Jako sopranistka se dokázala prosadit v operních domech doma i v zahraničí. Vedle sólových koncertů se věnuje i výuce zpěvu a své zkušenosti předává dalším pěveckým generacím. „Moje ambice byla být co nejlepší zpěvačka v mých možnostech, které mi byly fyziologicky dané. To bylo mé největší přání,” popisuje v Hovorech Simona Houda Šaturová, která vystoupí i na hudebním festivalu Pražské jaro.

V minulém roce zemřel legendární šimpanz Kanzi, který výrazně pomohl při výzkumu představivosti primátů. A v našich životech přibývá „žroutů času“. „Nejlepší myšlenky přichází ráno, když se probudíme. Je potřeba nechat je plynout a nebrat hned do ruky telefon,“ myslí si katolický kněz, lékařský etik a biolog Marek Orko Vácha.

Aleš Opekar je hudební vědec, publicista a zakladatel Popmusea. „Já jsem to bral jako sen a jako nezbytnost, na prahu 90. let nic takového v Česku o populární hudbě nebylo,“ říká o instituci, kterou akcelerovala televizní série Bigbít České televize.

„Každý má jinou povahu. Jsou pacienti, kteří přijdou k lékaři až když už je opravdu zle. A potom jsou pacienti, kteří k lékaři jdou i s rýmičkou. Desperáti přicházejí, až když hoří,“ říká přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a praktický lékař Norbert Král pro Český rozhlas Plus.

Ve svých 19 letech se zařadil mezi trojici nominantů na BBC Music Magazine Awards v kategorii nováček. Pokud zvítězí, trofej může umístit hned vedle 3. ceny pianistické soutěže Cliburn Junior Competition 2023. „Nominace na cenu BBC je obrovská meta ve světovém měřítku. Pro mě je to obrovská radost a pocta,“ říká v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus mladý klavírista z Kroměříže Jan Schulmeister.

Obezita patří mezi nejčastější chronická onemocnění. Zároveň se ale od pacientů stále očekává, že nemoc zvládnou sami. Nové léky ovšem ukazují, že tělesná hmotnost není jen výsledkem disciplíny, ale i složité biologické regulace. „Věřím, že budeme brát obezitu jako standardní nemoc, bez emocí, bez toho, aniž bychom pacienty stigmatizovali,” říká v pořadu Hovory přednosta Centra diabetologie pražského IKEMu Martin Haluzík.

Filmy Musíme si pomáhat, Pelíšky, Pupendo nebo Kráska v nesnázích jsou dnes považovány za klasická díla české porevoluční kinematografie. Jejich spoluautorem je scenárista a dramaturg Petr Jarchovský. „Vytvářím si tam takovou fiktivní rodinu, ve které se dějí věci, které jsem zažíval osobně, ale které jsem si taky vypůjčil,“ říká o své nejnovější knize Rodinná rada. Ta bude mít nejspíš i filmovou podobu v podání dlouholetého spojence, režiséra Jana Hřebejka.

Juraj Mravec je zvukový designér, držitel cen Český lev a Bafta za nejlepší zvuk. „Jádro mé práce probíhá ve studiu, ale lov zvuků dělám všude, i když venku je hodně ruchů. Sbírám zvuky do zásoby, to je vlastně celoživotní práce,“ říká autor zvuku celovečerních českých filmů Lidice, Kuky se vrací nebo Alois Nebel.

„Učitelé mi píšou, že pouští ve škole Vyprávěj. Ze seriálu je, neskromně řeknu, legenda,“ říká o televizní sérii Vyprávěj, kterou napsal a vymyslel, Rudolf Merkner – filmový a televizní producent, scenárista a pedagog. Sérii aktuálně komentuje na svých sociálních sítích.

Turbulentní doba šíření generativní umělé inteligence vyvolává v mnoha lidech nejistotu. Osobní kouč a autor knihy Homo Sapiens AI Richard Fürych to označuje za „bod zlomu mezi fascinací a únavou, mezi adaptací a otupěním“. Své myšlenky k tématu sepsal na stránky, aby čtenářům pomohl se v tomto světě zorientovat a uvědomit si, jaký vliv tento vývoj má. „Vůbec není o umělé inteligenci. Ona je o člověku a o tom, co s ní uděláme,“ říká v Hovorech Českého rozhlasu Plus.