„Základní princip konzervátorského, restaurátorského zásahu je ten, že my věci neretušujeme. Barevnost, kterou potom vidíte na restaurované památce, je autentická, jak se to našlo,“ popisuje Martin Dvořák, hlavní restaurátor Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy. Udělal někdy jako restaurátor chybu? Na jakém objevu by ještě rád po své více než dvacetileté kariéře pracoval? A jaké dojmy si nese z nově otevřeného Velkého egyptského muzea v Káhiře?

Čeští bonsajisté patří k evropské špičce a jejich práce je oceňována i v Japonsku. Pěstování miniaturních stromků ale není jen zahradnickým koníčkem – je to celoživotní spojení s přírodou, uměním a disciplínou mysli. Jak se k této fascinující umělecké a pěstitelské praxi dostali Libor Slatinka a Kamil Abuklam z České bonsajové asociace?

Je lektorem tvůrčího psaní. Svým studentům ale nepomáhá stát se profesionálními spisovateli, ale spíš porozumět tomu, jak funguje jejich kreativita. Proč má smysl vyprávět příběhy? „Nejde jen o umění, ale o způsob, jak si s ostatními porozumět a zůstat ve spojení,“ vysvětluje spisovatel René Nekuda. Co učí děti jeho interaktivní kniha Příběhostroj? A co ukázal projekt Zavátí o češtině a českých školách v zahraničí?

Ještě jako student sledoval Harryho Pottera. Dnes sedává u high table na jedné z nejstarších oxfordských kolejí, v taláru a uprostřed tradic starých stovky let. Jak se z lékaře Vojenské nemocnice stal hostující profesor neurochirurgických věd na prestižní Oxfordské univerzitě? Proč bychom se u bolestí zad měli inspirovat malými dětmi? A proč by nikdy nesedl na koně a motorku?

Rocker Robert Kodym slaví se skupinou Lucie čtyřicet let na scéně. V otevřeném rozhovoru mluví o přípravách monumentální show v O2 areně, o psaní textů uprostřed noci, o lásce k renesanční poezii i o tom, jaké to je levitovat nad publikem. Přiznává také, že ho dojala hudební setkání s dětmi členů kapely a že plánuje muzicírovat klidně i v devadesáti. „Doufám, že to bude vestoje. Ale i kdybych tam jen seděl s kytarou, bude to dobré,“ říká.

Nechcete mít doma adventní věnec? Stačí do nějaké mísy dát pár šišek, klacíky, trochu mechu, nějaká jablíčka a amarylku. Právě to radí florista Pavel Hruška, podle kterého je do adventních květin krásný třeba břečťan v kombinaci s jedlí. „Čím jsem starší, tím víc dávám volnost větvičkám,“ usmívá se florista, který s moderátorkou Patricií Strouhalovou mluvil o přírodní výzdobě a vánočních trendech.

Jiřině Šimkové z ČVUT se natolik zalíbila návštěva rumunského Banátu, že se rozhodla o tom natočit dokument. Studentská televize této vysoké školy tak vyprodukovala svůj první snímek od roku 1947. „Film jsme natočili jako dárek, vděčnost krajanům za to, že naši kulturu a náš jazyk tam zanechali v neuvěřitelně čisté, ryzí podobě,“ přibližuje režisérka. O tom, jak film vznikl, vypráví i skladatelka Beata Hlavenková.

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou letos slaví 50 let. Jedním z jeho pilířů je lékařka, která jako jediná žena v Česku získala prestižní Evropský diplom chirurgie ruky, doktorka Daniela Horáčková. Co všechno se skrývá v lidské dlani a proč několik milimetrů může změnit celý život? Jaká poranění není dobré podceňovat? A jaký je nejčastější úraz ruky?

Miloň Čepelka, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana a autor mnoha básní, se představuje v nečekané roli – jako debutující hudební autor. Jeho básně totiž nově získaly hudební podobu díky skladateli a režisérovi Patriku Ulrichovi. Výsledkem jejich spolupráce je Šansonárium, projekt propojující poezii, hudbu a herecký výraz. Jak si rozumějí zástupci dvou generací s odstupem téměř šedesáti let? A jak se Miloň Čepelka dostal k psaní haiku?