„Úzkost je v nové situaci normální, nesmí ale přesáhnout nějakou mez. Míru dobře určí okolí, které oba rodiče zná,“ říká gynekoložka Tereza Wohlgemuthová, která pečuje o ženy v porodnici ve Slaném. „Může přijít úzkost, poporodní deprese a největší strašák, který ale není moc častý, poporodní psychóza. Pokud návaly smutku trvají déle než 14 dní, určitě bych vyhledala pomoc,“ radí.

„Často za námi chodí v porodnici první den maminky, že má miminko koliky. To není moc možné, koliky přicházejí později. Bývá to spíš zácpa, protože střevo není z dělohy zvyklé na stravu a na takový provoz,“ říká pediatr Cyril Matějka v epizodě Houpaček, kdy se věnujeme bolení dětského břicha.

„Mámy batolat, které potkávám, často říkají, že si přijdou rozkydlé. Mívají přání ‚se do toho opřít‘. To je ale s jejich stávajícím režimem hrozně těžko kombinovatelné. A často toto přání přichází moc brzy. Změny v ženském těle doznívají velmi dlouho a některé fyzické změny jsou trvalé. Nedostáváme se zpět do formy, spíš hledáme novou normu a stabilitu v novém těle,“ říká nutriční terapeutka Andrea Pospíšil Jakešová.

„Do tří let je bolest v krku většinou virová, menší děti antibiotika moc nepotřebují,“ říká pediatr Cyril Matějka. „Nejdřív léčíme bolest, čili podáváme sirupy a pastilky. Někdy se můžou přidat horečky. Závažné jsou zvětšené uzliny, které mají děti pod bradou. Když bolest v krku provázejí zvětšené uzliny, je čas na doktora.“

„Po císařském řezu zůstane jizva na děloze a v dalších sedmi vrstvách. Nejdůležitější je ale mysl. Žena, která chce zkusit vaginální porod po císařském řezu, to musí skutečně sama chtít,“ říká porodní asistentka Julie Bischofová o takzvaném porodu VBAC, tedy o situaci, kdy se žena rozhodne rodit vaginálně poté, co předchozí porod proběhl císařským řezem. „Žena s jizvou na děloze je brána jako riziková a postup českých porodnic není jednotný.“

„Když má dítě už týden rýmu a dýchá pusou, je zaděláno na zánět středního ucha. Když ale bolest v uchu vznikne náhle, může to ukazovat, že jsme ho něčím ucpali. Například vatovou tyčinkou, které se nesprávně říká uchošťour,“ vysvětluje v nové epizodě Houpaček s Děckařem pediatr Cyril Matějka.

„Nejsilnějším pilířem pozitivního rodičovství je vztah k dětem, na tom všechno stojí. Jenže rodičem se nikdo z nás nerodí, v žádné škole vás rodičovství nenaučí. Je to škola, protože když jsme připraveni a víme, co dělat, zvládáme náročné situace mnohem líp,“ říká Petra Nováková, lektorka Programu pozitivního rodičovství. „Nikdy nevíte, co vás v roli mámy nebo táty zítra čeká.“

„Dělit kašel na vlhký a suchý ničemu nepomáhá. Myslím si, že bychom měli otočit list a začít se pídit po tom, z čeho ten kašel je. Nejčastější příčinou je rýma,“ říká na téma dětského kašle pediatr Cyril Matějka aka Děckař.

„Ztráta nenarozeného dítěte je mnohdy nepochopená. Dítě roste v těle matky, ona si s ním buduje od prvního momentu vztah. Ale okolí, ani to nejbližší, ten příběh nezná. Proto je tahle ztráta mnohdy opomíjená a okolí s ní nedokáže pracovat,“ říká Adéla Hendrychová ze spolku Dítě v srdci, která sama o své dvě nenarozené děti přišla.

„Přetížení se sčítá. Zvukové s dotykovým, dotykové s pachovým a tak dále. I vyskládat obyčejnou myčku je senzoricky velmi náročná aktivita, která zahltí většinu našich smyslů,“ říkají autorky knihy Přetíženy Martina Mašková a Zuzana Kačerová.