Žluté sovětské vozy Trabant vystřídal za stejně zabarvenou obojživelnou „žábu“, dobrodružství a dlouhé cesty po vzdálených krajinách ale zůstaly. Cestovatel, novinář a cestopisec Dan Přibáň před letošním vydáním seriálu Žlutou žábou až do Mongolska oslavil 50. narozeniny. „Když je člověku třeba 30, tak si říká, že za chvíli bude starý. A pak vždycky zjistí, že není,“ říká v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Sport, výlety nebo zahradničení. I hendikepované děti mají právo na výzvu, pohyb a dobrodružství. Tuto myšlenku prosazuje mnoho let ředitel školy Arkadie v Teplicích, kam chodí děti s mentálním a kombinovaným postižením. „Domnívám se, že by ve škole měla být přítomná nějaká mírná tenze, mírná zátěž. I možná prvek, že něco musíme,“ poukazuje v Hovorech speciální pedagog, psychoterapeut a ředitel školy Ivan Růžička.

„Přechod k tabletu byl strašně náročný, úplně mi to rozhodilo rukopis.Teď už se v tom cítím dobře a dává mi to volnost i spoustu výrazových možností. Díky tomu mě to zase začalo opravdu bavit,“ vzpomíná Miroslav Kemel. V současné době kreslí pro deník Právo. Kromě toho vydal už pět desek a koncertuje se svou kapelou.

Svět se zrychlil, soustředění a čas na psaní a na čtení je jen pro vyvolené. Jsou ale vůbec takoví? Otázka, kterou Jáchym Topol doprovodil vydání svého nového románu Peklo neexistuje.

„Náhody jsou motorem veškerého umění,“ řekla herečka Martina Preissová nedávno v rozhovoru, ve kterém slavila životní jubileum i čtvrtstoletí na prknech Národního divadla. Můžete ji také znát z řady populárních seriálů – novou Nemocnicí na kraji města počínaje, přes Slunečnou až po seriál Kamarádi. Kromě herectví ale také píše knihy.

Jedna z nejhranějších českých skladatelek se narodila před 111 lety v Brně. I přes její krátký život ukončený nemocí stihla obdržet Smetanovu cenu za její Vojenskou symfonietu a prorazila do maskulinního světa dirigování. Osudu Vítězslavy Kaprálové se filmově věnoval dokumentarista Petr Záruba. „Byla první studentkou brněnské konzervatoře, která vystudovala skladbu a dirigování,“ popisuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus.

Krátkozrakost je výrazným civilizačním problémem a do roku 2050 by mohla postihnout asi polovinu světové populace. Zhoršující zrak u dětí ovlivňuje genetika, ale také způsob života nebo čas strávený u obrazovek. „Růst dioptrií je spojený s tím, jestli je dítě závislé na sociálních sítích nebo hrách,“ poukazuje v Hovorech optometrista Ondřej Policar, který se věnuje prevenci krátkozrakosti u dětí a spolupráci očí.

„Paní kastelánce jsem věnoval svoje cédéčko s tím, ať si to poslechne, že bych si na hradě rád udělal koncert. Od té doby jsem se vracel stále častěji,“ říká hudebník, textař, skladatel, ale také zakladatel, autor a hybatel projektu Landštejnské legendy Josef Gušlbauer.

Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.

Žijeme v době, která má možná silná slova, ale slabý sluch. Veřejný prostor se drolí na znepřátelené tábory. Vladimír Merta patří k těm, kteří nikdy nebyli pohodlní ani pro moc, ani pro dav. Za normalizace byl umlčován, po roce 1989 zase oslavován. A dnes znovu stojí stranou jednoduchých soudů.