- Podcasty
- Hovory
Poslechněte si podcast: Vetchý je ve Výjimečném stavu skvělý, ale Dyková boží, myslí si režisér Hřebejk
Nový snímek Výjimečný stav byl prý pro režiséra Jana Hřebejka splněným snem. „Ano, ale s tím splněným snem jsem to myslel tak, že jde o komedii, ze které žánrově nic nevybočuje. Říkám tomu: ,Zavřou se dveře, otevřou se dveře.‘ To udělat je vlastně hodně těžké – tak, aby to ,odsýpalo‘. Když se to zastaví, je těžké znovu ,nahodit‘ rychlost,“ říká.
Hovory
Rozhovor s osobností, která má zajímavý osobní i profesní život a názory. Hosty pořadu jsou respektované, ne nutně mediálně známé tváře všech oblastí společnosti.
Švejnar: Americký sen se rozplynul, polepšili si nejbohatší
Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu očekávají někteří analytici proměnu vztahů mezi Evropou a Spojenými státy. Na jejím počátku by podle nich mohlo stát navýšení cla. „Trump je strašně nevyzpytatelný, nepředvídatelný. Nemusí udělat moc, ale na druhou stranu může udělat velkou paseku i v oblastech, kde by to člověk nečekal,“ hodnotí situaci pro Český rozhlas Plus ekonom Jan Švejnar. Cla podle něj mohou situaci eskalovat až k obchodní válce.
Humanitární pracovník: V Evropě nám nic nechybí
S uprchlíky se poprvé setkal v roce 2015. Tehdy to byli lidé, kteří se snažili dostat do Německa. Dnes Jakub Shelby pracuje pro Mezinárodní Organizaci pro migraci (IOM), která je součástí systému OSN. Jeho poslední mise byla v Džibutsku, kde se setkávál s migranty z Afriky. Pokoušeli se dostat do Saúdské Arábie. „Emoce se mi nabalují, takže se mi třeba jednou za dva měsíce, že přijdu domů a deset minut brečím. Ale na denní bázi to tak nemám,“ přiznává pro Český rozhlas Plus.
Sociální podnikatelka: Práce lidí s handicapem má cenu.
Mohla jsem být závislá na alkoholu nebo na drogách, mohla jsem být zapšklá a být nenávistným trollem na sítích. Anebo jsem mohla pomáhat, říká sociální podnikatelka Lucie Hyblerová. Před pěti lety založila firmu Breakfastory a letos za svůj přínos získala od prezidenta republiky medaili Za zásluhy. „Jeden z nejtěžších momentů našeho podnikání je říct příjemci pomoci, že ho musíme vyměnit za někoho dalšího,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.
Vácha: Odpustit, zbavit se špíny je povinnost každého k sobě
Před Vánocemi si kněz, biolog a etik Marek Orko Vácha připomíná, že lidé se sice honí za dárky, ale dávají tím najevo, že chtějí někoho obdarovat. „To je pro mě tím poselstvím: je lepší dávat než dostávat,“ vyzdvihuje v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Svátky jsou podle něj i dobrou příležitostí odpouštět. „Znamená to, že něco pustíš z ruky. Otočíš kohoutkem a ta nádržka se špínou, co má člověk v hlavě, vyteče,“ přirovnává. Jsou věci, které přesto k odpuštění nejsou?
V garáži jsem narazil na legendární pramen, píše historik
Dívka na kříži, které narostly vousy. Tajná chodba v porodnici U Apolináře, kudy se ubíraly dámy z vyšších kruhů k utajeným porodům. Nebo pramen, který se ztratil a naše. Nejen tyto zajímavosti, legendy a střípky sesbíral historik David Černý v knize Velká tajemství Prahy. A ví i to, proč pražští mlynáři chovali ježky. „Tohle vím, protože moje rodina jsou původně pražští pekaři. A ježky chovali proto, aby decimovali moučné šváby,“ přibližuje v pořadu Hovory.
Kněz: Drtivá většina lidí nepřerůstá třináctileté děcko
Katolický kněz Václav Vacek působí jako farář v Letohradu. „Kritizuji církev proto, že ji mám rád. Celý život sloužím Ježíšovi a poukazuji na to, co děláme nešikovně, nebo špatně, abychom to mohli zlepšit,“ říká. Jeho tématem jsou manželství a soužití v páru. „V naší společnosti ale drtivá většina lidí nepřeroste třináctileté děcko. Nejsou osobnostně vyspělí,“ kritizuje v pořadu Hovory na Českém rozhlase Plus.
Chovatel: Krmit a nezradit. Tak si k nám zvířata tvoří vztah
Vojtěch Víta pracuje v džungli uprostřed Prahy. Tedy v Indonéském pavilonu ZOO Praha, kde se stará o obojživelníky a želvy, které patří mezi jeho oblíbence. „Celou řadu z nich chováme jako jediná zahrada v Evropě,“ vyzdvihuje. Želvy jsou podle něj citlivé a zároveň tvrdé, přibližuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. „Úzkostně reagují na stresové faktory, které nemusí být na první pohled zřejmé. A zároveň se s lecčím vyrovnají v celku snadno,“ všímá si.
Obraz moderních dějin není kompletní, dokud nedostanou slovo ti, kteří jimi prošli, míní historička
„Dějiny nám dávají důstojnost. Výzkum dějin z pohledu lidí s postižením, menšin nebo například 20. století z pohledu Romů – to všechno přináší důležitou perspektivu. Stejně tak, když se podíváte na holocaust, je třeba vnímat i to, která témata společnost stigmatizovala. Je to sexuální směna i queer touha,“ vysvětluje Anna Hájková, lektorka moderních evropských a kontinentálních dějin na University of Warwick ve Velké Británii.
I nad dějinami se musí přemýšlet, domnívá se historik Rákosník
„Měli bychom se naučit víc nad minulostí přemýšlet,“ myslí si historik Jakub Rákosník, který nedávno vydal novou knihu s názvem Co je nového v historii.
S barefooty se musíte nejdřív naučit chodit, pak s nimi jde i běhat, říká propagátor „bosochodů“
Barefoot se dá volně přeložit naboso. Jejím propagátorem a prezidentem asociace je Petr Exnar. „Chodit v barefootech znamená, že se to nejdřív musíte naučit. Říká se tomu vědomá chůze – musíte dělat menší kroky a třeba nedupat na paty,“ vysvětluje v pořadu Hovory.