Bývalý československý tenista Tomáš Šmíd, vítěz Davis Cupu z roku 1980 a někdejší světová jednička ve čtyřhře, žije už tři desetiletí v Itálii. V podcastu Hovory na dálku vzpomíná na cestu z plzeňské Slavie až mezi světovou elitu, na roky cestování, na psychickou odolnost, kterou tenis vyžaduje, i na to, jak se z plánovaného ročního angažmá v Itálii stalo devět let práce a nakonec celý život. Otevřeně mluví o tom, proč Italové chtěli trenéra s „bulldočí mentalitou“, jak se žije v zemi, kde je Ferrari náboženstvím, a proč je Itálie podle něj ideální místo pro stáří.

Jan Rafael Lupoměský odjel do Polska „na zkoušku“ na čtrnáct dní. Dnes tam má rodinu, kariéru, zázemí a zkušenost, kterou by mu leckdo mohl závidět. V rozhovoru pro podcast Hovory na dálku popisuje, proč jsou Poláci ambicióznější než Češi, jak se žije ve Varšavě, a také proč je Polsko mnohem modernější, bezpečnější a sebevědomější, než si u nás často myslíme.

Petra Blažková Ekvall odešla z Vysočiny do Ameriky jako modelka a zpěvačka. Osud ji ale zavedl úplně jinam – do srdce Texasu, kde dnes sama vede 220hektarový ranč s ušlechtilým skotem a cennými koňmi. V podcastu Hovory na dálku vypráví o životě v divočině, o tom, jak ji manžel naučil všechno od porodu telat po práci s lasem, i o tom, jak se mezi pastvinami a kojoty stále věnuje hudbě.

Manželé Alena a Jaroslav Klempířovi strávili v Grónsku roky života. Poznali polární den i noc, drsné klima, ale hlavně lidi, kteří dokázali přežít v prostředí, kde ještě před pár desetiletími nebylo téměř nic. „Zajímalo nás, jak mohou lidé žít tam, kde nejsou stromy, ovoce ani zelenina,“ říká v podcastu Hovory na dálku Alena Klempířová.

Petra Březáčková žije v Římě už více než patnáct let. Bývalá ředitelka Českého centra v italské metropoli dnes propojuje akademický svět, kulturní diplomacii i byznys a učí mladé Italy, jak přemýšlet o kultuře v širších souvislostech. V podcastu Hovory na dálku mluví o tom, proč je Itálie místem, kde se „nepřežívá, ale žije“, proč je pro ně krása téměř povinností a jaké výzvy čekají kulturní sektor v zemi, která rychle stárne.

Do studia Radio Prague International přijela jen na skok – vlakem z Berlína, s batůžkem na zádech a s úsměvem, který naznačuje, že i krátká zastávka v Praze je pro ni návratem ke kořenům. Houslistka a hudební pedagožka Eva Jamníková žije v německé metropoli už dvacet let, ale její život zůstává pevně propojený s Českem. V nové epizodě podcastu Hovory na dálku vypráví o hudbě, rodině, dětech, komunitě i o tom, proč je pro ni tvoření radostí, nikoli povinností.

Na nejsevernějším trvale obydleném místě světa žije Čech, který během pěti minut věděl, že našel svůj domov. Horský průvodce Martin Fiala provází turisty arktickou divočinou, sleduje, jak taje permafrost pod městem, a provozuje nejsevernější kavárnu na světě. V podcastu Hovory na dálku vypráví o životě v Longyearbyenu, kde se střídají tři měsíce tmy a tři měsíce dne, kde se do přírody nesmí bez kulovnice – a kde podle něj vzniká „arktická posedlost“.

Český biolog Richard Policht strávil roky zkoumáním hlasů zvířat v Evropě, Africe i Asii. Teprve amazonský prales v Ekvádoru mu ale změnil život natolik, že opustil univerzitní kariéru a rozhodl se zůstat v Jižní Americe natrvalo. V horách i hluboko v pralese našel svět, který si vysnil už jako dítě — a také domorodý kmen Waorani, s nímž navázal nečekané a silné spojení. Jaké to je žít mezi lidmi, kteří ještě nedávno neznali civilizaci? A co člověku udělá srdce pralesa, když ho přijme mezi sebe? Poslechněte si nový díl podcastu Hovory na dálku.

Československý trenér Pavel Šťastný, který už více než půl století formuje lyžařské talenty doma i v zahraničí, byl nedávno uveden do síně slávy lyžování ve státě Vermont. V podcastu Hovory na dálku vzpomíná na své začátky, úspěchy československé reprezentace, americký systém přípravy i to, proč je lyžování podle něj „trochu jako droga“.

Tomáš Bulíček, pražský rodák, který už osmým rokem působí v Bělehradě, v podcastu Radio Prague International otevírá dveře do svého misijního působení na Balkáně. Vypráví o setkáních s místními, o romských komunitách, o práci mezi muslimy i o české stopě v Srbsku.