Asi si vzpomenete na desítky jejích rolí, rozhodně si ale vybavíte její smích. Iva Janžurová nejen svojí loňskou nominací na Českého lva dokazuje, že talent, energie a humor nemají datum spotřeby. Jaká role by ji ještě lákala, když už si vyzkoušela i britskou královnu Alžbětu II.? A co ji dnes zaručeně rozesměje? „Herecká bytost – tedy moje určitě – velmi často bez vlastního sebekritična začne pracovat na roli a vy ji někdy nestačíte vůbec dohonit,“ líčí Iva Janžurová.

Zatímco sci-fi sází na efekty, skutečný vesmír funguje jinak. Jan Spratek z pražského Planetária a Evropské kosmické agentury vysvětluje, co by se ve vesmíru nikdy nemohlo stát, i to, proč máme na rozdíl od dinosaurů štěstí na úplná zatmění Slunce. Jak se Česko reálně připravuje na návrat lidí na Měsíc i vlastní cestu do vesmíru? A co nahradí Mezinárodní vesmírnou stanici, která míří ke svému konci?

Herec a moderátor Jan Kraus usedl tentokrát do role hosta a moderátorce Lucií Výborné prozradil, proč si do své talkshow zásadně nezve hosty sám, jak funguje jeho epizodická paměť nebo proč je pro něj televize džungle plná ohřívačů a vylepšovačů. Na přetřes přišlo i divadlo, které je podle Jana Krause geniální vynález a pilíř pevnosti: „V době, která je překotná a rychlá, najednou jasně vidíte divadlo jako koráb. Divadlo zůstane, jak je, a to na věky věků,“ říká.

Lukáš Pařízek reprezentuje Českou republiku na světových soutěžích, létá letecké airshow vystoupení a mnozí jej označují za hvězdu pilotní akrobacie a nástupce Martina Šonky nebo Petra Jirmouse. V letadle je prý Lukáš Pařízek jinou osobností než na zemi. „Je mi tam dobře, jsem si jistější. Dokážu se přepnout do jiné aury, když zavřu kokpit, jsem klidnější. Je to nastavení a plné soustředění na přítomný okamžik,“ popisuje.

„Chtěl jsem, aby to nebylo jednostranné, že kluk ukáže holce svět a díky němu ona prozře. Aby byli vyvážení, aby si každý druhého doplňoval, aby spolu byli lepší než každý zvlášť,“ říká Petr Hanel, autor knihy O hvězdách víš hvn. „Zároveň, protože je to vztahovka ze střední, tak spolu neumí úplně komunikovat, což není jen problém teenagerů,“ dodává spisovatel, který založil Klub psáčů. Cítí se být hlasem své generace? Jak psát román, aby se o jeho postavách dalo diskutovat?

Při udílení Czech Press Photo získal Cenu Radiožurnálu i Cenu vysokého komisaře pro uprchlíky. Jak uvažuje fotograf vprostřed krize na Blízkém východě či protestů v Turecku? „Když už se dostanete do takového dění, tak je toho hodně kolem vás. Můžete vyfotit miliony věcí, ale čekáte na moment, který bude vyprávět co nejvíc příběh lidí, co se tam skutečně děje,“ popisuje fotograf Pavel Němeček. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak a proč je důležité do fotografie nezasahovat.

Jáchymovské doly – symbol krutosti padesátých let, kde političtí vězni těžili uran pro Sovětský svaz. Mezi nimi byl i skaut Jiří Lukšíček, jehož příběh dnes ožívá i prostřednictvím projektu Ruce uranu. „Uranovými lágry prošlo na 70 000 lidí. Za každým jménem je přitom jedinečný příběh, který se snažíme pomocí projektu oživit,“ říká historik Tomáš Bouška, který mapuje osudy vězňů. Jak se dalo přežít nelidské podmínky, těžkou práci a izolaci? A co drželo vězně při síle a víře?

Jeden z nejobsazovanějších českých herců, tvář Dejvického divadla a také průvodce po českých hradech a zámcích Jaroslav Plesl mluví v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou o historii a radosti z tvorby. Snaží se na současnost dívat s nadhledem a optimismem, protože „jinak by člověk propadl do skepse a deprese.“ V čem ho objevování českých památek baví? A který zámek má on sám nejradši?

Když se řekne „Království mýdlových bublin“, zní to jako název poetické pohádky. Jedná se však o celovečerní filmový dokument režisérky Taťány Markové, který otevírá bránu do světa rodiny Schichtových a jejich mýdlového impéria. Dokument i rodinu Schichtových v rozhovoru s Janem Pokorným přibližuje spolu s režisérkou také historik Martin Krsek, který na dokumentu spolupracoval. Film vstupuje 30. ledna do kin. V čem byla podnikatelská rodina Schichtových unikátní?

Tvář známá z doby covidu, epidemiolog Petr Smejkal, považuje za přirozené, že vzpomínky na pandemii společnost vytěsňuje. Podobný trend pozoruje v osobě amerického ministra zdravotnictví. „Zpochybňuje medicínu založenou na důkazech, kterou razíme my i schopní Američani. Je tam ale proti tomu velká opozice. On je ministr politik, odborná americká veřejnost je úplně něco jiného,“ poukazuje epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Proč by zdejší zdravotnictví přiblížil americkému?