Vysoký krevní tlak je diagnóza, kterou člověk dlouho nemusí cítit. Za číslem na tlakoměru se ale může skrývat i způsob života, nedostatek pohybu, průmyslově zpracované potraviny nebo chronický stres. „Víme, že se v České republice pohybuje možná 800 tisíc až milion osob, které mají vysoký krevní tlak a neví o tom,“ poukazuje v Hovorech Jitka Mlíková Seidlerová, primářka II. Interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.

Sebevědomí je pojem, který se na psychoterapiích zkoumá ze všech úhlů. V průběhu života se u lidí mění a formuje. Utváří ho rodina i sociální sítě. „Sebevědomí je plastické a přizpůsobuje se situacím. Nezůstává ve stavu ušlápnutosti a vždycky hledá rovnováhu, tedy stav, kdy vím, že jsem v principu hodnotný člověk, který na tento svět patří a něco sem přináší,“ říká psycholožka a spoluautorka podcastu Psychobitches Olga Vlachynská.

Mluví o jazycích, které mizí rychleji, než si stíháme uvědomit. Etnolingvista a cestovatel Miroslav Černý vyráží do světa hledat to, co se z map i paměti pomalu vytrácí. Řeči, příběhy, identity celých kultur. Navštívil desítky zemí, setkával se s komunitami od Amazonie po sever Evropy a sleduje, jak každých pár dnů umlkne jeden jazyk. Je to ještě poznávání světa, anebo už sledujeme to, jak starý svět tiše a postupně mizí?

Ve čtvrtek začal 66. ročník Zlín Film Festivalu, který je nejstarší a největší akcí svého druhu na světě. Do 3. června představí na tři stovky snímků z rekordních 57 zemí a láká i na účast jmen jako Aidan Gillen ze Hry o trůny. „Nám se ho podařilo přivést takovým krásným způsobem, protože bude součástí delegace k dalšímu soutěžnímu filmu, který je z Irska a jmenuje se Trad,“ popisuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus dlouholetá umělecká ředitelka festivalu Markéta Pášmová.

Západní víra se mnohdy zaměřuje na duši a tělo může opomíjet. Do vztahu s vírou a Bohem se ale často promítá i zážitek z vedeného pohybu. „Myslím, že nejúžasnější je, když se člověk naučí slyšet tělem,“ poukazuje v Hovorech lektor pohybu a zakladatel konceptu JK Pohyb Jiří Kubeš, který na svých kurzech spojuje pohyb s křesťanskou vírou.

Režisér, fotograf a cestovatel Jan Svatoš popisuje svou expedici po Itálii po stopách Johanna Wolfganga Goethe. Vadí mu moderní konzumní turistika. „Lidem nejde o historii nebo podstatu místa, potřebují jen svůj obličej v popředí a památky či krajina fungují pouze jako pozadí,“ vysvětluje.

„Vyjeli jsme do zemí, jako je Thajsko nebo Japonsko, a zkoumali, jak moc současná kultura ovlivňuje sexualitu mladých lidí a jak velký vliv na nás mají zdroje, které konzumujeme zvenčí,“ říká Barbora Baronová, autorka knihy Soft a zakladatelka nakladatelství wo-men.

„Jsem muzikant i manažer, jedno pomáhá k odpočinku od druhého. O víkendech se vrhnu na pódia po pracovním týdnu a funguje to,“ popisuje svou profesní dvojjedinost muzikant, hudební producent a člen kapely Jelen Alexandr Smutný.

I po 13 letech vystupování se stejnou kapelou se dá zažít něco nového. Pro Razam to bude koncert pod otevřeným nebem na Vyšehradě, který odehrají ve čtvrtek 28. května. „Pokud se to povede, tak by lidé měli opravdu krásně vidět i na Prahu,“ láká zakládající členka uskupení Iva Marešová na akci, která má být mimo show i rituál.

Patří mezi výrazné osobnosti českého filmu a ve svých snímcích opakovaně tematizuje dynamiku rodiny a vztahů. V nejnovějším filmu Nevděčné bytosti řeší anorexii i rozpad rodiny. „Velmi rád pozoruji postavy, jak se trochu trápí ve svých lidských slabostech, ke kterým mám ale naprostou empatii,“ přibližuje v Hovorech režisér a scenárista Olmo Omerzu.

Stanislav Krajči je ředitelem projektu Trenčín 2026. Slovenské město se letos honosí titulem Evropské hlavní město kultury. „Otevírací víkend předčil naše očekávání možná až trojnásobně. Proti projektu neexistuje nějaký velký odpor,“ říká ředitel.