Opuštěné Staroměstské náměstí, zarostlé Hlavní nádraží a polorozpadlé Národní muzeum. Tyto a další výjevy z postapokalyptické Prahy vytváří a na sociálních sítích ukazuje Václav Krejčí, motion designer a art director na TV Prima. „Celé to vzniklo náhodou. Chtěl jsem si vystřelit z kolegy, tak jsem vyfotil jeho kancelář a vytvořil jsem obrázek, jak by vypadala po tom, co by tam vybuchla bomba,“ říká Krejčí.

Jestli si myslíte, že Prahu dokonale znáte, pravděpodobně se mýlíte. Město, které máme zaškatulkované do známých pohlednic i vyhlídek, má ještě jednu tvář. Tišší, syrovější a často přehlíženou. „Považuji za mýlku, že se na okraji měst stahují nějak nebezpeční lidé,“ poukazuje v Hovorech výtvarník a muzikant Tomáš Staněk, který netradiční místa umělecky zmapoval v Periferním průvodci Prahou.

Žluté sovětské vozy Trabant vystřídal za stejně zabarvenou obojživelnou „žábu“, dobrodružství a dlouhé cesty po vzdálených krajinách ale zůstaly. Cestovatel, novinář a cestopisec Dan Přibáň před letošním vydáním seriálu Žlutou žábou až do Mongolska oslavil 50. narozeniny. „Když je člověku třeba 30, tak si říká, že za chvíli bude starý. A pak vždycky zjistí, že není,“ říká v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Sport, výlety nebo zahradničení. I hendikepované děti mají právo na výzvu, pohyb a dobrodružství. Tuto myšlenku prosazuje mnoho let ředitel školy Arkadie v Teplicích, kam chodí děti s mentálním a kombinovaným postižením. „Domnívám se, že by ve škole měla být přítomná nějaká mírná tenze, mírná zátěž. I možná prvek, že něco musíme,“ poukazuje v Hovorech speciální pedagog, psychoterapeut a ředitel školy Ivan Růžička.

„Přechod k tabletu byl strašně náročný, úplně mi to rozhodilo rukopis.Teď už se v tom cítím dobře a dává mi to volnost i spoustu výrazových možností. Díky tomu mě to zase začalo opravdu bavit,“ vzpomíná Miroslav Kemel. V současné době kreslí pro deník Právo. Kromě toho vydal už pět desek a koncertuje se svou kapelou.

Svět se zrychlil, soustředění a čas na psaní a na čtení je jen pro vyvolené. Jsou ale vůbec takoví? Otázka, kterou Jáchym Topol doprovodil vydání svého nového románu Peklo neexistuje.

„Náhody jsou motorem veškerého umění,“ řekla herečka Martina Preissová nedávno v rozhovoru, ve kterém slavila životní jubileum i čtvrtstoletí na prknech Národního divadla. Můžete ji také znát z řady populárních seriálů – novou Nemocnicí na kraji města počínaje, přes Slunečnou až po seriál Kamarádi. Kromě herectví ale také píše knihy.

Jedna z nejhranějších českých skladatelek se narodila před 111 lety v Brně. I přes její krátký život ukončený nemocí stihla obdržet Smetanovu cenu za její Vojenskou symfonietu a prorazila do maskulinního světa dirigování. Osudu Vítězslavy Kaprálové se filmově věnoval dokumentarista Petr Záruba. „Byla první studentkou brněnské konzervatoře, která vystudovala skladbu a dirigování,“ popisuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Krátkozrakost je výrazným civilizačním problémem a do roku 2050 by mohla postihnout asi polovinu světové populace. Zhoršující zrak u dětí ovlivňuje genetika, ale také způsob života nebo čas strávený u obrazovek. „Růst dioptrií je spojený s tím, jestli je dítě závislé na sociálních sítích nebo hrách,“ poukazuje v Hovorech optometrista Ondřej Policar, který se věnuje prevenci krátkozrakosti u dětí a spolupráci očí.