Film Lení škola, 2001 je první celovečerní film o vietnamské komunitě v Česku, poprvé byl představený divákům na festivalu v Karlových Varech. „Jiný celovečerní film na stejné téma, s touto autentickou sondou, tady není,“ říká režisér snímku Dužan Duong. Na to, že se tak rázem stal „mluvčím“ vietnamské komunity, pak říká: „Asi někdo musí stát v první řadě, ale doufám, že nebudu jediný a že se připojí další,“ doplňuje v pořadu Hovory, který vysíláme v repríze.

„Jak nejlépe hrát, než jet do té země, nějakou dobu tam bydlet a navnímat nejenom, jak tam lidé přemýšlí, jakým jazykem mluví, co jedí, co dělají, nebo jak fungují v divadlech a orchestrech,“ říká dirigent Ondřej Soukup, který studoval na prestižních hudebních školách v Londýně a v Kodani a tento rok ho čeká debut na festivalu Pražské jaro.

Podle České školní inspekce jsou zachyceny jen 0,3 procenta nadaných dětí ze 3 procent, které jsou v populaci. „Dali jsme dohromady tým vědců, diagnostiků a programátorů a vytvořili jsme diagnostické hry. Dítě sedne k počítači, řeší zábavné úlohy, sbírá body a my jsme po necelé hodině schopni změřit jeho schopnosti,“ říká docentka katedry psychologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a ředitelka Národního centra podpory nadání Invenio Šárka Portešová.

„Česká občanská společnost je výjimečně zdravá a postupně se učí být sebevědomá. Ještě ale není tam, kde by měla být, proto o sobě pořád uvažuje jako o malém národu, což není,“ říká lidskoprávní aktivista Igor Blaževič.

„AI nám ukazuje, kam jsme to jako lidstvo dopracovali. Třeba ve snaze získat kontrolu nad věcmi jsme vytvořili něco, u čeho se bojíme, že získá kontrolu nad námi samotnými,“ říká Lukáš Sedláček, zakladatel Týdne inovací a vzdělávací platformy ELAI. Nyní mu vychází kniha Nazí v době AI, která se mimo jiné zabývá otázkami lidské identity tváří v tvář algoritmům.

Na konci jara to bude 160 let ode dne, kdy měla v Praze premiéru operní klasika Prodaná nevěsta. O letních prázdninách bude v hvězdném obsazení k vidění na zámku Liteň nedaleko Karlštejna v rámci Festivalu Jarmily Novotné. Kariéra české operní pěvkyně a hollywoodské herečky je totiž se hrou Bedřicha Smetany neodmyslitelně spjatá. „Novotná s ní 27. června 1925 ve svých 17 letech poprvé debutovala v Národním divadle,“ poukazuje v Hovorech výkonná ředitelka akce Ivana Leidlová.

Litografická dílna v pražské Říční ulici patří v Česku k nejstarším svého druhu. Své grafiky tam tiskly generace výtvarníků a technologie se za více jak sto let nezměnila. „Je to tisk z plochy, nic tam není vyryto, prohloubeno ani vyvýšeno,“ vysvětluje v Hovorech majitel dílny, akademický malíř a grafik Martin Bouda. „Potřebujete opravdu štětec, vlastní um a kámen,“ doplňuje jeho syn Matěj Bouda, který v tiskařské tradici pokračuje.

Od času Antonína Benjamina Svojsíka v tehdy ještě mladém 20. století do současného století 21. uplynulo už hodně vody, lesy zašuměly už milionkrát. Někdo má skaut spojený výhradně s dětstvím, někoho skautská lilie provází od času vlčat a světlušek až do hluboké životní zralosti. „Do skauta jsem vstoupil až na podzim roku 1968. A byl to naprosto zásadní převrat v mém životě,“ říká emeritní vedoucí skautského střediska v Říčanech Mirko Veselý zvaný Balú.

Kniha Co já? Co ty? Miřenky Čechové se dostala do long listu nominací na cenu Magnesia Litera. „Hněv je nám často odpírán a já jsem ho v této knize chtěla tematizovat jako životadárný zdroj odporu,“ říká její autorka a divadelní režisérka.

Divadelní prkna nebo filmovou kameru někdy herci vystřídají za mikrofon. Nový detektivní audioseriál Zločin na českém klondajku posluchače oslovuje skrze zvuk a vrací je na konec 19. století. „Můžete se soustředit jen na hlas a všechno tím předávat. Tělo odpočívá a je to jen o myšlenkách a o hlase,“ popisuje v Hovorech herec Jiří Vyorálek, který na tvorbu audioseriálu zavzpomínal s kolegyní Karin Bílíkovou.