Kolik ovcí, tolik problémů, líčí chovatel strasti celoročního chovu, k nimž se na vesnicích přidává nelibost nově příchozích. Kolik péče chundelatí tvorové od člověka potřebují? „Ať je nechová jenom kvůli tomu, aby mu vypásly zahradu. Ať je nechová jen kvůli tomu, že se mu to líbí. Musí najít smysl, že to zvíře chci a chci pro něj něco dělat,“ říká chovatel ovcí Jan Vejčík. Jak si k nim našla vztah jeho dcera? A proč ovcí a jejich chovatelů v Česku ubývá?

Chov ovcí na vlnu neslibuje výdělek, potvrzuje chovatel ovcí Jan Vejčík. Výkupní ceny hrubé vlny začínají u koruny za kilo, ovšem i za jemná vlákna jsou poměrně nízké. „Nejkvalitnější vlna je, když stříháme na podzim. Na jaře vlna není tolik kvalitní, protože ovce mají jehňata, a to se odráží do kvality,“ nastiňuje Jiří Hrach, vítěz soutěže ve stříhání ovcí na agrosalonu Země živitelka. Proč se musí ovce stříhat každý rok? A jak chovatelé nakládají s přebytečnou surovinou?

„Co ti konzervativní jézéďáci tak můžou vymyslet? Najednou se mi otevřely úplně nové obzory a já jsem byl nadšen,“ líčí historik stravování Martin Franc putování za regionálními potravinami. V pořadu Krmítko ochutnával kmínovou limonádu, tuřín či lebedu. „Tyhle plodiny se vyčlenily z jídelníčku i kvůli tomu, že je všeho dost a člověk si může všechno koupit,“ poukazuje spoluautor Petr Čtvrtníček. V jakých obměnách nacházeli tradiční potraviny a lze najít regionální speciality?

Vystudoval sinologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a už během studií vstoupil do cestovního ruchu. V roce 2013 založil zahraniční zastoupení CzechTourismu v Šanghaji. „Turisty do Česka lákají památky, hory i lázně, ale bohužel i klišé, jako je levné pivo,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu František Reismüller. Jaký potenciál má gastroturistika? Jak z cestovního ruchu těží města a obce? A jak cestování ovlivňují influenceři?

Odmala chtěla hrát na housle, a tak se stala houslistkou. Pak ale přišlo vyhoření a touha s hudbou skončit. „Jenže v tu chvíli přišel můj muž a dal mi do ruky violu,“ vypráví vedoucí violové sekce České filharmonie Eva Krestová. V čem jí viola změnila život? Jak rozdílná je hra na housle a na violu? A proč se jí nejlépe hrálo v Norsku?

Věnuje se lidem po amputaci dolních končetin a hledá s nimi způsob, jak pokračovat v kvalitním životě. Hanka Kohoutová je fyzioterapeutka. Kolik je v její práci péče o tělo a kolik péče o ducha? Kde je zlomový bod při hledání způsobu, jak znovu chodit? A kolik existuje druhů fantomové bolesti?

Kniha, která otevírá dveře do světa Blízkého východu a Severní Afriky – to jsou Hrdinové Orientu, o kterých vypráví slovem arabistka a íránistka Lenka Hrabalová a obrazem ilustrátorka a grafička Lenka Linhartová. „Orient je spíše neodborný výraz, kterým v kontextu knížky označuji Severní Afriku a širší Blízký východ sahající až do Střední Asie. Orient nemá žádné pevné hranice, ale chtěla jsem, aby to evokovalo tento region,“ přibližuje Lenka Hrabalová.

V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně po 100 letech vykvetl největší leknín světa, viktorie Cruzova. „S jejich pěstováním začal pan František Jirásek, který byl inspektorem botanické zahrady a vyzkoušel na viktoriích kdeco,“ usmívá se zahradní architektka Hana Ondrušková. Jak velký má viktorie Cruzova květ? Jak se liší od ostatních druhů leknínů? A k čemu slouží určovací sbírka semen? Poslechněte si rozhovor.

„Chtěli jsme ukázat nejenom Tomáše Vaňourka a na starých fotkách pana Zikmunda a Hanzelku, ale také třeba architekturu nebo krajinu, aby si návštěvníci mohli sami udělat obrázek, jak se změnil, či nezměnil svět,“ říká kurátorka výstavy Tehdy a teď v Galerii Vinohradská 12 Magdalena Preiningerová. Podle jakého klíče fotografie vybírala? A kdy se osobně poznala s Miroslavem Zikmundem? Poslechněte si rozhovor.