„Ve vztazích matek a dětí jsou typy žen, které manipulují útokem na charakter, nebo ty, které mažou med kolem pusy. Mluvím hlavně o ženách, které vyrostly v době, kdy nebylo tak běžné jako dnes zabývat se svým vlastním nitrem,“ říká psychoterapeutka a psycholožka Alexandra Lammelová. Tématu manipulace se věnuje i další díl z cyklu Ctnosti a neřesti, který uvádí Dejvické divadlo a Český rozhlas Plus.

Lucie Králík Rosická je textilní umělkyně. „Proces tvorby kviltu zbožňuji, začala jsem ho nazývat kresba nití. Tvorba je do jisté míry pro každého umělce terapie, jako nástroj, jak přemýšlet sám o sobě. Stále více vnímám, jaké je to privilegium – mít možnost se zabývat tím, co potřebuji řešit,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Amyotrofická laterální skleróza (ALS) je vzácné, ale nevyléčitelné neurologické onemocnění, které postupně oslabuje svaly. Bere lidem možnost hýbat se, mluvit, polykat a nakonec i dýchat. „Nemoc je opravdu nevybíravá. Nejčastěji postihuje muže kolem 50 let, ale máme mnoho velmi mladých pacientů a mnoho sportovců,“ vysvětluje v Hovorech Českého rozhlasu Plus ředitelka neziskové pacientské organizace ALSA Eva Bezuchová.

Štefan Margita patří k tenoristům, kteří vystupovali na nejvýznamnějších operních scénách světa: v milánské La Scale, londýnské Covent Garden či Metropolitní opeře v New Yorku. Tento rok oslaví 70. narozeniny a na operním jevišti uzavře jednu část svojí kariéry. „Jsem pyšný na to, že jsem schopný odejít. Dokud mi to bude zpívat, chci dál dělat koncerty, ale už nechci studovat žádné nové produkce,“ říká v pořadu Hovory.

Je to už 40 let od Černobylu, tedy od nejzávažnější havárie v historii jaderné energetiky v tehdy ruském (dnes ukrajinském) městě. Hostem je novinář a fotograf Václav Vašků, který se vlivům černobylské katastrofy na člověka nebo na přírodu věnuje už od roku 2005.

„Když mám napsat divadelní hru, třeba Červenou karkulku, tak si sednu a píšu svoji variantu příběhu o Červené karkulce. U básní to nejde,“ vysvětluje básník, spisovatel, dramatik a publicista Jiří Teper. Ve svých nevyumělkovaných, ale působivých básních se věnuje Praze, rodnému Nymburku, lásce i tématům ztráty.

Pod názvem Exoti vychází kniha povídek spisovatelky Barbora Šťastné. Inspirací pro ně byly reálné události a skutečné osudy zachycené v archivu projektu Paměť národa. „Kniha vypráví příběhy lidí, kteří se odlišovali od té konformní většiny zejména během doby normalizace. Tehdy k tomu stát se exotem stačilo velice málo – jinak se oblékat, mít dlouhé vlasy, nebýt vdaná, nemít ty dvě děti,“ přibližuje autorka.

Jsme vystaveni neustálému tlaku, podnětům a očekáváním. A právě proto je psychohygiena čím dál důležitější. Chvíle, kdy se zastavíme, nasloucháme si a učíme se třeba rozumět tomu, co prožíváme. A u dětí navíc platí, že emoce často neumějí pojmenovat. O to víc potřebují bezpečný prostor, kde je mohou sdílet. A jedním z takových prostorů může být obyčejné čtení. Může knížka pomáhat mluvit o emocích, o strachu i o odvaze?

Strejček a Rak opět spolu. To je název benefičního koncertu, který se chystá na 29. dubna v Betlémské kapli pro vážně nemocného herce Alfreda Strejčka. „Co se týče kondice, radosti ze života, tvůrčí potence, myšlení, paměti, je to prostě génius. Pohybová stránka je na tom bohužel hůře,“ říká v Hovorech emeritní profesor AMU, moderátorův přítel a organizátor hudebního večera Štěpán Rak.

Dospívání je období, ve kterém se mladí lidé učí odhadovat riziko, nést důsledky vlastních rozhodnutí a zkoušet, kde jsou jejich hranice. Dnešní děti jsou ale ochuzeny o dobrodružství, což negativně ovlivňuje jejich sebepojetí i zkušenost se světem. „V dospívání je zkoušení hranic úplně zásadní aspekt dobrého vývoje člověka. Když nemůžu ochutnat limit, nevím, kolik si toho můžu v životě dovolit,“ říká klinická psycholožka a psychoterapeutka Barbora Janečková.