- Podcasty
- Hovory
Poslechněte si podcast: Teleky: Dejvické divadlo i Provázek mají svůj „stejné zákys“
Herec a tanečník Dominik Teleky je novou posilou hereckého souboru Dejvického divadla. Do Prahy přichází z brněnské Husy na provázku. „Je tam rodinná atmosféra. Na Provázku tomu kolega Honza Kolařík říká ‚stejné zákys‘,“ srovnává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus své brněnské a pražské angažmá Teleky, který o sobě na instagramovém profilu píše, že je umělec, herec, šašek, trhač žil, trhač kulis, běžec, atlet duše, lední medvěd.
Hovory
Rozhovor s osobností, která má zajímavý osobní i profesní život a názory. Hosty pořadu jsou respektované, ne nutně mediálně známé tváře všech oblastí společnosti.
Na Ukrajině se daří pomáhat, přestože Rusové nemocnice cíleně bombardují, říká chirurg Trachta
Jan Trachta je dětský chirurg, který už absolvoval 13 misí pod hlavičkou mezinárodní humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic: „U intenzivních misí byla každý den výzva, protože Lékaři bez hranic řeší opravdu těžké situace. Do Čech jsem si z toho přinesl nasazení a odvahu jít netradiční cestou a přemýšlet jinak,“ říká.
Příběh jsem psal tak, aby se líbil mně, mé ženě, dětem a kamarádům, říká o své knize písničkář Suchý
Velké dobrodružství dědečka a jeho psa představuje ve své knižní prvotině hudebík Tomáš Suchý. Inspiroval ho skutečný příběh z povodní v Česku a na Moravě v roce 2002. „Nás osobně postihly také – byť jsme tam zrovna v tu chvíli nebyli – jelikož máme na Berounce chatu pod Týřovem,“ vypráví v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus, jak ho napadlo, že svého knižního protagonistu pošle i se zbytkem chaty po řece do Hamburku.
Lidé stále více přicházejí s tím, že je děsí svět. Pomáhám jim najít vlastní misi, míní psycholog
Politická situace ve světě může stále více zasahovat do našich osobních nejistot a obav. Ve své praxi si toho všímá i psycholog a psychoterapeut Jan Siřínek, který lidem pomáhá najít jejich úkol v neovlivnitelných situacích a zaměřuje se také na speciální formu terapie. „Je to pochopení, zážitek, o kterém předpokládáme, že se v mozku zapíše na správné místo,“ vysvětluje v Hovorech.
Celé to vzniklo náhodou. Chtěl jsem si vystřelit z kolegy, vzpomíná tvůrce projektu Postapo Praha
Opuštěné Staroměstské náměstí, zarostlé Hlavní nádraží a polorozpadlé Národní muzeum. Tyto a další výjevy z postapokalyptické Prahy vytváří a na sociálních sítích ukazuje Václav Krejčí, motion designer a art director na TV Prima. „Celé to vzniklo náhodou. Chtěl jsem si vystřelit z kolegy, tak jsem vyfotil jeho kancelář a vytvořil jsem obrázek, jak by vypadala po tom, co by tam vybuchla bomba,“ říká Krejčí.
Program Tichý oddíl je analogií kláštera, vězňům přináší naději, říká kaplanka Čobanová
„Ve věznicích nejsou zavření jenom odsouzení, ale také zaměstnanci vězeňské služby. A to nenormální prostředí se na nich podepisuje,“ říká předsedkyně Vězeňské duchovenské péče a zároveň kaplanka v pardubické věznici Kristýna Čobanová. Její projekt Tichý oddíl si klade za cíl přinést do hlučného prostředí cel trochu klidu a naděje.
Graffiti ho naučilo vnímat město. Lidé v periferii hledají klid, ne konflikt, míní výtvarník Staněk
Jestli si myslíte, že Prahu dokonale znáte, pravděpodobně se mýlíte. Město, které máme zaškatulkované do známých pohlednic i vyhlídek, má ještě jednu tvář. Tišší, syrovější a často přehlíženou. „Považuji za mýlku, že se na okraji měst stahují nějak nebezpeční lidé,“ poukazuje v Hovorech výtvarník a muzikant Tomáš Staněk, který netradiční místa umělecky zmapoval v Periferním průvodci Prahou.
Dan Přibáň: Žlutá žába je jako letadlo. Jakmile se s ní vjede do vody, je to překvapivě v pohodě
Žluté sovětské vozy Trabant vystřídal za stejně zabarvenou obojživelnou „žábu“, dobrodružství a dlouhé cesty po vzdálených krajinách ale zůstaly. Cestovatel, novinář a cestopisec Dan Přibáň před letošním vydáním seriálu Žlutou žábou až do Mongolska oslavil 50. narozeniny. „Když je člověku třeba 30, tak si říká, že za chvíli bude starý. A pak vždycky zjistí, že není,“ říká v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus.
Ve výchově to nejde bez empatie a limitů, mozek po nich touží, míní ředitel školy pro hendikepované
Sport, výlety nebo zahradničení. I hendikepované děti mají právo na výzvu, pohyb a dobrodružství. Tuto myšlenku prosazuje mnoho let ředitel školy Arkadie v Teplicích, kam chodí děti s mentálním a kombinovaným postižením. „Domnívám se, že by ve škole měla být přítomná nějaká mírná tenze, mírná zátěž. I možná prvek, že něco musíme,“ poukazuje v Hovorech speciální pedagog, psychoterapeut a ředitel školy Ivan Růžička.
Kemel: Už zruba deset let kreslím přímo do tabletu. Na začátku jsem kresby vozil do redakce tramvají
„Přechod k tabletu byl strašně náročný, úplně mi to rozhodilo rukopis.Teď už se v tom cítím dobře a dává mi to volnost i spoustu výrazových možností. Díky tomu mě to zase začalo opravdu bavit,“ vzpomíná Miroslav Kemel. V současné době kreslí pro deník Právo. Kromě toho vydal už pět desek a koncertuje se svou kapelou.
Slova se nikdy tak často nepoužívala. Možná proto se trochu otřepávají, míní spisovatel Topol
Svět se zrychlil, soustředění a čas na psaní a na čtení je jen pro vyvolené. Jsou ale vůbec takoví? Otázka, kterou Jáchym Topol doprovodil vydání svého nového románu Peklo neexistuje.