Když Alexander Fleming přišel s penicilinem, byla to revoluce, která zachránila mnoho životů. Za posledních 30 let se ale příliš nových antibiotik neobjevilo. Bakterie jsou čím dál odolnější a současné léky přestávají fungovat. „U některých antibiotik to opravdu bylo tak, že rok od toho, kdy se uvedly na trh, jsme měli v podstatě rezistenci. To je strašně krátká doba životnosti,“ konstatuje Stanislava Bezdíček Králová, vědkyně působící na Masarykově univerzitě v Brně.

Petr Nutil je marketér, novinář, kreativec a v neposlední řadě jedna z předních postav současné literatury faktu v Česku. Letos v březnu vyšla jeho poslední kniha Čas vrahů: Anatomie zla a naděje 20. století. Je nějaký signál z 20. století, podle nějž bychom my dnes mohli vycítit, že nastala chvíle, kdy máme něco dělat? „Nemyslím si, že bychom našli jeden moment. Ale našli bychom 365 momentů každý rok, kdy bychom se mohli snažit o zlepšování toho prostoru,“ říká Petr Nutil.

Češi mají tendenci držet si od velkých světových událostí odstup. "V každém z nás je malý hobit, který má rád pohodlí své nory," říká ekonom Mojmír Hampl. Takový přístup je ale podle něj iluzorní. Globální krize se české reality dotýkají mnohem víc, než si připouštíme – od cen energií až po dostupnost surovin.

Jaký je rozdíl mezi Cirkem La Putyka a klasickou činohrou? Především v důrazu na fyzickou stránku. „Dvojité salto nejde udělat jen jako, to musí být doopravdy,“ říká herec Rosťa Novák starší v rozhovoru s moderátorem Janem Pokorným. Ohlíží se v něm za svou kariérou, sdílí životní zkušenosti a zdůrazňuje, jak důležité je zůstat mladý duchem, i když tělo stárne. „Můžete padnout, ale i vstát,“ dodává.

Sakura, medvědí česnek nebo výhonky jehličnanů – jaro nabízí řadu rostlin, které mohou obohatit jídelníček po zimě. Ne všechny jsou ale stejně bezpečné a snadno rozpoznatelné. Některé druhy se dají snadno zaměnit s jedovatými a i běžné bylinky mohou ve větším množství překvapit svými účinky. O tom, jak rozpoznat jedlé rostliny, čemu se vyhnout a proč je důležité znát jejich chemii, mluví lékařka a vědkyně Kamila Procházková.

„Dlouhou dobu působím v astronomické olympiádě, kde pracujeme se žáky základních a středních škol, ale ty úplně nejmenší děti jsme vlastně neměli pokryté,“ vysvětluje astrofyzik Václav Pavlík počátky nápadu psát vesmírné pohádky. Jak dětem vysvětluje nekonečno nebo černou díru? Jaká je role umělé inteligence v současné astrofyzice? A co cítil při pozorování letu Artemis II?

Jméno Baťa je v Česku synonymem podnikání a příkladem toho, jak může geopolitické dění podnikání ovlivnit. Ve studiu Radiožurnálu přivítal Libor Bouček vnučku Tomáše Bati Rosemarii Blyth-Bata. Její tatínek byl v 90. letech pro mnohé vzorem podnikatelství. Jaké to bylo procházet v té době ulicemi Zlína? „Cítila jsem se, jako bych měla vedle sebe Brada Pitta. Co pět minut ho někdo zastavil s prosbou o autogram, zastavovaly ho starší paní i mladí, které fascinoval jeho příběh.“

Divadlo Minor je určené všem dětem od kočárku po skejt a jejich blízkým, říká ředitel Jan Jirků. „Kombinace generací je zásadní, protože představením teprve něco začíná – začíná rozhovor,“ zdůrazňuje roli živého umění. Právě na prvek sdílení a dialogu sází projekt Festivalu NEnásilí, na kterém se Divadlo Minor podílí spolu s Dejvickým divadlem nebo souborem DanceConnected. Na jaký program se mohou návštěvníci těšit? A čím je speciální prostor Galaxie, kde se festival koná?

„Je to velmi aktuální a ty souvislosti jsou velmi podobné tomu, co tady prožíváme. Ne že bychom to třeba osobně žili, chtěli, ale je to okolo nás,“ říká o Válce s mloky herec Petr Čtvrtníček. V připravovaném snímku na motivy klasického díla si zahrál postavu mloka Andyho. Jak natáčení probíhalo? Proč chtěl Aurel Klimt zachytit jeho řeč těla? A jak důležité je pro něj divadlo? Poslechněte si rozhovor.

Adéla Langerová, učitelka ze ZŠ Mikoláše Alše ve Zlíně, je držitelkou Zlatého Ámose za školní rok 2025/2026. Ocenění vnímá jako potvrzení toho, že má smysl dětem naslouchat a brát vážně i jejich svět. „Jejich starosti nám mnohdy připadají jako příliš dětské. Neumíme se do nich vcítit. A to je chyba,“ říká. Právě schopnost vidět věci jejich očima podle ní stojí v jádru dobrého vztahu mezi učitelem a žáky. Jak těžké je ale tenhle přístup udržet ve třídě plné různých dětí?