodnutí a zkoušet, kde jsou jejich hranice. Dnešní děti jsou ale ochuzeny o dobrodružství, což negativně ovlivňuje jejich sebepojetí i zkušenost se světem. „V dospívání je zkoušení hranic úplně zásadní aspekt dobrého vývoje člověka. Když nemůžu ochutnat limit, nevím, kolik si toho můžu v životě dovolit,“ říká klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková.

Od začátku invaze na Ukrajinu sleduje rozpínání Ruska celý svět. Jak ale nakládat s kulturou a literaturou agresorského státu? „Pro mě je podstatné mluvit s lidmi a nespoléhat se jen na zahraniční agentury. Dostat se k lidem a vyptat se jich na to, jak u nich ta situace vypadá,“ říká překladatel a komentátor Jan Machonin.

Když změníme příběh na začátku, otevíráme lepší konce – takové je motto letošního ročníku osvětového Týdne rané péče. „Rodiny s dětmi se speciálními potřebami bychom měli podpořit, dát jim najevo, že jsou vítány,“ říká poradkyně rané péče Pavla Foster Skalová.

„Stále se snažím vymýšlet nové přístupy a myslím, že klasická prezentace vážné hudby už je možná přežitá,“ říká houslový virtuos a pořadatel festivalu Hvězdy nad Vltavou Pavel Šporcl v pořadu Hovory. Bylo těžké odložit ikonický šátek, který během prvních sedmi let na vystoupeních nesundaval? A jak přistupuje k možnostem vlastního růstu v oboru?