Vlněné sestry. Dvojice pletařských influencerek, která se zviditelnila společným podcastem a založily i obchod s přízemi. „Pletení je ve všech životních fázích a ve všech životních situacích použitelné,“ říká v rozhovoru Kateřina Rajmicová a zdůrazňuje, že jde o životní styl. „Hodiny pletení vám něco dají,“ dodává Helena Auerová.

Rebel with the Blue Violin. Tak se jmenuje nové album houslisty Pavla Šporcla, na kterém v doprovodu rockové kapely interpretuje slavné písně od skupin jako Deep Purple, Led Zeppelin nebo Rolling Stones. „Před rokem, možná před dvěma by mě nenapadlo, že takové album vznikne a že vůbec tuto hudbu budu hrát,“ přiznává v rozhovoru. „Ale jsem rád, že jsem objevil tu neuvěřitelnou škálu úžasných písní, melodií, které i beze slov jsou neuvěřitelně nosné,“ dodává.

Ve zdravotnictví pracuje 10 let. Vrchní sestra na oddělení následné péče a následné rehabilitační péče v nemocnici ve Vrchlabí Kristýna Čivrná se stala vítězkou prestižní oborové soutěže Sestra roku v přímé ošetřovatelské péči. Jak náročná byla její cesta od prodavačky v supermarketu do Nemocnice Vrchlabí? Co znamená mít pečovatelství v DNA? A jak se sama cítila v nemocnici jako pacient?

Vrcholem roku pro kapelu The Tap Tap bude vánoční koncert na Nové scéně Národního divadla 23. prosince. Na jaké hosty se návštěvníci i diváci streamu mohou těšit? Jak probíhají zkoušky společenství hendikepovaných lidí? Jak se hledá ideální míra nároků a zodpovědnosti pro člověka s postižením?

Dnešní neděle připadá na první adventní. A proto přišla do studia Radiožurnálu archeoložka a etnoložka Daniela Záveská, která si s moderátorkou Patricií Strouhalovou povídala o lidových tradicích, adventu, ale a také třeba o keltech. „Pověra je taková berlička, pomůcka pro zvládání stresu, často se k tomu může obrátit i velmi racionální člověk,“ vysvětluje kurátorka sbírky zvykosloví Národního muzea v Praze.

O Pyšnou princeznu je obrovský zájem v zahraničí. Novou českou animovanou pohádku uvidí diváci po celém světě. „Nedokážu si představit, že bychom dnes dělali znova hraný film, takže animovaná verze se nabízela sama. Chtěli jsme to přiblížit dětem,“ popisuje jeden z režisérů animované Pyšné princezny David Lisý. Jak vznikala animovaná verze slavného hraného filmu Bořivoje Zemana z 50. let?

„Zatímco Vídeň a Praha byly tehdy kulturní špička, Holanďané byli v začátcích a oslovili Františka, jestli by se toho nechtěl ujmout a pomoci tam vybudovat operu. Protože tonoucí se stébla chytá a opravdu neměl jinou možnost, tak tu nabídku vzal,“ vypráví spisovatelka a scénáristka Markéta Dočekalová, jejíž nová kniha Kde domov můj mapuje život Františka Škroupa v Rotterdamu. Proč musel autor hudby české státní hymny opustit Prahu? Poslechněte si rozhovor.

„V každé domácnosti mladé ženy byl stroj. Protože jsme – myslím, že to můžu zobecnit – šily hlavně na své děti, a když zbyl čas, tak taky na sebe,“ vypráví spisovatelka Michaela Zindelová, jejíž nová kniha Takoví jsme byli mapuje proměny oblékání, kultury a životního stylu v komunistickém Československu. Čím byla unikátní 60. léta? Co to byl ÚBOK? A jak se autorka dostala k archivním materiálům? Poslechněte si rozhovor.

Studentka Magdaléna Studená se často o svobodě baví mezi studenty. „Pro mě je svoboda možnost volby, nemusím si vybírat mezi tím, jestli nezklamu svůj názor a bezpečím rodiny.“ Pro nevidomou klavíristku Ráchel Skleničkovou zase byla důležitý zahraniční pobyt ve Finsku. „Mladým lidem vřele doporučuji někam vyjet třeba i na dva měsíce.“ A herečka Anna Fialová popsala pocity po zazpívání Modlitby pro Martu na Národní třídě.