- Podcasty
- Houpačky
Poslechněte si podcast: Děti do šesti let na trampolínu nepatří, jejich tělo ten nápor nemůže zvládnout, říká pediatrička
Zlomeniny z trampolín, úpaly a úžehy i tonutí – začíná doba letních úrazů. Topení je hned po úrazech druhá nejčastější příčina dětských úmrtí. „Nejhorší situace jsou zahradní party, na kterých je spousta lidí a všichni hlídají všechny. A po čtvrt hodině se zjistí, že Janička leží na dně bazénu,“ říká pediatrička Dominika Štefflová, kterou můžete potkat na dětské ambulanci.
Houpačky
Houpačky jsou magazín pro aktivní rodiče, který každý týden nabízí diskuse o dětech, mateřství, otcovství, rodině a životním stylu s lékaři, psychology, poradci i rodiči, kteří vypráví své příběhy.
Nedaří se kojení? Nebojte, nejste v tom sama, uklidňují mámy
Do Houpaček si Martina Poliaková pozvala mámy Marcelu a Terezu a povídaly si o svých zkušenostech s kojením. Shodly se, že je to jedno z nejdůležitějších témat prvních měsíců mateřství, ačkoli je při přípravách na příchod miminka většinou v mírném zákrytu za porodem. Případné komplikace se pak řeší ve stresu a mohou vést k pocitům selhání.
„Bude se ti trochu stýskat a je to tak v pořádku.“ Jak připravit děti na tábor nebo školu v přírodě?
Léto je mimo jiné i časem odloučení dětí od rodičů, obdobím táborů a odjezdů z domova na delší čas. „Je dobře, když si dítě ověří, že i jinde než doma se může mít fajn. Pokud ale už dopředu avizuje, že jet nechce a že ví, že to nezvládne, nenuťte ho,“ říká psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek.
Nečekejte, až se porodnická zařízení dokonale změní k lepšímu. Když víte, jak to chcete, udělejte to
„Dobrý porod je takový, po kterém se matka cítí dobře, což ovlivňuje i její dítě. Dobrý porod může být jakýkoli,“ říká Petra Sovová, zakladatelka Hnutí za aktivní mateřství. „Může to být císařský řez, může to být i situace, po které matka nebo dítě potřebuje intenzivní péči. Jde o to, jak probíhá komunikace, jak je nebo není nabízena a kdo a jak matku procesem provede.“
Kdyby si děti mohly samy budovat svoje okolí, bylo by plné bludišť a skrýší, říká sociální geograf
Prostor ideálního dětského hřiště by měl obsahovat tzv. volné věci, to se ví už od 70. let minulého století. „Věci, které můžou děti vzít a někam přesunout, nakládat s nimi, jak chtějí. Na hřištích v u nás tyhle věci většinou úplně chybí,“ říká Daniel Kaplan.
„Nemám tě rád!“ často u dětí znamená „Prosím, pojď ke mně blíž, není mi dobře.“
„Nenávist je emoce, kterou u svých dětí těžko snášíme. Ale ať už chceme, nebo ne, přichází a dítě ji prožívá. Období vzdoru je zdravé a fyziologické. Je dobře, že přichází. Jde jen o to, co s ním my jako rodiče uděláme,“ říká Kateřina Králová, speciální pedagožka, lektorka a autorka Nevýchovy.
Odklad první třídy nikomu dětství neprodlouží, rodiče si ho často vynucují zbytečně
„Dítě mezi pátým a šestým rokem dozrává k tomu, aby se chtělo učit. Je dobré tenhle okamžik nepromeškat, což se u neopodstatněných odkladů stává. Pro dítě, které zůstává o rok déle v mateřské škole, je to degradující, ztráta času. Odklady si vynucují hlavně rodiče, kteří mají obavy z toho, co je čeká v první třídě,“ říká Lenka Kocumová, ředitelka 54. mateřské školy Plzeň.
Co dětem přináší do života skaut? Dal mi kamarády, příležitosti a pocit odpovědnosti, říká jeho člen
„Vyrůstat ve skautském oddíle znamená chopit se šance žít naplno. Být aktivní a najít vlastní místo ve světě.” To se píše na stránce skauti.cz v záložce Proč se stát skautem. Co dítěti může dát skautství? „Skaut mi přinesl do života kamarády a příležitosti,” říká v podcastu Houpačky Aleš Vitinger, který se skautem vyrostl a později v něm i vedl oddíl.
Když zazvonil telefon, byla to naprostá euforie, říká Klára, kterou dělí krok od adopce miminka
„Věděli jsme, že je to holčička a že jsou jí tři týdny a že je momentálně u přechodné pěstounky,“ říká Klára Vohrnová. S manželem se po šesti letech pokusů o vlastní biologickou rodinu rozhodli pro pěstounství a následnou adopci malého dítěte. Dnes mají tříměsíční dceru.
Umět říct svůj názor a nepotřebovat lidi urážet, i to nás má učit škola, říká psycholožka
„Děti se soužití s někým, kdo je jiný, musejí učit. Problém jsou rodiče, kteří mají pocit, že jejich dítě se tohle učit nemusí a že je na státu, aby „jiným“ dětem zajistil segregované vzdělávání s následným uplatněním v chráněných dílnách,“ říká Kristina Březinová, psycholožka z Národního pedagogického institutu.