- Podcasty
- Host Lucie Výborné

Poslechněte si podcast: Hrál Boha a zachránil karlovarský festival. Poslechněte si sestřih rozhovorů s Jiřím Bartoškou
„Byl to nádherný vztah nejen pracovní, ale i lidský, protože Eva byla voda, já jsem byl oheň. Mám pocit, že kdyby festival dělaly dva ohně nebo dvě vody, tak ani jedno by nebylo dobré,“ řekl Janu Pokornému v roce 2022 herec a dlouholetý ředitel MFF Karlovy Vary Jiří Bartoška. Proč se s Evou Zaoralovou rozhodli zachránit karlovarský festival? Co pro něj znamenala inscenace Jakub a jeho pán? A proč hrál radši golf než tenis? Poslechněte si vzpomínkový sestřih rozhovorů.
Host Lucie Výborné
Rozhovory Lucie Výborné. Zajímavé osobnosti mluví o věcech, jimž rozumějí. Své dotazy pokládejte přes formulář na webu.
Šéfka Ligy proti rakovině: Onkologie se bojíme zbytečně. Z rakoviny může být jen chronická nemoc
Připomenout prevenci, která je pro boj proti rakovině zásadní, vyrazí dobrovolníci Ligy proti rakovině se žlutými kvítky zítra znovu do ulic. Časný záchyt nádoru výrazně zvyšuje šance na vyléčení. „Spousta věcí, které nebyly před pár lety možné, už jsou. Z onkologického onemocnění, byť pokročilého, se stává chronické onemocnění,“ popisuje Michaela Fridrichová, předsedkyně Ligy proti rakovině. Nakolik zvládají Češi podchytit včas onemocnění tlustého střeva a konečníku?
Plíčka, býčí žlázy nebo uši? Lidé k tomu mají zbytečný odpor, usmívá se legendární šéfkuchař
Už přes čtvrt století vaří legenda mezi šéfkuchaři Michal Göth, ač sám se tomu označení brání. Když před 10 lety odcházel z Brna do Čeladné, prohlásil, že povýší brynzu nad ricottu. „Vždycky, když jsem se chtěl najíst v Beskydech, cpali mi ricottu a suroviny, které vozí velkoobchody. Nikdo nepracoval s místním zbožím. Byla to pro mě výzva. Dneska na spoustě jídelních lístků vidíte hlavně regionální věci a podporu farmářů, takže myslím, že se něco podařilo,“ usmívá se.
Sýkora se stal hrdinou díky legendě a na Němce se zapomíná. Ukazujeme lidské příběhy, říká historik
„Ukazujeme, jak obtížné je říct o někom, jestli to byl hrdina, nebo padouch. Hrdinou se stane každý, kdo podrží někomu dveře, a padouchem, když je zase zavře. Nevědomky se dostávají do těch dvou rolí. A stejně to bylo za druhé světové války,“ říká historik Petr Chlebec z Ostravského muzea, kde aktuálně probíhá výstava Ostrava v Protektorátu. Jaké příběhy výstava přibližuje? Kolik je pravdy na legendě o Miloši Sýkorovi? A co se dělo v Ostravě po jejím osvobození?
Antikvářka: Ostrava je město kontrastů. Blízko centra máme divočinu i armagedon veřejného prostoru
Majitelka ostravského klubu a antikvariátu Fiducia udržuje kulturní i přírodní rozmanitost v ulicích města. S okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu pečuje o bylinkové zahrady, kde kvete sousedská pospolitost. „Přála bych si, aby město bylo divočejší, aby nebylo vyčištěné a posekané, ale abychom se vrátili zpátky k tomu, že žijeme ve městě se zvířaty a rostlinami, které mají taky právo tady být,“ říká Ilona Rozehnalová. Jak sbírá sílu, aby se o životní úroveň města zasadila?
Herečka Jitka Ježková: Mohla jsem stárnout s Kate Winslet. Titanic slyším nerada, byla jsem jalová
Držitelka ocenění za audioknihu roku se dabingu věnuje už jen zřídka, její hlas ovšem provází české verze filmů s Amandou Seyfried, Anne Hathaway nebo Kate Winslet. V rozhovoru vzpomíná i na dabování Titanicu. „Myslím, že můj výkon byl takový jalový. Ale asi se to zalíbilo, díky tomu mě dávali ji dabovat dál a mohla jsem s ní stárnout, přes Mildred Pierce nebo Předčítače,“ jmenuje některé ze svých rolí Jitka Ježková, staniční hlas Radiožurnálu. Jak se připravuje na načítání?
Lesník Pochobradský: Myslivost lidi mění, začnou se o přírodu starat. Doby pitek na honu jsou pryč
Golfisté mění hole za flinty, nastiňuje lesník, jak se myslivost stává rozšířeným koníčkem. Strážců lesa s povolením zabíjet je v Česku na 100 tisíc, polovina z nich organizovaná v mysliveckých jednotách. „Tito lidé se po chvilce výkonu práva myslivosti úplně změnili a vnímají přírodu jinak. Začínají se starat, začínají vnímat, jestli jsou počty zvěře správně,“ přibližuje lesník Miloš Pochobradský. Jak se dívá na odnášení dříví z lesa a pytlačení? Jak se myslivost proměnila?
19. století byla doba opravdu šikovných lidí, vše se vyrábělo rukama, přemýšlelo se, říká sběratel
Vše začalo v roce 2002, kdy Jan Tomek dostal k narozeninám model parního strojku. Postupně se stal majitelem strojů, které se mu již svou velikostí nevejdou na zahradu. „Je mi potěšením, že jste se přijeli podívat a na chvíli se ponořit do 19. století, kdy parní stroje hýbaly světem,“ vítá hosty nadšený sběratel. „Dovolím si poprosit, kdyby nějaký posluchač o parním stroji věděl, rád ho získám, restauruju a bude těšit všechny, kteří se přijdou podívat,“ vyzývá Jan Tomek.
Aby se postavily nepravostem, potřebují děti odvahu, chytrost a rétoriku, učí cestovatel Pištora
Zlomovým okamžikem v životě polárního průzkumníka Václava Pištory bylo uštknutí zmijí. Dal si závazek, že jeho pobyt na světě bude společensky prospěšný a upnul se k heslu To live, not exist. „Okamžitě jsem si to převedl na to, že bych měl pomáhat. Pomáhat lidem, dětem ve školách, povzbudit je v začátcích života, ukázat možnosti, jak se může život odvíjet dál,“ líčí cestovatel, co jej ponouklo sdílet s dětmi zkušenosti různých komunit světa. Co jim říká o mizejícím životě?
Na začátku vidím momenty, které chci s hrdiny prožít, říká Bára Dočkalová k oceněnému románu Kost
Cenu Magnesia Litera získal minulý týden román o chlapci, kterého kromě řevnivosti příbuzných tíží utajovaná kořist – lidská kost. Jeho autorka vycházela z vlastních prožitků z dětství. „Okamžik hrůzy, že se mi někdo podívá do batohu a objeví tam něco, co tam nemá být, jsem zažila asi ve třetí třídě, když jsme s kamarádem vymysleli skvělou věc, že ukradneme stravenky z okénka jídelny,“ líčí spisovatelka a učitelka Bára Dočkalová. Nakolik záměrně vkládá do knih morální apel?