„Varuju před přepáleným začátkem. Před tím, že chceme být skvělými náhradními rodiči, velkými kamarády. Po tomhle dochází k rozčarování, většinou na obou stranách. Pečlivě si dopředu promyslete svoji roli,“ říká lektorka nenásilné komunikace Eva Soukup, která se věnuje komponovaným rodinám.

„Designové knížky, které se líbí nám dospělým, často nejsou pro děti. Děti vnímají věci jinak než my, potřebují pestrost a barevnost. Rodiče mají často požadavek, aby dítě přečetlo příběh, ale to přece není nutné. Podporujme je v tom, co je baví číst a co si sami vyberou. Je to komiks? Super, proč ne?“ říkají v Houpačkách pedagožka Kateřina Špronglová a kurátorka dětské literatury Tereza Booth.

„To, že dítě kašle ještě dva týdny po nemoci, je běžný průběh. Děsí mě, když rodiče během tohoto období přijdou a ukážou mi na fotce svou zásobu sirupů, které zkoušejí. Všechny mezi s sebou můžou interagovat, dětem z toho bývá špatně od žaludku, je dobré být v tomto střídmý. Moje děti ode mě často nedostanou na kašel vůbec nic, protože víme, že kašel nejlíp vyléčí čas,“ říká pediatrička Martina Holičková.

„Život není jen rakovina, naučili jsme se v tom trochu tancovat. Nemyslíme na nemoc pořád, zažíváme i chvíle obyčejného štěstí. Ale nepřišla ani žádná instantní moudrost. Dál se doma hádáme, dál řešíme výchovu, dál s malou bojujeme, jako někdy všichni rodiče,“ říká Valerie Tkadlčíková, máma pětileté Olivky, která má vážnou a vzácnou genetickou mutaci MEN 2B.

„Odstav kojení není jen ukončení předávání potravy, ale taky konec nějaké blízkosti, kterou společně zažíváme. Nese to s sebou často velké emoce na straně dítěte i matky. Považuji to za nejcitlivější období v životě obou,“ říká v Houpačkách Vanda Schreierová, která vede kurzy handlingu a ženám pomáhá s kojením i s jeho ukončením.

„Začátek nastavuje ve školce celý den. Když je ráno člověk zamračený, celý den se nese v rytmu tohohle pocitu. Snažím se hodně spát, abych byl na děti připravený a dokázal jim dát svoji nejlepší energii,“ říká Michal Souček. Tři roky pracuje jako učitel ve školce.

„První příznaky toho, že by dítě mohlo mít neurovývojovou vadu, tedy autismus, ADHD nebo třeba vývojovou dysfázii, se můžou projevit jako poruchy spánku, opožděný vývoj chůze a řeči, velká vybíravost v jídle,“ říká pediatr a neonatolog Cyril Matějka, který se věnuje neurovývojovým vadám u dětí.

„Už na školní praxi jsem si začala uvědomovat, že o ženy nepečujeme tak, jak by potřebovaly, že je dost nepodporujeme. Snažila jsem se vybírat si pracoviště, kde mě systém nebude nutit, abych byla součástí porodnického násilí. Skončilo to tak, že nejsem zaměstnaná nikde,“ říká Magdaléna Ezrová, porodní asistentka a hlavní autorka knihy Rodit násilím.

„Rodiče mohou KISS syndrom zaznamenat nejdřív jako potíže s kojením. Na jedné straně se dítě nakojí, na druhé straně se nechce přisát, pláče a odpojuje se,“ popisuje fyzioterapeutka Adéla Bednářová, která se specializuje na děti a miminka.