Kniha je životní dar, fantazie únikem i dobrodružstvím. Spisovatel Petr Stančík ve svátečním rozhovoru vzpomíná, jak ho Tolkienův Hobit nasměroval na celoživotní dráhu imaginace. „Zamlada jsem se bál, že se zblázním, protože přemýšlím o nebezpečných tématech. Nořím se do závratných výšin i hlubin rád. Ale nakonec jsem asi nejnormálnější z celé rodiny, takže už mi to, myslím, nehrozí,“ říká Petr Stančík. Proč ho přitahovala temnota sklepů i Ježíšek se schopnostmi Supermana?

Pěvecký soubor Chorea Bohemica vznikl už před téměř 60 lety. Tradičně i letos v adventním čase odehrál sérii vánočních představení, ve kterých čerpá z lidové tvorby a na jevišti oživuje české legendy, ale i postavičky z betlémů. „Mě vždy fascinuje, jak děti sedí s otevřenou pusou,“ říká člen souboru Chorea Bohemica, hudebník Jan Borůvka. Kterou část představení Vánoce s Choreou má nejradši? A nebojí se děti, když na jevišti tancují Lucky, bíle oděné postavy s dlouhými zobáky?

Nabádá muže k předporodním kurzům, podílí se na podpoře Horské služby a sdílí radost hudbou. Nejlepší pomoc je podle Igora Orozoviče nicméně taková, o které se moc nemluví. „Jak má člověk někomu vysvětlit, proč má dělat dobro. To se nedá vysvětlit, to tak prostě je,“ říká hudebník a herec Igor Orozovič, toho času k vidění v kinech ve filmu Na horách. Jak se prolíná s jeho zájmy? Co si odnáší ze zkušenosti, kdy během měsíce asistoval hned u dvou porodů?

„Základní princip konzervátorského, restaurátorského zásahu je ten, že my věci neretušujeme. Barevnost, kterou potom vidíte na restaurované památce, je autentická, jak se to našlo,“ popisuje Martin Dvořák, hlavní restaurátor Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy. Udělal někdy jako restaurátor chybu? Na jakém objevu by ještě rád po své více než dvacetileté kariéře pracoval? A jaké dojmy si nese z nově otevřeného Velkého egyptského muzea v Káhiře?

Čeští bonsajisté patří k evropské špičce a jejich práce je oceňována i v Japonsku. Pěstování miniaturních stromků ale není jen zahradnickým koníčkem – je to celoživotní spojení s přírodou, uměním a disciplínou mysli. Jak se k této fascinující umělecké a pěstitelské praxi dostali Libor Slatinka a Kamil Abuklam z České bonsajové asociace?

Je lektorem tvůrčího psaní. Svým studentům ale nepomáhá stát se profesionálními spisovateli, ale spíš porozumět tomu, jak funguje jejich kreativita. Proč má smysl vyprávět příběhy? „Nejde jen o umění, ale o způsob, jak si s ostatními porozumět a zůstat ve spojení,“ vysvětluje spisovatel René Nekuda. Co učí děti jeho interaktivní kniha Příběhostroj? A co ukázal projekt Zavátí o češtině a českých školách v zahraničí?

Ještě jako student sledoval Harryho Pottera. Dnes sedává u high table na jedné z nejstarších oxfordských kolejí, v taláru a uprostřed tradic starých stovky let. Jak se z lékaře Vojenské nemocnice stal hostující profesor neurochirurgických věd na prestižní Oxfordské univerzitě? Proč bychom se u bolestí zad měli inspirovat malými dětmi? A proč by nikdy nesedl na koně a motorku?

Rocker Robert Kodym slaví se skupinou Lucie čtyřicet let na scéně. V otevřeném rozhovoru mluví o přípravách monumentální show v O2 areně, o psaní textů uprostřed noci, o lásce k renesanční poezii i o tom, jaké to je levitovat nad publikem. Přiznává také, že ho dojala hudební setkání s dětmi členů kapely a že plánuje muzicírovat klidně i v devadesáti. „Doufám, že to bude vestoje. Ale i kdybych tam jen seděl s kytarou, bude to dobré,“ říká.

Nechcete mít doma adventní věnec? Stačí do nějaké mísy dát pár šišek, klacíky, trochu mechu, nějaká jablíčka a amarylku. Právě to radí florista Pavel Hruška, podle kterého je do adventních květin krásný třeba břečťan v kombinaci s jedlí. „Čím jsem starší, tím víc dávám volnost větvičkám,“ usmívá se florista, který s moderátorkou Patricií Strouhalovou mluvil o přírodní výzdobě a vánočních trendech.