- Podcasty
- Hovory
Poslechněte si podcast: Kulturní politika Smeru nepřináší nic nového. Okolo budovy galerie se snažím nechodit, říká Kusá
Slovenská národní galerie změnila vedení. Politici tvrdí, že slovenská národně konzervativní kultura je utlačovaná. „Já bych chtěla vidět ty příklady. Od té doby, co Smer začal razit tuhle kulturní politiku, nevzniklo z toho nic nového. Jediné, co se stalo, že byla zprzněna naše státní hymna,“ je přesvědčená bývalá ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá.
Hovory
Rozhovor s osobností, která má zajímavý osobní i profesní život a názory. Hosty pořadu jsou respektované, ne nutně mediálně známé tváře všech oblastí společnosti.
Dan Přibáň: Žlutá žába je jako letadlo. Jakmile se s ní vjede do vody, je to překvapivě v pohodě
Žluté sovětské vozy Trabant vystřídal za stejně zabarvenou obojživelnou „žábu“, dobrodružství a dlouhé cesty po vzdálených krajinách ale zůstaly. Cestovatel, novinář a cestopisec Dan Přibáň před letošním vydáním seriálu Žlutou žábou až do Mongolska oslavil 50. narozeniny. „Když je člověku třeba 30, tak si říká, že za chvíli bude starý. A pak vždycky zjistí, že není,“ říká v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus.
Ve výchově to nejde bez empatie a limitů, mozek po nich touží, míní ředitel školy pro hendikepované
Sport, výlety nebo zahradničení. I hendikepované děti mají právo na výzvu, pohyb a dobrodružství. Tuto myšlenku prosazuje mnoho let ředitel školy Arkadie v Teplicích, kam chodí děti s mentálním a kombinovaným postižením. „Domnívám se, že by ve škole měla být přítomná nějaká mírná tenze, mírná zátěž. I možná prvek, že něco musíme,“ poukazuje v Hovorech speciální pedagog, psychoterapeut a ředitel školy Ivan Růžička.
Kemel: Už zruba deset let kreslím přímo do tabletu. Na začátku jsem kresby vozil do redakce tramvají
„Přechod k tabletu byl strašně náročný, úplně mi to rozhodilo rukopis.Teď už se v tom cítím dobře a dává mi to volnost i spoustu výrazových možností. Díky tomu mě to zase začalo opravdu bavit,“ vzpomíná Miroslav Kemel. V současné době kreslí pro deník Právo. Kromě toho vydal už pět desek a koncertuje se svou kapelou.
Slova se nikdy tak často nepoužívala. Možná proto se trochu otřepávají, míní spisovatel Topol
Svět se zrychlil, soustředění a čas na psaní a na čtení je jen pro vyvolené. Jsou ale vůbec takoví? Otázka, kterou Jáchym Topol doprovodil vydání svého nového románu Peklo neexistuje.
Jako herečka jsem takový věšák na cizí emoce a příběhy, říká Martina Preissová
„Náhody jsou motorem veškerého umění,“ řekla herečka Martina Preissová nedávno v rozhovoru, ve kterém slavila životní jubileum i čtvrtstoletí na prknech Národního divadla. Můžete ji také znát z řady populárních seriálů – novou Nemocnicí na kraji města počínaje, přes Slunečnou až po seriál Kamarádi. Kromě herectví ale také píše knihy.
Vítězslava Kaprálová měla obrovský talent a podporu v rodině, říká autor filmu o skladatelce Záruba
Jedna z nejhranějších českých skladatelek se narodila před 111 lety v Brně. I přes její krátký život ukončený nemocí stihla obdržet Smetanovu cenu za její Vojenskou symfonietu a prorazila do maskulinního světa dirigování. Osudu Vítězslavy Kaprálové se filmově věnoval dokumentarista Petr Záruba. „Byla první studentkou brněnské konzervatoře, která vystudovala skladbu a dirigování,“ popisuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus.
Optometrista: Nezapisujeme si jenom, kolik má klient dioptrií, ale i kolik času stráví na mobilu
Krátkozrakost je výrazným civilizačním problémem a do roku 2050 by mohla postihnout asi polovinu světové populace. Zhoršující zrak u dětí ovlivňuje genetika, ale také způsob života nebo čas strávený u obrazovek. „Růst dioptrií je spojený s tím, jestli je dítě závislé na sociálních sítích nebo hrách,“ poukazuje v Hovorech optometrista Ondřej Policar, který se věnuje prevenci krátkozrakosti u dětí a spolupráci očí.
Na hrad nás dovedl cyklovýlet. To místo mě uchvátilo, vzpomíná autor Landštejnských legend Gušlbauer
„Paní kastelánce jsem věnoval svoje cédéčko s tím, ať si to poslechne, že bych si na hradě rád udělal koncert. Od té doby jsem se vracel stále častěji,“ říká hudebník, textař, skladatel, ale také zakladatel, autor a hybatel projektu Landštejnské legendy Josef Gušlbauer.
Režisér Havelka: Vyčlenit se z politiky nejde. Musíme se snažit, aby Evropská unie byla silná
Demonstrace, na kterých řeční mimo jiné i umělci, se stávají pravidelnou realitou. Po Slovensku občanská společnost, respektive její část, stojí na nohou i v Česku. Jsou to protesty na podporu prezidenta Petra Pavla, jindy zase kvůli podpoře Ukrajiny. „Vyčlenit se z politiky v lidské činnosti nejde, divadlo nemůže být nepolitické. To, co jsme ochotní vnímat ve veřejném prostoru, zhrublo,“ říká režisér a umělecký šéf Dejvického divadla Jiří Havelka v Hovorech.
Svět, ve kterém žijeme, je světem nevypočitatelných grázlů, míní písničkář Merta
Žijeme v době, která má možná silná slova, ale slabý sluch. Veřejný prostor se drolí na znepřátelené tábory. Vladimír Merta patří k těm, kteří nikdy nebyli pohodlní ani pro moc, ani pro dav. Za normalizace byl umlčován, po roce 1989 zase oslavován. A dnes znovu stojí stranou jednoduchých soudů.