Jan Trachta je dětský chirurg, který už absolvoval 13 misí pod hlavičkou mezinárodní humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic: „U intenzivních misí byla každý den výzva, protože Lékaři bez hranic řeší opravdu těžké situace. Do Čech jsem si z toho přinesl nasazení a odvahu jít netradiční cestou a přemýšlet jinak,“ říká.

Velké dobrodružství dědečka a jeho psa představuje ve své knižní prvotině hudebík Tomáš Suchý. Inspiroval ho skutečný příběh z povodní v Česku a na Moravě v roce 2002. „Nás osobně postihly také – byť jsme tam zrovna v tu chvíli nebyli – jelikož máme na Berounce chatu pod Týřovem,“ vypráví v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus, jak ho napadlo, že svého knižního protagonistu pošle i se zbytkem chaty po řece do Hamburku.

Politická situace ve světě může stále více zasahovat do našich osobních nejistot a obav. Ve své praxi si toho všímá i psycholog a psychoterapeut Jan Siřínek, který lidem pomáhá najít jejich úkol v neovlivnitelných situacích a zaměřuje se také na speciální formu terapie. „Je to pochopení, zážitek, o kterém předpokládáme, že se v mozku zapíše na správné místo,“ vysvětluje v Hovorech.

Opuštěné Staroměstské náměstí, zarostlé Hlavní nádraží a polorozpadlé Národní muzeum. Tyto a další výjevy z postapokalyptické Prahy vytváří a na sociálních sítích ukazuje Václav Krejčí, motion designer a art director na TV Prima. „Celé to vzniklo náhodou. Chtěl jsem si vystřelit z kolegy, tak jsem vyfotil jeho kancelář a vytvořil jsem obrázek, jak by vypadala po tom, co by tam vybuchla bomba,“ říká Krejčí.

„Ve věznicích nejsou zavření jenom odsouzení, ale také zaměstnanci vězeňské služby. A to nenormální prostředí se na nich podepisuje,“ říká předsedkyně Vězeňské duchovenské péče a zároveň kaplanka v pardubické věznici Kristýna Čobanová. Její projekt Tichý oddíl si klade za cíl přinést do hlučného prostředí cel trochu klidu a naděje.

Jestli si myslíte, že Prahu dokonale znáte, pravděpodobně se mýlíte. Město, které máme zaškatulkované do známých pohlednic i vyhlídek, má ještě jednu tvář. Tišší, syrovější a často přehlíženou. „Považuji za mýlku, že se na okraji měst stahují nějak nebezpeční lidé,“ poukazuje v Hovorech výtvarník a muzikant Tomáš Staněk, který netradiční místa umělecky zmapoval v Periferním průvodci Prahou.

Žluté sovětské vozy Trabant vystřídal za stejně zabarvenou obojživelnou „žábu“, dobrodružství a dlouhé cesty po vzdálených krajinách ale zůstaly. Cestovatel, novinář a cestopisec Dan Přibáň před letošním vydáním seriálu Žlutou žábou až do Mongolska oslavil 50. narozeniny. „Když je člověku třeba 30, tak si říká, že za chvíli bude starý. A pak vždycky zjistí, že není,“ říká v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Sport, výlety nebo zahradničení. I hendikepované děti mají právo na výzvu, pohyb a dobrodružství. Tuto myšlenku prosazuje mnoho let ředitel školy Arkadie v Teplicích, kam chodí děti s mentálním a kombinovaným postižením. „Domnívám se, že by ve škole měla být přítomná nějaká mírná tenze, mírná zátěž. I možná prvek, že něco musíme,“ poukazuje v Hovorech speciální pedagog, psychoterapeut a ředitel školy Ivan Růžička.

„Přechod k tabletu byl strašně náročný, úplně mi to rozhodilo rukopis.Teď už se v tom cítím dobře a dává mi to volnost i spoustu výrazových možností. Díky tomu mě to zase začalo opravdu bavit,“ vzpomíná Miroslav Kemel. V současné době kreslí pro deník Právo. Kromě toho vydal už pět desek a koncertuje se svou kapelou.

Svět se zrychlil, soustředění a čas na psaní a na čtení je jen pro vyvolené. Jsou ale vůbec takoví? Otázka, kterou Jáchym Topol doprovodil vydání svého nového románu Peklo neexistuje.